Daniel Ellsberg: Porovnání verzí

Narodil se v Chicagu do [[Židé|židovské]] rodiny. Vystudoval [[Harvardova univerzita|Harvardovu]] a [[Cambridgská univerzita|Cambridgskou universitu]]. Ve 28 letech jej přijala korporace [[RAND Corporation]]. V roce 1961 postuloval Ellsbergův paradox (konstrukt v teorii rozhodování), v témže roce krátce navštívil také [[Jižní Vietnam]]. V dalších letech se stal expertem na nukleární strategii a jedním z předních plánovačů [[Studená válka|Studené války]]. Působil i v soukromém sektoru. Dne 4. srpna 1964 začal pracovat v [[Pentagon]]u pod [[Robert McNamara|Robertem McNamarou]]. Jeho úkolem bylo shromažďovat a analyzovat data o vojenském působení americké armády v zahraničí (zejména ve válce ve Vietnamu) a poskytovat zprávy pro generalitu i [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta]]. V roce 1967 byl zařazen do tajného projektu Montauk, analyzujícím předchozí válečné konflikty, tehdejší strategická a taktická rozhodnutí i komunikace vlády s občany v relaci k probíhající [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské válce]]. Okolo roku 1968-9 dospěl k rozhodnutí dostat tyto materiály (později známé jako [[Pentagon Papers|The Pentagon Papers]]) před americkou veřejnost, což se mu během následujících dvou let s pomocí dalších lidí podařilo. V roce 1971 na něj dopadlo soudní stíhání podle „špionážního zákona“ (''Espionage Act of 1917'') s navrhovaným trestem 115 let a osobním zájmem prezidenta [[Richard Nixon|Richarda Nixona]] jej zničit. Kvůli procesním chybám a nezákonnému shromažďování důkazů byl v roce 1973 zproštěn viny a naopak Nixon za konspirace proti němu zaplatil v aféře [[Aféra Watergate|Watergate]]. Po kariéře v Pentagonu se pro americkou společnost postupně stal [[archetyp]]em [[whistleblower]]a, nepřestal v aktivismu proti pozdějším válečným konfliktům a napsal několik knih o své práci a svých postojích. V roce 2006 získal cenu ''Right Livelihood Award''.

== Externí odkazyOcenění ==