Štěpán Bočkaj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek |
|||
Řádek 21:
Bočkaj obsadil Košice a poté celé východní Slovensko a z Košic udělal své hlavní sídlo. Část Bočkajových vojsk porazil v [[Ožďany|Ožďanech]] v listopadu Giorgio Basta, který však nedobyl Košice a na zimu se musel stáhnout. 20. listopadu Bočkaj uzavřel spojenectví s Turky, kteří ho uznali za sedmihradského knížete a uherského krále. V prosinci 1604 Bočkaj s podporou Turků a slovenských šlechticů dobyl města na jihu středního Slovenska ([[Fiľakovo]], [[Krupina]], [[Ďarmoty]]).
Po zimě, v dubnu až říjnu [[1605]], dobyl Bočkaj skoro celé Slovensko, kromě hlavního města Uherska Bratislavy a v květnu a červnu podnikal výpady do [[Dědičné habsburské země|Rakouska]] a na [[Morava|Moravu]]. Na západě ho zastavily moravské stavy a habsburská vojska. Už v listopadu [[1605]] však šlechtici kteří se zúčastnili na povstání začali vést s Habsburky jednání o míru. To pramenilo z obav, že by si Turci jako bočkajovi spojenci mohli ponechat dobytá [[Město|města]] a [[Pevnost (stavba)|pevnosti]].
V únoru 1606 bylo uzavřeno příměří a 23. června 1606 byl nakonec podepsán Vídeňský mír, podle kterého Bočkaj získal Sedmihradský trůn a tří uherské stolice na hranicích se Sedmihradskem (které se měly vrátit po jeho smrti). Uherští šlechtici získali zpět svá předcházející politická a náboženská privilegia. Mír však měl nabýt účinnost až poté, kdy dojde k uzavření míru mezi Habsburky a Turky. Císař Rudolf II. však s Vídeňským mírem nesouhlasil.
| |||