'''Majestas Carolina''' je zemský [[zákoník]] vydaný [[Karel IV.|Karlem IV.]] v letech [[1350]]-[[1351]].
Takto pojmenován byl ale později. Jednalo se o zákoník, který měl postavit jakousi hráz rozpínavosti [[šlechta|šlechty]]. Zákoníkem Majestas Carolina, který obsahoval 109 článků, zamýšlel [[císař]] zajistit majetek [[král]]e – vymezoval 29 [[královské město|královských měst]] a 13 [[hrad]]ů, které nesměly být dány do zástavy, dalších 13 měst a 14 hradů mohlo být zastaveno nejvýš na devět let. Karel se snažil omezit libovůli šlechty při stanovení trestů za různé přestupky. Šlechta však žádala jednat tak, jak bylo odedávna zvykem, nechtěla se dát spoutat žádným psaným [[zákon (právo)|zákonem]]em. [[Stát]] mělo posílit i ustanovení, že každá [[odúmrť]] (majetek, který nemá mužského [[dědic]]e) – ať poddanská, nebo šlechtická – spadne na krále. Dosud platilo,že poddanskou odúmrť získávala [[šlechta]]. V [[král]]ovských [[les]]ích si někteří [[šlechtic]]i postavili sídla a přivlastnili si část půdy. Na tu si nyní činil nárok [[císař]], což také vzbudilo odpor. Šlechta měla dosti sil, aby se ustanovením, která pro ni byla nevýhodná, vzepřela a jejich prosazení zabránila. Projednávání tohoto [[zákoník]]u se táhlo až do poloviny 50. let [[14. století]], kdy si [[Karel IV]]. sám nakonec uvědomil, že tento zákoník nepůjde prosadit. Roku [[1355]] jej šlechta na generálním sněmu definitivně zamítla, což byl pro Karla úplný konec nadějí na vydání zákoníku. Místo aby Karel nechal dojít k otevřeném konfliktu se šlechtou, od celého projektu nakonec raději odstoupil. Po stáhnutí tohoto návrhu zákona Karel dokonce nepravdivě prohlásil, že [[rukopis]] nešťastnou náhodou byl zničen – shořel. Významný zákoník se ale zachoval v rožmberském [[archiv]]u, což prozrazuje, kdo se zákoníkem nesouhlasil. V souvislosti s Majestas Carolinou vznikly ve [[14. století]] dvě právní knihy zemského práva: Ordo iudicii terrae a Řád práva zemského.
