Následnictví malajsijských trůnů: Porovnání verzí

Federální hlavou státu ''Yang di-Pertuan Agong'' se může stát pouze jeden z panovníků federálních států Malajsie, kterého volí tito panovníci mezi sebou. Guvernéři států, které jsou republikami se na volbě nepodílejí. V praxi nedochází k volbě panovníka, ale funkce hlavy státu rotuje mezi panovníky jednotlivých států, dle seniority panovníků těchto států v roce 1957. Pokud by se dle zvyku rotace měl hlavou federace stát nezletilý panovník, dojde k volbě panovníka dalšího státu v pořadí. Ústava v článku 34 ukládá panovníku, který se stal hlavou federace, zákaz vykonávání vladařské funkce v jeho domovském státu, kromě jmenování regenta nebo regentské rady, změny ústavy státu a vykonávání pozice hlavy Islámu v tomto státu.

[[Negeri Sembilan]] má unikátní postavení mezi malajskými sultanáty jelikož jde o jedinou [[volená monarchie|volební monarchii]] a zároveň jeho panovník nemá titul sultána, ale ''Yang di-Pertuan Besar '' (doslova: ''Ten kdo byl určen velkým vládcem''). Panovníka Negeri Sembilan volí čtveřice náčelníků s titulem ''Undang'', reprezentující oblasti [[Jelebu]], [[Johol]], [[Sungai Ujong]] a [[Rembau]]. Undangové nemohou být sami zvoleni a jejich výběr panovníka je omezen na mužského muslima, který je zákonným potomkem rádži Radin ibni Raja Lenggang.

Pozice perackého sultána není narozdílna rozdíl od většiny malajských sultánů automaticky dědičná, ale vládnoucí sultán jmenuje šestičlenou následnickou linii, resp. obsazuje uprázdněné posty v této linii, mužskými příslušníky vládnoucí dynastie a to zpravidla doživotně. Obsazení dvou nejvyšších pozic podléhá schválení parlamentu státu Perak. Pokud dojde k uvolnění některé pozice např. z důvodu úmrtí, dojde k posunu všech následníků pod touto pozicí o stupeň výše, címž dojde k uprázdnění nejnižší pozice, na kterou sultán jmenuje některého z mužských příslušníků dynastie.