Jan Amos Komenský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
doplnění |
||
Řádek 24:
Rodinné příjmení bylo Szeges. Jeho otec přijal pseudonym Komenský<ref name=:"specped" />. Místo narození Jana Amos Komenského není známo. Jako pravděpodobná místa se uvádějí [[Uherský Brod]]<ref>[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/komens.html Jan Amos Komenský] ve ''Slovníku českých filosofů'' na stránkách [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně]]</ref> (jak je uvedeno v [[Naarden]]u na náhrobní desce) nebo [[Nivnice]] (Komenský v některých dokumentech, hlavně v dobách svých univerzitních studií, připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus, Nivnicensis<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=''Jak se žije v Nivnici'' |url=http://www.hradiste.cz/DDS/99/07/KULTUR.HTM#JJ |datum přístupu=2007-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928010739/http://www.hradiste.cz/DDS/99/07/KULTUR.HTM#JJ |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }}</ref><ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení = STULÁKOVÁ|jméno = Klára|titul = Záhada rodiště Jana Amose Komenského. Uherský Brod, Nivnice, nebo Komňa?|periodikum = Dějiny a současnost|odkaz na periodikum = Dějiny a současnost|číslo = 7/2013}}</ref>). Občas se zmiňuje i [[Komňa]] (z čehož by mohl vzniknout přídomek Komenský, Comenius, jako jeho rodiště Komňu uváděli i někteří Komenského vrstevníci<ref name=":0" />), odkud pocházela otcova rodina.<ref>[http://www.mjakub.cz/index.php?idm=37 Muzeum J. A. Komenského]</ref> Knihu Všenáprava vlasti podepsal Komenský široce: Jan Amos Szeges Nivnický, po otci nazvaný Komenský. Moravu považoval za svou vlast a češtinu za svůj rodný jazyk. Sám sebe v knize Opera omnia didactica charakterizoval „původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog<ref>[https://www.mladejovice.cz/file.php?nid=5978&oid=2634237 Životopis pro Moravskou národní obec]</ref>.“
Jan žil s rodiči v Uherském Brodě (pocházel z měšťanské rodiny). Jeho otec Martin Segeš (orig. Szeges) († 1602–4), byl významným členem [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], jeho matkou byla Anna Chmelová. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř (Kateřina, Markéta, Ludmila a Zuzana) sester ([[1604]]) se o něj starala jeho teta ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]], kde začal studovat. Strážnice, patřící tehdy rodu [[Žerotínové|Žerotínů]], byla roku 1605 přepadena a vypálena uherskými [[Povstání Štěpána Bočkaje|bočkajovci]], stoupenci sedmihradského protestantského knížete [[Štěpán Bočkaj|Štěpána Bočkaje]], bojujícího proti Habsburkům. Po jejich vpádu musel Komenský Strážnici opustit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Po jihomoravských stopách učitele národů, od jehož smrti uplynulo 350 let
| periodikum = iDNES.cz
| datum_vydání = 15. listopadu 2020
| url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/jan-amos-komensky-vyroci-umrti-350-let-jizni-morava.A201113_132009_brno-zpravy_mos1
}}</ref>
=== Studia ===
Řádek 50 ⟶ 55:
}}</ref> V této době psal spis ''Listové do nebe''.
Po porážce [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] ([[1621]]) byl nucen opustit [[Fulnek]] a skrývat se na různých místech v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]], protože odmítal konvertovat ke [[katolictví]]. Po roce ukrývání (roku [[1622]]) mu během [[Morové epidemie v českých zemích|morové epidemie]] zemřela žena a jeho dvě děti, které zůstaly ve Fulneku. Pod vlivem událostí psal filosofické spisy ''Truchlivý'', ''Hlubina bezpečnosti'' a později ''Labyrint světa a ráj srdce''. V roce [[1624]] začal Jan působit v [[Brandýs nad Orlicí|Brandýse nad Orlicí]] na panství svého ochránce [[Karel starší ze Žerotína|Karla staršího ze Žerotína]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Komenského ochránce Karel ze Žerotína se narodil v Brandýse před 450 lety | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 14. září 2014 | url = https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/karel-starsi-ze-zerotina-vyroci.A140912_2098838_pardubice-zpravy_mt }}</ref> kde se seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou, která opět pocházela z Třebíče (z rodu Jana Cyrila Třebíčského-Špalka), se kterou měl dcery Dorotu Kristinu, Alžbětu a Zuzanu a syna Daniela.<ref name="zeny" /> Dcera Alžběta si vzala [[Petr Figulus Jablonský|Petra Figula Jablonského]], z tohoto svazku měl Komenský 5 vnuků, dcera Marie si vzala Jana Molitora. Na podzim roku 1627 se během svého tajného pobytu ve východních Čechách seznámil s [[Kristina Poniatowská|Kristinou Poniatowskou]], schovankou Angeliny Zárubové z Hustiřan, majitelky panství [[Horní Branná]]. Sedmnáctiletá Kristina trpěla duševní chorobou, prý po zhlédnutí komety nad zámkem 12. listopadu 1627 upadala do vytržení a prorokovala budoucnost. Komenský dorazil do Horní Branné, aby proroctví zapsal.
Řádek 59 ⟶ 69:
=== Ve Švédsku ===
Roku [[1642]] odešel přes Amsterdam do [[Švédsko|Švédska]], kam byl pozván, aby vedl reformu tamního školství a napsal pro ni [[učebnice]]. Vznikl zde spis ''Nejnovější metoda jazyků''. Kvůli rozporům s donátory i spolupracovníky nakonec učebnice požadované švédským kancléřem [[Axel Oxenstierna|Oxenstiernou]] Komenský nevytvořil a to ani na nátlak ochránce [[Louis De Geer (1587–1652)|Louise de Geera]]. Zato zde vznikla část ''Obecné porady o nápravě věcí lidských''. Roku [[1648]] se společně s těžce nemocnou manželkou vrátil zpět do [[Lešno|Lešna]], kde působil jako [[biskup]]. V Lešně jeho druhá žena [[26. srpen|26. srpna]] zemřela a již o rok později se v [[Toruň|Toruni]] oženil potřetí, tentokrát s o více než třicet let mladší Janou Gajusovou pocházející z [[Týn nad Vltavou|Týna nad Vltavou]]. Když byl v roce 1648 uzavřen [[vestfálský mír]] a tím skončila [[třicetiletá válka]], skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučil s vlastí a církví spisem ''Kšaft umírající matky jednoty bratrské''.
=== V Uhrách ===
| |||