Komunistická strana Rumunska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat. |
tak přejmenoval ji roku 65 sjezd, ne nějaký funkcionář... |
||
Řádek 2:
'''Komunistická strana Rumunska''' ('''KSR''', rumunsky ''Partidul Comunist Român'', [parˈtidul kɔmunˈist rɔˈmɨn], '''PCR''') byla [[Marxismus-leninismus|marxisticko-leninistická]] [[komunistická strana]] v [[Rumunsko|Rumunsku]]. Vznikla z [[Bolševici|bolševického]] křídla [[Socialistická strana Rumunska|Socialistické strany Rumunska]] a hlásala [[Socialistická revoluce|revoluci]] a svržení [[Rumunské království|rumunské monarchie]]. V [[Meziválečné období|meziválečném období]] byla malým a nelegálním seskupením pod přímou kontrolou [[Kominterna|Kominterny]]. Během 30. let byla většina jejích aktivistů uvězněna nebo se uchýlila do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], což vedlo k vytvoření samostatných a konkurenčních [[Frakce (politika)|frakcí]], které ve straně přetrvávaly až do 50. let. Komunistická strana se na rumunské politické scéně ukázala jako silný aktér v srpnu 1944, kdy se zapojila do [[Státní převrat krále Michala|královského puče]], který svrhl [[Nacistické Německo|pronacistickou]] vládu [[Ion Antonescu|Iona Antonesca]]. S podporou sovětských okupačních sil pak komunisté donutili krále [[Michal I. Rumunský|Michala I.]] odejít do exilu a v roce 1948 nastolili otevřeně [[komunistický režim]], čímž vznikla [[Rumunská socialistická republika]].
Strana pak v letech 1948 až 1965 fungovala pod názvem '''Rumunská dělnická strana''' (''Partidul Muncitoresc Român''); roku 1965 ji
Komunistická strana Rumunska byla jako ostatní podobné [[Komunistická strana|komunistické strany]] organizovaná na základě takzvaného [[demokratický centralismus|demokratického centralismu]]. Nejvyšším orgánem byl [[stranický sjezd]], který se scházel každých pět let. Mimo dobu sjezdu byl nejvyšším orgánem [[Ústřední výbor Komunistické strany Rumunska|ústřední výbor]] strany, který se scházel dvakrát ročně. Většina každodenních povinností a odpovědností byla svěřena jeho předsednictvu, [[Politbyro|politbyru]]. V čele strany stál [[generální tajemník Komunistické strany Rumunska|generální tajemník]], nejmocnější muž strany i Rumunska, který míval vedle své stranické role i vysokou státní funkci předsedy vlády nebo prezidenta.
V roce 1947 Komunistická strana Rumunska pohltila většinu [[Rumunská sociálně demokratická strana|Rumunské sociálně demokratické strany]] a v té době také do ní masově vstupovali další členové. Na počátku 50. let porazila frakce kolem [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghea Gheorghiu-Deje]] s podporou [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] všechny ostatní frakce a dosáhla plné kontroly nad stranou a zemí. Po roce 1953 strana postupně začala razit „národní cestu“ ke komunismu. [[Destalinizace]] po Stalinově smrti v ní však prakticky neproběhla. [[Nacionalismus|Nacionalistické]] a národně komunistické směřování pokračovalo i pod vedením Gheorgiu-Dejova nástupce (od roku 1965) [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușesca]]. Po krátkém období [[liberalizace]] koncem šedesátých let Ceaușescu znovu zavedl tvrdou linii, prosadil „[[červencové teze]]“ v duchu [[Neostalinismus|neostalinismu]] a začal pěstovat svůj [[kult osobnosti]]. Od šedesátých let měl rumunský režim pověst státu poněkud nezávislejšího na Sovětském svazu než ostatní členové [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], zároveň se však stal jedním z nejtvrdších a nejdiktátorštějších komunistických režimů Evropy. Zhroutil se v roce 1989 po [[Rumunská revoluce|rumunské revoluci]] a s ním zanikla i Komunistická strana Rumunska, jež pak byla v Rumunsku zakázána.
Komunistická strana Rumunska během své existence řídila několik dalších organizací jako byl [[Svaz komunistické mládeže]] a školila své kádry na [[Akademie Stefana Gheorghiua|Akademii Stefana Gheorghiua]]. Kromě listu ''[[Scînteia]]'', svého oficiálního orgánu a později hlavních novin Rumunska, jež vycházely v letech 1931 až 1989, vydávala rumunská komunistická strana v různých obdobích své historie řadu dalších místních i celonárodních periodik, například od roku 1944 dodnes existující noviny ''[[România Liberă]]''.
| |||