U Svaté Anny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: infobox přepracován
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.7
Řádek 21:
Oblast pozdějšího území U Svaté Anny byla na začátku 14. století tvořena tzv. Královskou zahradou se sadem, dvorem, věží a zahradou. Tu v roce poskytl král [[Jan Lucemburský]] [[mnišky kazatelského řádu|dominikánkám]], které si zde vybudovaly [[klášter dominikánek (Brno)|vlastní klášter]] s [[Kostel svaté Anny (Brno, Pekařská)|kostelem svaté Anny]]. Území bylo ze severu ohraničeno cestou z Brna na [[Staré Brno]] (dnešní ulice [[Pekařská (ulice v Brně)|Pekařská]], tvořící tehdy část [[Pekařská (předměstí Brna)|předměstské čtvrtě]]), z jihu potom [[Svratecký náhon|Svrateckým náhonem]]. Konvent zde fungoval až do konce 18. století, kdy byl v roce 1782 za [[Josef II.|Josefa II.]] zrušen. Areál byl upraven pro nemocniční účely. Dva roky zde fungovala [[Vojenská nemocnice Brno|vojenská nemocnice]], od roku 1784 potom zemský všeobecný zaopatřovací ústav, z nějž se v 19. století vyvinula [[Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně]]. V polovině 19. století již původní klášterní budovy nevyhovovaly, proto byly z většiny nahrazeny novorenesanční novostavbou zemské nemocnice.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | strany = 205–208 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref>
 
Katastrální území a předměstská čtvrť zahrnovala v první polovině 19. století kromě nemocničního areálu také domky podél západní části dnešní Anenské ulice a zástavbu za Svrateckým náhonem (dnešní ulice Hybešova mezi zalomením a Leitnerovou ulicí), na severní straně nové cesty (Hybešova) z Brna na Staré Brno, která vznikla v 70. letech 18. století, navazující na předměstí [[Silniční]]. Během první poloviny 19. století byly na této frontě postaveny velké městské klasicistní domy. V roce 1850 se území U Svaté Anny stalo součástí Brna. Celá čtvrť byla v roce 1941 při katastrální reformě Brna zahrnuta do katastru [[Špilberk (katastrální území)|Špilberku]] a od konce 60. let je součástí Starého Brna. Na většině území čtvrti se rozkládá rozšiřovaný areál Fakultní nemocnice u sv. Anny, domy v Hybešově ulici jsou převážně zachovány.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic | vydavatel = Baset | rok = 2000 | místo = Praha | strany = 571–573 | isbn = 80-86223-11-6}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf }} {{Wayback|url=https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf |date=20131203004340 }}</ref>
 
== Galerie ==