Severní slovinština: Porovnání verzí

Přidáno 52 bajtů ,  před 1 rokem
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20210109)) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot
(+ kat. Mrtvé slovanské jazyky)
(Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20210109)) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot)
{{Možná hledáte|tento=vymřelém západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|slovinštinu]], živý jihoslovanský jazyk}}
 
'''Severní (pomořanská, pomořská, baltská) slovinština'''<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Naše řeč|titul = Etymologický slovník slovanských jazyků|příjmení = Šmilauer|jméno = Vladimír|odkaz na autora = Vladimír Šmilauer|poznámka = Reviews and reports|datum vydání = |ročník = 57|rok vydání = 1974|číslo = 3|url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5775}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Kuldanová|jméno = Pavlína|titul = Český jazyk v minulosti|url = http://projekty.osu.cz/svp/opory/pdf-25-Kuldanova-SO.pdf|vydavatel = Ostravská univerzita v Ostravě|místo = Ostrava|datum vydání = září 2013|strany = 13|formát = PDF}}</ref> ''(slovjīnsħi jązěk, slovjīnsħê gådąńê, słowińsczi jãzëk)''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lorentz|jméno=Friedrich|titul=Slovinzische Grammatik|url=https://archive.org/details/bub_gb_vFZsTlsMEMkC|rok vydání=1903|místo vydání=St. Petersburg|lang=de}}</ref>, výjimečně též '''slovinčtina'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Novák|jméno = Ľubomír|titul = Lidový jazyk Velké Moravy a možnosti jeho rekonstrukce|url = http://www.academia.edu/1230176/Lidov%C3%BD_jazyk_Velk%C3%A9_Moravy_a_mo%C5%BEnosti_jeho_rekonstrukce|vydavatel = Academia.edu|místo = |datum vydání = }}</ref> je mrtvý jazyk z&nbsp;větve [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[Pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[Kašubština|kašubštiny]], [[Pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[Polština|polštiny]]. Vymřela s přesuny obyvatelstva po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]].
 
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]] (tehdy šlo o [[Prusko|pruské]] území). Studiu severní slovinštiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksandr Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu ''Ostatki Slavjan na južnom beregu Baltijskogo morja''. Podle jeho údajů byla tehdy slovinská území přímo spojená s kašubskými. Severní slovinštinu nicméně považoval za samostatný jazyk, nikoli pouze za nářečí kašubštiny. Upozorňoval na to, že slovinština byla silně ovlivněna němčinou (např. složené časy typu ''jo jem biwôni (já jsem byl;'' něm. ''ich bin gewesen)'' nebo ''ja mom zabëto (zapomněl jsem,'' dosl. ''já mám zapomenuto;'' něm. ''ich habe vergessen)).''
273 041

editací