Verze z 5. 1. 2021, 13:37 editovat Mykhal (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 40 075 editací m →‎Nevýhoda: typogr. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 1. 2021, 20:57 editovat zrušit editaci Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací m Styl, typografie značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 7: == Konstrukce, popis funkce == [[Elektrické napětí\|Napětí]] přicházející z [[~~rozvodná~~Elektrická ~~síť~~distribuční soustava\|rozvodné sítě]] 230  V / 50  Hz se nejdříve usměrní pomocí [[~~diodový~~Usměrňovací můstek\|~~diodového~~usměrňovacího můstku]] a vyhladí na vstupním [[kondenzátor]]u. Pak se [[elektrické napětí\|napětí]] rozstřídá pomocí [[spínací tranzistor\|spínacích tranzistorů]] na [[frekvence\|frekvenci]] řádově desítek [[Hertz\|kHz]]. Toto napětí je přivedeno na [[primární vinutí]] středofrekvenčního [[transformátor]]u. Ze [[sekundární vinutí\|sekundární strany]] je napětí opět usměrněno, vyhlazeno a připraveno k použití. O stabilitu výstupního [[elektrické napětí\|napětí]] se stará [[zpětná vazba]], která je z výstupu zavedena do obvodu, který řídí spínání. === Blokové schéma === [[Soubor:Spinany_zdroj_blokove_schema.png\|náhled\|upright=1.5\|Blokové schéma spínaného zdroje]] Vstupní [[síťové napětí]] 230  V / 50  Hz je usměrněno a jednoduše filtrováno -– širokopásmový [[Filtr (zpracování signálu)\|filtr]] na vstupu zabraňuje pronikání [[rušivé signály\|rušivých signálů]] ze zdroje do sítě. [[Elektronický spínač]] je řízen ve smyčce [[zpětná vazba\|zpětné vazby]] tak, aby výstupní napětí bylo konstantní. Za spínačem je [[obdélníkové napětí]] o [[frekvence\|frekvenci]] desítky kHz a [[amplituda\|amplitudě]] podle vztahu <math>U_{vst}\cdot \sqrt{2}</math> <math>[V]</math>, toto napětí je transformováno [[impulsní transformátor\|impulsním transformátorem]] s [[feritové jádro\|feritovým jádrem]] na potřebnou velikost, transformované [[elektrické napětí\|napětí]] se usměrňuje [[Schottkyho dioda]]mi a dále je filtrováno výstupním [[~~filtr~~Filtr (zpracování signálu)\|filtrem]]em. Zdroj [[zpětná vazba\|zpětné vazby]] je stejný jako u [[lineární zdroje\|lineárních zdrojů]], navíc je zde obvod buzený spínačem, který mění [[stejnosměrné napětí]] na [[obdélníkové napětí]]. Pokud bychom nepoužili v zapojení vstupní část, vzniklo by zapojení [[stejnosměrný měnič\|stejnosměrného měniče]]. == Výhoda == Výhodou spínaných zdrojů je jejich malá velikost, zejména velikost [[transformátor]]u, který má ve srovnání se [[síťový transformátor\|síťovým transformátorem]] shodného [[výkon]]u mnohem menší rozměry. Např. zdroj v PC o výkonu ~~350W~~350 W váží cca 0,~~5kg~~5 kg. == Nevýhoda == Nevýhodou může být rušení, které vzniká při spínání výkonových [[tranzistor]]ů. Toto rušení může vadit v [[audio technika\|Audio technice]], kde by se mohlo projevit nepříjemným pískotem nebo ve [[VF technika\|VF technice]], kde by mohlo docházet k [[modulace\|modulaci]] [[spínací kmitočet\|spínacího kmitočtu]]. Dá se částečně odfiltrovat, ale zpravidla nedosáhneme kvality [[lineární zdroje\|zdroje lineárního]]. Další výraznou nevýhodou je velmi omezená životnost, způsobená extrémním namáháním elektrolytických kondenzátorů (především v primární části). Zdroje tedy nejsou vhodné pro trvalý provoz. Toto omezení životnosti je u novějších konstrukcí do velké míry eliminováno použitím tantalových kondenzátorů s polymerovým elektrolytem. Další nevýhodou spínaných zdrojů je jejich výrazně nižší účinnost při velmi nízkém nebo naopak, velmi vysokém zatížení (pod cca. 10  % a nad 90  % jmenovitého výkonu). Proto je zapotřebí volit výkon zdroje tak, aby se jeho zatížení pohybovalo pokud možno v rozmezí 25–75  % maxima, ve kterém kvalitní zdroje (PC zdroje s certifikací 80+  Gold/Platinum a pod.) mohou dosahovat i přes 95% ~~účinnosti~~účinnost.▼ Nevýhodou může být rušení, které vzniká při spínání výkonových [[tranzistor]]ů. Toto rušení může vadit v [[audio technika\|Audio technice]], kde by se mohlo projevit nepříjemným pískotem nebo ve [[VF technika\|VF technice]], kde by mohlo docházet k [[modulace\|modulaci]] [[spínací kmitočet\|spínacího kmitočtu]]. Dá se částečně odfiltrovat, ale zpravidla nedosáhneme kvality [[lineární zdroje\|zdroje lineárního]]. ▲Další výraznou nevýhodou je velmi omezená životnost, způsobená extrémním namáháním elektrolytických kondenzátorů (především v primární části). Zdroje tedy nejsou vhodné pro trvalý provoz. Toto omezení životnosti je u novějších konstrukcí do velké míry eliminováno použitím tantalových kondenzátorů s polymerovým elektrolytem. Další nevýhodou spínaných zdrojů je jejich výrazně nižší účinnost při velmi nízkém nebo naopak, velmi vysokém zatížení (pod cca. 10 % a nad 90 % jmenovitého výkonu). Proto je zapotřebí volit výkon zdroje tak, aby se jeho zatížení pohybovalo pokud možno v rozmezí 25–75 % maxima, ve kterém kvalitní zdroje (PC zdroje s certifikací 80+ Gold/Platinum a pod.) mohou dosahovat i přes 95% účinnosti. == Srovnání s lineárními zdroji == === Lineární === * [[Síťový transformátor]] pracuje při [[frekvence\|frekvenci]] rozvodné sítě. Ta je v Česku normalizována na 50  Hz. * <math> \ U_2 = 4,44N_2fBS </math> * cena lineárně roste s [[výkon]]em Řádek 46 ⟶ 43: == Literatura == * Krejčiřík Alexander: Napájecí zdroje I. -– základní zapojení analogových a spínaných napájecích zdrojů, 2. vydání, [[BEN - technická literatura]], 1996, {{ISBN\|80-86056-02-3}} * Krejčiřík Alexander: Napájecí zdroje II. -– integrované obvody ve spínaných zdrojích, 2. vydání, [[BEN - technická literatura]], 1996, {{ISBN\|80-86056-03-1}} == Externí odkazy ==

Spínaný zdroj: Porovnání verzí