[[Soubor:Henry A Kissinger.jpg|náhled|upright|[[Henry Kissinger]], v době války americký ministr zahraničních věcí]]
První informace o chystaném egyptsko-syrském útoku získaly Spojené státy krátce před jeho zahájením. SnažilKissinger se nažil získat podrobnější informace od izraelských představitelů a sovětského velvyslance v USA [[Anatolij Dobrynin|Anatolije Dobrynina]]. Ten z vyhrocení situace obvinil Izrael. G. Meirová i izraelský ministr zahraničí [[Abba Eban]] obvinění odmítli a potvrdili, že Izrael žádný útok nepodniká, ani se podniknout nechystá. Po 8:00 hodině washingtonského času (w.č.) v telefonickém rozhovoru sdělil egyptský ministr zahraničí [[Muhammad as-Zajját]], že izraelské válečné lodilodě s podporou letectva zaútočily v oblasti Suezského zálivu na egyptské cíle. Toto tvrzení posléze přejaly další arabské země i SSSR včetně dalších zemí socialistického bloku. Důvodem byla snaha, aby Egypt a Sýrie nebyly v následné válce považovány za agresory. Kolem půl deváté w.č. informoval izraelský [[chargé da´ffaires]] [[Mordechaj Šalev]] Kissingera, že se Izrael nachází pod útokem z Egypta a Sýrie. Krátce na to byl o zahájení války informován i prezident Nixon a generální tajemník OSN [[Kurt Waldheim]]. K jednání se následně sešel krizový štáb Bílého domu. Přetrvávaly pochybnosti o zahájení regulérní války, hovořilo se o lokálních bojích a očekávaném následném vítězství Izraele. Sovětský svaz, Egypt i Sýrie opakovaly zprávu o izraelském námořním útoku, což ale americká strana odmítla s poukazem na masivnost a koordinovanost egyptsko-syrského protiútoku. Tvrzení o izraelském útoku po několika dnech Sovětský svaz opustil.<ref name="Bouřlivé roky"/>/{{rp|413-421}}
[[Soubor:AF Dobrynin 01.png|náhled|vlevo|[[Anatolij Dobrynin]], v době konfliktu sovětský velvyslanec v USA]]
