Zdeněk Lukáš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix link
Řádek 1:
'''Zdeněk Lukáš''' ([[21. srpen]] [[1928]] [[Praha]] – [[13. červenec]] [[2007]]<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/zemrel-znamy-skladatel-zdenek-lukas_16244.html Zemřel známý skladatel Zdeněk Lukáš], Týden.cz 15.&nbsp;7.&nbsp;2007</ref>) byl český [[hudební skladatel]]. Patřil k nejhranějším a nejzpívanějším českým skladatelům vážné hudby 2.&nbsp;poloviny [[20. století]], je autorem více než 350 opusových skladeb.
 
Vystudoval [[pedagog]]iku a zpočátku také pracoval jako [[učitel]]. V letech [[1953]] - [[1963]] byl [[producent]]em stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] v [[Plzeň|Plzni]] a [[sbormistr]]em '''[[Sbor Česká píseň|sboru Česká píseň]]'''. Mezi lety [[1962]] a [[1970]] bral pravidelné hodiny [[Skladba|skladby]] u profesora [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]]. Byl silně ovlivněn [[lidová hudba|lidovou hudbou]] a jeho tvorba se soustředí převážně na [[vokální hudba|vokální hudbu]]. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé [[avantgarda|avantgardní]] technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm [[symfonie|symfonií]], několik [[opera|oper]], nespočet [[oratorium|oratorií]] a [[kantáta|kantát]], jakož i desítky [[sbor]]ových skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho ''Parabolae Salomonis'' v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v [[USA]], ''Versos d'amor i de comitat'' v [[Barcelona|Barceloně]] v roce [[1972]], a jeho ''5. symfonie'' roku [[1973]] na Premio Città di [[Trieste]]. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí.
 
Roku [[1996]] stál Zdeněk Lukáš spolu se [[Sylvie Bodorová|Sylvií Bodorovou]], [[Luboš Fišer|Lubošem Fišerem]] a [[Otmar Mácha|Otmarem Máchou]] u zrodu skupiny autorů [[Quattro]], z nichž každý patřil do jiné [[generace]] a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve [[společnost]]i a věřili, že umění je životně důležité jako „[[ekologie]] [[duše]]“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na [[festival]]u [[Pražské jaro]] v roce [[1997]]. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce [[Supraphon]] [[CD]] SU&nbsp;3272-2&nbsp;031 pod názvem ''Prague Guitar Concertos''.