Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odstranění zcela zbytečného a nesmyslného seznamu poslanců navrhující novelizaci a doplnění informací o obsahu zákona značka: editace z Vizuálního editoru |
m typo |
||
Řádek 18:
}}
'''Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky''' č. 110/1998 Sb. je [[ústavní zákon]], který upravuje zajištění bezpečnosti [[Česko|České republiky]] prostřednictvím regulace [[Krizový stav|krizových stavů]]
== Obsah ==
Ve své úvodní části tento ústavní zákon stanovuje, že
| příjmení =
| jméno =
Řádek 30:
| datum vydání =
| datum přístupu = 8.4.2020
}}</ref> Dále je uvedeno, že bezpečnost České republiky zajišťují [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojené síly]] ([[Armáda České republiky|Armáda ČR]]), ozbrojené [[Bezpečnostní sbor (Česko)|bezpečnostní sbory]] (kam patří [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Celní správa České republiky|Celní správa ČR]] a [[Vězeňská služba České republiky|Vezeňská služba ČR]]
| příjmení =
| jméno =
Řádek 39:
| datum vydání =
| datum přístupu = 8.4.2020
}}</ref>
Ústavní zákon dále upravuje zkrácené jednání o návrzích zákonů. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže [[Prezident České republiky|prezident republiky]] vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.
Dále ústavní zákon zřizuje Bezpečnostní radu státu jako stálý pracovní orgán vlády a stanovuje, že pokud po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.
|