Evropská silnice E65: Porovnání verzí

Podle [[Staré číslování evropských mezinárodních silnic|starého číslování evropských silnic]] byly částiúseky dnešní E65 značeny jako E14 (Malmö–Praha), E15 (Praha–[[Mosonmagyaróvár]]), E19 ([[Patra]]–[[Korint]]), E27 ([[Rijeka]]–[[Skopje]]) a E96 ([[Nagykanizsa]]–Rijeka). Značná část trasy do systému evropských silnic původně zařazena nebyla, např. úsek západním [[Maďarsko|Maďarskem]] nebo většina trasy v Řecku.

Trasování silnice v [[1980–1989|80. letech]] bylo ovlivněno politickými okolnostmi. Trasa Praha–Záhřeb nebyla vedena kratší cestou přes [[Vídeň]] (tudy je místo toho vedena [[Evropská silnice E59|silnice E59]]), ale oklikou přes Slovensko a Maďarsko, aby neprocházela dvakrát přes [[Železná opona|Železnou oponu]]. Ještě výrazněji musela E65 vybočit ze svého směru na [[Balkán|Balkáně]], kde bylo nutné se zcela vyhnout [[Albánie|Albánii]], která se systému evropských silnic vůbec neúčastnila a tranzit byl zakázán. Kromě komplikace a prodloužení trasy je důsledkem velmi dlouhá (téměř 500 km) [[Peáž silnic|peáž]] s páteřní [[Evropská silnice E80|silnicí E80]], navíc vedená vesměsz velké části po klikatých horských silnicích a s ne zcela jasným značením. Ani po otevření Albánie v [[1990–1999|90. letech]] sem nebyla E65 přetrasována, Albánií bylo vytyčeno pouze několik evropských silnic 2. třídy ([[Evropská silnice E762|E762]], [[Evropská silnice E852|E852]], [[Evropská silnice E853|E853]]).