Superhrubá mzda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: aktualizace
snad finální aktualizace…
Řádek 1:
'''Superhrubá mzda''' je pojem, kterým se v [[Česko|Česku]] označuje základ daně, ze kterého se následně vycházívycházelo při výpočtu [[daň z příjmů fyzických osob|daně z příjmů fyzických osob]] ze závislé činnosti, přičemž se do tohoto základu (na rozdíl od [[hrubá mzda|hrubé mzdy]]) zahrnuje i povinné [[zdravotní pojištění|zdravotní]] a [[sociální pojištění]] zaměstnavatele. Superhrubá mzda tak je rovna celkové výši nákladů zaměstnavatele na mzdu zaměstnance.
 
Samotná superhrubá mzda se začala používat v rámci [[Reforma českých veřejných financí 2007|reformy veřejných financí]] od roku 2008, avšak není v žádném zákoně takto označována, jedná se pouze o populární označení metody výpočtu daně ze mzdy. Popis konstrukce superhrubé mzdy jakožto základu daně jebyla právně ukotvena v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Od roku 2021 se superhrubá mzda již opět nepoužívá.
 
Jinde než v Česku se podobný koncept nepoužívá.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 22:
}}</ref>|group="p"}} a následně se z ní vypočítá 15 % jako záloha na daň (případně se ještě před tím odečtou slevy na dani, pokud zaměstnanec podepsal pro tohoto zaměstnavatele [[daňové prohlášení]]).
 
Superhrubá mzda tak současně plníplnila dvě v principu nezávislé úlohy:
* Označuje celkové mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance: Pokud by zaměstnavatel zaměstnanci zvýšil (hrubou) mzdu např. o 1000&nbsp;Kč, znamená to pro zaměstnavatele zvýšení nákladů o 1338&nbsp;Kč (což je změna superhrubé mzdy), zatímco pro zaměstnance zvýšení disponibilního příjmu o cca 689&nbsp;Kč (změna čisté mzdy); částka změny hrubé mzdy 1000&nbsp;Kč tak je v zásadě fiktivní, neužitečná ani pro jednu stranu.
* SloužíSloužila jako základ pro výpočet daně z příjmů: Jelikož se do ní započítávají i povinná pojištění, její nevýhodou je změna výše zdanění při každé změně pojistných sazeb. Např. když se v roce 2019 snížila sazba [[nemocenské pojištění|nemocenského pojištění]] z 2,3 % na 2,1 % (a celková výše sociálního pojištění z 25 % na 24,8 %) v souvislosti se zrušením tzv. [[karenční doba|karenční doby]], nesystematicky se tím drobně snížila i částka vybraných daní z příjmů fyzických osob. Navíc vazba na povinné pojištění způsobuje degresivní charakter daně z příjmů v případě, že pojistné překročí stanovený maximální vyměřovací základ.
 
[[Osoba samostatně výdělečně činná|Osob samostatně výdělečně činných]] ([[živnostník|živnostníci]] apod.) se superhrubá mzda nijak netýká, neboť příjmy nemají stanoveny formou (hrubé) mzdy; povinná pojištění a daň z příjmu se jim počítají z celého [[zisk]]u ([[příjem (ekonomie)|příjmu]] po odečtení [[náklad|výdajů]], někdy stanovených [[výdajový paušál|paušálně]]), přičemž pro OSVČ platí sice stejná patnáctiprocentní sazba daně z příjmu, avšak odlišné sazby zdravotního a sociálního pojištění než pro zaměstnance.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 179:
| url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/superhruba-mzda-danovy-balicek-2020-2021-shvaleni-snemovna-senat_2012221318_ako
| datum přístupu = 2020-12-23
}}</ref> po čemž měl prezident 15denní lhůtu (končící 6.&nbsp;ledna) na podepsání nebo vrácení zákona sněmovně; pokud by ji plně využil, zákon by nabyl platnosti až v lednu a účinnosti až prvního února, což by znamenalo komplikace zejména pro vedení účetnictví zaměstnavateli.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> do 6.&nbsp;ledna tedy běží 15denní lhůta, kterou má prezident na podepsání nebo vrácení zákona sněmovně.
| titul = Změny daní podle odborníků začnou platit asi později
| autor = ČTK
| odkaz na periodikum = ČTK
| periodikum = Právní prostor
| datum vydání = 2020-12-22
| url = https://www.pravniprostor.cz/aktuality/zmeny-dani-podle-odborniku-zacnou-platit-asi-pozdeji
| datum přístupu = 2021-01-04
}}</ref> Prezident Zeman však do konce lhůty nečekal a zákon do sněmovny nepodepsaný (jak avizoval) vrátil 28.&nbsp;prosince; v průvodním dopisu však použil formulaci „Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření.“, která odpovídá ústavnímu termínu pro vetování zákona, bylo proto nejasné, zda zákon má platit, nebo byl vetován.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dostál
| jméno = Vratislav
| titul = Zeman nejspíš omylem vetoval snížení daní. Právníci se shodují, že zákon před soudem nemůže obstát
| periodikum = Info.cz
| odkaz na periodikum = Info.cz
| datum vydání = 2020-12-29
| url = https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/zeman-nejspis-omylem-vetoval-snizeni-dani-pravnici-se-shoduji-ze-zakon-pred-soudem-nemuze-obstat
| datum přístupu = 2021-01-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pokorný
| jméno = Marek
| příjmení2 = Ťopek
| jméno2 = Martin
| autor3 = ČTK
| titul = Daňový balíček bude platit od 1. ledna. I když ho podle některých právníků Zeman omylem vetoval
| periodikum = iHNed.cz
| odkaz na periodikum = iHNed.cz
| datum vydání = 2020-12-29
| url = https://domaci.ihned.cz/c1-66863340-danovy-balicek-bude-platit-od-1-ledna-i-kdyz-ho-podle-nekterych-pravniku-zeman-omylem-vetoval
| datum přístupu = 2021-01-04
}}</ref> Prezident však opakovaně veřejně prohlásil, že zákon nevetoval, a zákon tak byl 31.&nbsp;prosince vyhlášen ve Sbírce zákonů a následujícího dne nabyl účinnosti.<ref>[https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=39043 Sbírka zákonů, částka 246]. Rozeslána 31.&nbsp;prosince 2020</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vrácení daňového zákona nebylo veto, zaznělo z Hradu. Balíček vyšel ve sbírce zákonů
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| datum vydání = 2020-12-31
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3248080-vraceni-danoveho-zakona-nebylo-veto-zaznelo-z-hradu-balicek-vysel-ve-sbirce-zakonu
| datum přístupu = 2021-01-04
}}</ref>
 
== Ekonomické dopady zrušení superhrubé mzdy ==