Mnichovská dohoda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vyčlenění podsekce Možnosti vojenské obrany do nové sekce |
odkazy na opevnění, vymazání nadbytečné věty |
||
Řádek 28:
}}</ref> Nedobrá hospodářská situace v regionu, prudký růst nezaměstnanosti (až na úroveň přibližně 30 %) se výrazně projevil na faktu, že stále více sudetských Němců začínalo sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představoval [[Konrad Henlein]] a jeho ''Sudetendeutsche Heimatsfront'' (SHF), přeměněné později na ''[[Sudetendeutsche Partei]]'' (SdP). Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti československé vládě a mnoho Němců se začalo s jeho názory ztotožňovat.
Od roku [[1933]], kdy se [[nacismus|nacisté]] chopili moci v [[Německo|Německu]], bylo [[Československo]] ve vážném nebezpečí stran německé expanze, která měla své motivy politické ([[revizionismus]]), ideologické (nároky na bývalá území [[Svatá říše římská|německé říše]] a [[Drang nach Osten|expanze na východ]]), strategické (průmyslový potenciál [[České země|českých zemí]] a jejich poloha). Tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a [[Československé opevnění|pohraničních opevnění]], tak i posilováním spojeneckých svazků nově i se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
[[Francie]] a [[Sovětský svaz|SSSR]], hlavní spojenci [[Československo|Československa]], neměli zájem o další krvavý konflikt s Německem. Podstatnou slabinou byla neurčitá formulace Spojenecké smlouvy s Francií, navržená československou diplomacií, vázání pomoci SSSR na kroky Francie, a nedostatečné kroky československé diplomacie u dalších velmocí, které by zaručovaly neměnnou podobu východních hranic Německa.
Řádek 309:
== Dopady na Československo ==
[[Soubor:Münchner abkommen5 en.svg|náhled|Pohraniční oblasti Československa anektované Německem, Polskem a Maďarskem a proněmecký [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský štát]], který vyhlásil nezávislost 14. března 1939]]
V důsledku této dohody přišlo [[Československo]] o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, která náležela [[Země Koruny české|zemím Koruny české]] od středověku, celkem šlo téměř o 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí, z toho 850 000 Čechů. Mnohdy se v Německu ocitly i ryze české obce.<ref name="pacner173" /> Jako náhradu za tato ztracená území poskytla [[Spojené království|Velká Británie]] Československu tzv. [[mnichovský úvěr]]<ref name="jméno">Stanislav Motl, Kam zmizel zlatý poklad republiky, Rybka Publisher, 2003, {{ISBN|80-86182-69-X}}, str. 40</ref>. Docházelo k pronásledování německých antifašistů a Židů a k [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|vyhánění Čechů]]. Celkem takto uprchlo 150 000 osob, z toho asi 115 000 Čechů.<ref name="pacner173" /> Těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali [[Němci]] národnostní a některá občanská práva. Židé a němečtí antifašisté byli posílání do [[koncentrační tábor|koncetračních táborů]].<ref name="pacner173" />
Těsně před půlnocí 30. září odevzdala polská vláda československé vládě ultimátum, v němž požadovala značnou část Těšínska (tzv. [[Zaolzie]]), části Oravy, [[Spiš]]e, Kysuc a [[Šariš]].{{Zdroj?}} Československá vláda s ultimátem následující den souhlasila.{{Zdroj?}} K dalším územním ztrátám Československa došlo na začátku listopadu 1938, kdy ve Vídni skončila [[První vídeňská arbitráž|arbitrážní jednání]] o československo-maďarské hranici. Ve dnech 5. až 10. listopadu muselo Československo odstoupit část jižního a východního Slovenska jakož i téměř polovinu [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Maďarsko|Maďarsku]]. Celkové ztráty pomnichovského Československa tak činily 41 098 km² a 4 879 000 obyvatel.<ref>František Čapka: Dějiny zemí koruny české v datech, {{ISBN|80-7277-000-4}}, str. 683</ref> 1,25 milionu lidí se přes noc stali ve svých domovech cizinci.<ref name="pacner173" />
Řádek 321:
=== Obranyschopnost ===
Poté, co [[Československo]] ztratilo své [[Československé opevnění|pohraniční opevnění]], které podle Mnichovské dohody muselo vojsko do 10 dnů opustit bez toho, že by pevnosti poškodilo, nebylo pro německou armádu těžké zbytek státu obsadit. K tomu došlo [[15. březen|15. března]] 1939, o den později byl [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava|zřízen]] [[Protektorát Čechy a Morava]]. [[Slovensko]] již [[14. března]] vyhlásilo [[Slovenská republika (1939–1945)|samostatnost]].
== Možnosti vojenské obrany ==
| |||