Ráže: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava pravopisu, formulací značka: editace z Vizuálního editoru |
-„zdroj“ ukazující jen do uživatelské diskuse, {{fakt?}} na to, že to je nesprávné, doplnění etymologie a +zdroje |
||
Řádek 1:
'''Ráže'''
== Smluvní rozměr ==
Základní součástí definice ráže je údaj, který je vztažen k [[Průměr (geometrie)|průměru]] střely nebo hlavně. Tento údaj je ale jen smluvním rozměrem. To znamená, že uvedený rozměr nemusí odpovídat a také často neodpovídá skutečným geometrickým rozměrům. Například u zbraně pro kulový náboj se sudým počtem [[Vývrt hlavně|drážek uvnitř hlavně]] lze geometrický průměr vývrtu změřit jako průměr vývrtu v polích a průměr v drážkách. Pokud bychom změřili největší vnější průměr střely určené pro tuto hlaveň, potom bychom získali třetí údaj. Původně se v názvu ráže objevoval obvykle jeden z rozměrů průměru hlavně a rámci vyjádření ráže střeliva pro tuto hlaveň se používal stejný údaj. Metodika měření a nazývání ráží nebyla jednotná pro všechny výrobce. Existují i označení ráže, která už jsou pouze symbolická a prakticky ze skutečných rozměrů vývrtu nevycházejí.<ref name="StrelivoDRPZ">Caras, J. : Střelivo do ručních palných zbraní, ARS-ARM Praha (1995) , {{ISBN|80-900833-8-2}}</ref>
U plynových zbraní a střel [[Diabolka|Diabolo]] se lze setkat i s tím, že ráže střel je značena podle jejich skutečného průměru. Například pro zbraň ráže 4,5 mm existují diabolky s průměry a označením ráže od 4,49 mm až do 4,53 mm odstupňované po 0,01 mm.
Řádek 24 ⟶ 22:
| počet stran =
| isbn = 80-206-0641-6
}}</ref> Ještě komplikovanější je situace u nábojů, které mají oficiální označení jak v metrickém, tak palcovém systému. Protože jde o smluvní hodnoty, nelze uváděnou hodnotu v palcích a mm vzájemně převádět. Například náboj označovaný jako ráže .380 má v metrickém označení uváděnou ráži 9 mm, přestože matematický přepočet 0,38 palce je 9,652 mm.
Řádek 76 ⟶ 73:
| počet stran =
| isbn = 80-206-0749-8
}}</ref>
Délka hlavně ovlivňuje, jak dlouho působí expandující plyny na střelu, a tedy úsťovou rychlost střely.<ref name=KrimiBa>
Řádek 90 ⟶ 86:
| počet stran = 660
| isbn = 978-80-7380-036-9
}}</ref>
Poměr délky hlavně a ráže jejího vývrtu ovlivňuje významně charakter střelby a je tedy jedním z určujících faktorů charakteristických pro určitou kategorii a konstrukci zbraně.
==
S nesprávným{{Fakt/dne|20210104121708|}} použitím pojmu ráže se lze setkat pro vyjádření síly [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. Jde nejspíše chybný překlad anglického {{Cizojazyčně|en|''gauge''}}.
Když v historii vznikla potřeba sjednocení ráží jednotlivých zbraní a střeliva, byly pro kontrolu používány přípravky nazývané kalibry (slovo pocházející přes arabštinu ze starořeckého {{cizojazyčně|grc|καλαπούς}}, ''kalapoús'', „ševcovské kopyto“<ref name="rejzek">{{Citace monografie
Když v historii vznikla potřeba sjednocení ráží jednotlivých zbraní a střeliva, byly pro kontrolu používány přípravky nazývané kalibry. Tento název je v češtině běžně používán pro [[Kalibr (měrka)|kontrolní porovnávací měřítka]] například ve strojírenské výrobě. Přeneseně se označení kalibr používá pro označení průměru vývrtu hlavně a střely.<ref name="StrelivoDRPZ"/> Tento pojem se nevyskytuje obvykle v české odborné literatuře a s tímto výkladem slova kalibr se lze setkat v některých slovnících cizích slov. V mnoha jazycích je ráže odvozena právě z tohoto slova. Například anglicky caliber, německy Kaliber, španělsky calibre a rusky Калибр. Slovo ráže je pravděpodobně původně čistě české, odvozeného z původního slovanského výrazu raž, raziti.<ref name="StrelivoDRPZ"/> ▼
| příjmení = Rejzek
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Rejzek
| titul = [[Český etymologický slovník]]
| vydavatel = LEDA
| místo = Voznice
| vydání = 3
| typ vydání = druhé přepracované a rozšířené
| rok = 2015
| isbn = 978-80-7335-393-3
▲
V myslivecké mluvě se pojem ráže používá pro označení varlat samců spárkaté zvěře, psů a medvědů. Proto se někdy upřednostňuje pojem ''ráž''.<ref name="StrelivoDRPZ"/>
== Reference ==
|