Jan Hrnčíř Zelinka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další rozšíření článku a doplnění zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
}}</ref>
V roce 1594 se Jan Zelinka odstěhoval od rodičů a za 10 kop [[Groš|grošů]] si koupil chalupu, která se nacházela v dnešní Slezské ulici čp. 43. S manželkou Dorotou († po 1647) zde bydlel dvacet let a živil se jako hrnčíř. Jelikož bylo běžné, že se jediný řemeslník v obci nazýval po svém řemesle, stalo se přízvisko "Hrnčíř" součástí jeho jména. Jan Hrnčíř Zelinka ve městě působil také jako laický kazatel malé skupiny věřících, která se hlásila ke staré [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. V roce 1614 koupil dům ve Slezské ulici čp. 40. Regionální badatel František Šilar (1914–2001) se domnívá, že se jednalo „výstavný dům“<ref name=":0" />, protože tehdy stál 140 kop míšeňských. Složil za něj zálohu 30 kop a ročně jej splácel po 4 kopách míšeňských grošů. V roce 1619 přispěl Jan Hrnčíř Zelinka na pořízení nového zvonu, dochovaného na věži kostela sv. Bartoloměje. Traduje se, že důvodem jeho daru byla radost nad narozením syna Petra, který se stal později známý pod jménem Petr Figulus Jablonský. Jan Zelinka měl s manželkou Dorotou údajně ještě další tři děti, ale jejich osud není znám.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 44 ⟶ 40:
| strany = 9–11
| místo = Jablonné nad Orlicí
}}</ref>
V důsledku [[Doba pobělohorská|pobělohorských událostí]] se manželé Zelinkovi rozhodli své rodné město opustit. V roce 1622 totiž koupil lanškrounské panství [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel I. z Lichtenštějna]], který začal doposud převážně [[Protestantismus|evangelické]] panství [[Rekatolizace|rekatolizovat]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 59 ⟶ 55:
| strany = 41–45
| isbn =
}}</ref> Jan Zelinka sice ještě v roce 1622
| příjmení = Jersák
| jméno = Vilém
| |||