Rychlostní silnice R1 (Slovensko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+commonscat
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Infobox - silnice
| název = Rychlostní silnice R1
| mapa = Expressway R1 SK map.svg
| e silnice = [[Soubor:E58-SVK.svg|50px|Evropská silnice E58]] [[Soubor:E77-SVK.svg|50px|Evropská silnice E77]] [[Soubor:E571-SVK.svg|50px|Evropská silnice E571]] [[Soubor:E572-SVK.svg|50px|Evropská silnice E572]]
| délka = 225270,5 km
| provoz = 165177,71 km
| výstavbapříprava = 593,74 km
| obrázek = R1Expressway11Slovakia29.jpg
| příprava = 50 km
| popisek = Rychlostní silnice R1 v okolí Nitry
| obrázek = R1Expressway11Slovakia29.jpg
| průběh =
| popisek = Rychlostní silnice R1 v okolí Nitry
| průběhbarva =
| barva písma =
}}
| číslo =
'''Rychlostní silnice R1''' ({{Vjazyce2|sk|''Rýchlostná cesta R1''}}, ''R1'') je [[rychlostní silnice]] na [[Slovensko|Slovensku]], která po svém dokončení bude spojovat města [[Trnava]], [[Sereď]], [[Nitra]], [[Žarnovica]], [[Žiar nad Hronom]], [[Zvolen]], [[Banská Bystrica]] a [[Ružomberok]]. Původně byla plánovaná jako ''dálnice D65''. R1 je součaástí [[Evropská silnice|evropských silnic]] [[evropská silnice E58|E58]], [[evropská silnice E77|E77]], [[evropská silnice E571|E571]] a [[evropská silnice E572|E572]]. Celková plánovaná délka je navržena na přibližně 225 km, ze kterých je v současnosti v provozu 165,7 km, ve výstavbě 5,7 km a v stádiu příprav dalších asi 50 km.
| provozovatel =
| začátek =
| začátek souřadnice =
| konec =
| konec souřadnice =
}}'''Rychlostní silnice R1''' je [[rychlostní silnice na Slovensku]], která po svém dokončení bude spojovat města [[Bratislava]], [[Trnava]], [[Sereď]], [[Nitra]], [[Žarnovica]], [[Žiar nad Hronom]], [[Zvolen]], [[Banská Bystrica]] a [[Ružomberok]]. Před rokem 1989 byla na části trasy současné rychlostní silnice R1 plánovaná výstavba dálnice D65. Tato dálnice byla ve smyslu usnesení vlády ČSSR č.286/1963 zařazena do doplňkové sítě dálnic s předpokladem stavby po roce 2000. Trasa dálnice D65 začínala v Trnavě a pokračovala přes Nitru, Zvolen, [[Lučenec]] a [[Rožňava|Rožňavu]] až do [[Košice|Košic]]. Navzdory deklarovanému začátku výstavby až po roce 2000, začala výstavba ještě před rokem 1989 a to formou přestaveb a přeložek už existující [[Silnice I/51 (Slovensko)|silnice I/51]], v krátkých úsecích mezi Trnavou a Nitrou. Tato skutečnost je dnes hlavní příčinou toho, že rychlostní silnice R1 nemá paralelní silnici první třídy a to v celém úseku z Trnavy až do Nitry, neboť postupně byla existující silnice I/51 v tomto úseku v téměř celém rozsahu přestavěna na rychlostní silnici. Výstavba před rokem 1989 ale postupovala pomalu a přeložky a přestavby byly realizovány pouze v polovičním profilu. V roce 1999 v rámci celkového přehodnocení tras dálnic a vytvoření kategorie rychlostních silnic byla dálnice D65 z plánů zcela vypuštěna a v trase Trnava, Nitra, Zvolen a Banská Bystrica byla nahrazena nově zřízenou rychlostní silnicí R1, ve zbytku trasy ze Zvolena do Košic byla dálnice D65 nahrazena nově zřízenou rychlostní silnicí R2. Usnesením vlády č. 406/2010 byla rychlostní silnice R1 doplněna o úsek Banská Bystrica, [[Slovenská Ľupča|Slovenská Lupča]] a Ružomberok, kde se má rychlostní silnice R1 napojit na [[Dálnice D1 (Slovensko)|dálnici D1]]. Ve smyslu usnesení vlády č. 457/2011 začala NDS přípravu dalšího nově zřízeného úseku R1 a to z [[Most pri Bratislave|Mostu při Bratislavě]] až do [[Vlčkovce|Vlčkovců]]. Rychlostní silnice R1 má v tomto úseku ve vzdáleném horizontu vytvořit paralelní komunikaci k dálnici D1 mezi Bratislavou a Trnavou. Celková plánovaná délka je 270 kilometrů, z nichž je v současnosti v provozu 177,1 km a v stádiu přípravy 93,4 km. S ohledem na zatím přesně neurčenou trasu v úseku z Vlčkovců do Mostu při Bratislavě je téměř jisté, že se údaje o celkové délce cesty R1 a údaje o délce úseků v přípravě se ještě změní. Po rychlostní silnici jsou vedeny [[Evropská silnice|evropské silnice]] [[Evropská silnice E58|E58]], [[Evropská silnice E77|E77]], E571 a E572. V křižovatce Nitra - Západ se rychlostní silnice R1 rozděluje na R1 ve směru do Zvolena a rychlostní silnici R1A, která vede do Nitry.
 
== Přehled úseků rychlostní silnice R1 ==
== Historie ==
{| class="wikitable sortable"
Výstavba rychlostní silnice R1 začala už v [[1970–1979|70. letech]]. Tehdy nezávisle na sobě začala přestavba silnic [[Silnice I/51 (Slovensko)|I/51]] ''([[Trnava]] – [[Báb (okres Nitra)|Báb]])'' a [[Silnice I/66 (Slovensko)|I/66]] ''([[Banská Bystrica]] – [[Kováčová (okres Zvolen)|Kováčová]])''. V té době se nepočítalo o zařazení do kategorie rychlostních silnic a tak byly tyto úseky dimenzovány jako silnice první třídy.
!Pořadí úseku
!Název úseku
!Délka úseku v km
!Zahájení výstavby
úseku
!Uvedení úseku do
provozu
!Výjezdy
|-
|1.
|Most při Bratislavě - Vlčkovce
|42,1
|po roce 2040
|po roce 2040
|1. Křižovatka D4xR1
2. Senec - Jih
 
3. Pusté Úľany
V [[1980–1989|80. letech]] byl vystavěn úsek [[Šášovské Podhradie]] – [[Budča]]. Úsek Trnava – Báb byl vybudován jen v polovičním profilu, proto se v polovině [[1990–1999|90. let]] začalo s dobudováním na čtyřproudové silnice. Celý 23,2 km dlouhý úsek byl kompletně zprovozněn [[15. červenec|15. července]] [[2000]].
 
4. Vlčkovce
Koncem 90. let začala výstavba i na [[Pohroní]]. Ještě v roce [[1996]] začala výstavba obchvatu [[Žarnovica|Žarnovice]]. Ten se stavěl ve dvou etapách, přičemž byl kompletně zprovozněn [[25. říjen|25. října]] [[2006]].
|-
|2.
|Trnava - Sereď, Západ
|13,1
|1997
|2000
|5. Trnava - Východ
6. Trnava - Modranka
 
7. Křižovatka R1xD1 - Trnava
 
8. Vlčkovce - Sever
 
9. Vlčkovce - Jih
 
10. Sereď - Sever
 
11. Sereď - Západ
|-
|3.
|Sereď, Západ - Dolná Streda
|2,4
|1988, levá polovina
1997, pravá polovina
|1990, levá polovina
1998, pravá polovina
|12. Sereď - Západ
13. Galanta
|-
|4.
|Dolná Streda - Šoporňa
|4,5
|1983, pravá polovina
1997, levá polovina
|1989, pravá polovina
1998, levá polovina
|14. Šintava
|-
|5.
|Šoporňa - Pata
|1,5
|1993, pravá polovina
1997, levá polovina
|1995, pravá polovina
1998, levá polovina
|15. Pata
|-
|6.
|Pata - Báb
|6,9
|1997
|1998
|16. Hájske
17. Báb
|-
|7.
|Báb - Nitra, Západ
|9,9
|1976
|1980
|18. Křižovatka R1xR1A - Nitra, Západ
|-
|8.
|Nitra, Západ - Selenec
|14,3
|2008
|2011
|19. Nitra - Jih
20. Nitra - Východ
|-
|9.
|Selenec - Beladice
|18,9
|2008
|2011
|Úsek bez výjezdů
|-
|10.
|Beladice - Tekovské Nemce
|14,3
|2008
|2011
|21. Zlaté Moravce
|-
|11.
|Tekovské Nemce - Hronský Beňadik
|7,1
|2004
|2005
|22. Čaradice
23. Hronský Beňadik
|-
|12.
|Hronský Beňadik - Rudno nad Hronom
|3,6
|2001
|2003
|24. Úsek bez výjezdů
|-
|13.
|Nová Baňa, obchvat
|5,3
|1997
|2003
|25. Nová Baňa
|-
|14.
|Nová Baňa - Rudno nad Hronom
|4,0
|2001
|2003
|Úsek bez výjezdů
|-
|15.
|Rudno nad Hronom - Žarnovica
|5,4
|2004
|2006
|Úsek bez výjezdů
|-
|16.
|Žarnovica, obchvat
|4,4
|1996, levá polovina
2004, pravá polovina
|1998, levá polovina
2006, pravá polovina
|26. Žarnovica
|-
|17.
|Žarnovica - Šášovské Podhradie
|18,0
|2008, I.etapa
2008, II.etapa
|2010, I.etapa
2011, II.etapa
|27. Bzenica
28. Lehôtka pod Brehmi
 
29. Křižovatka R1xR2 - Ústí nad Labem, Jih
|-
|18.
|Šášovské Podhradie - Budča
|17,2
|1982
|1986
|30. Hronská Breznica
31. Hronská Dúbrava
 
32. Budča
|-
|19.
|Budča - Kováčová
|2,9
|2001
|2004
|33. Zvolen - Západ
34. Zvolen - Stráže
|-
|20.
|Sliač (Kováčová) - Kremnička
|11,9
|1972
|1975
|35. Kováčová
36. Zvolen - Rákoš
 
37. Sielnica
 
38. Kremnička
|-
|21.
|Kremnička - Banská Bystrica, Jih
|1,9
|1972
|1975
|39. Banská Bystrica - Jih (Pouze pro přístup na R1)
|-
|22.
|Banská Bystrica Jih - Banská Bystrica Západ
|4,0
|1975
|1979
|40. Banská Bystrica - Radvaň Park (Pouze výjezd z R1 a pouze ve směru do Zvolena)
41. Banská Bystrica - Radvaň
 
42. Banská Bystrica - Centrum
 
43. Banská Bystrica - Podlavice
 
44. Banská Bystrica - Sever
|-
|23.
|Banská Bystrica, severní obchvat
|5,6
|2009
|2012
|45. Banská Bystrica - Střed 1 a 2
46. ​​Banská Bystrica - Východ
 
Dočasné napojení na cestu I / 66
|-
|24.
|Banská Bystrica - Slovenská Lupča
|8,1
|2023
|2028
|47. Šalková
|-
|25.
|Slovenská Lupča - Korytnica
|14,9
|2028
|2032
|48. Slovenská Lupča
59. Korytnica
|-
|26.
|Korytnica - Liptovská Osada
|11,5
|2028
|2032
|50. Liptovská Osada
|-
|27.
|Liptovská Osada - Ružomberok, Jih
|9,5
|2028
|2032
|Úsek bez výjezdů
|-
|28.
|Ružomberok, Jih - křižovatka se silnicí I/18
|2,7
|2028
|2032
|51. Ružomberok - Jih
52. Ružomberok - Východ
|-
|29.
|I/18 - křižovatka R1xD1
|4,6
|2028
|2032
|53. křižovatka R1xD1 - Likavka
|}
 
== Průběh výstavby rychlostní silnice R1 ==
Výstavba rychlostní silnice R1 začala již v 70. letech. Tehdy se nezávisle na sobě začala přestavba úseků silnic I/51 ( Trnava - Báb ) a I/66 ( Banská Bystrica - [[Kováčová (okres Zvolen)|Kováčová]] ). V té době se však neuvažovalo o zřízení kategorie rychlostních silnic a proto byly i tyto nové úseky kategorizovány jako silnice I. třídy s výhledem jejich zařazení do sítě dálnic po roce 2000. Ve stejném režimu byl v 80. letech postaven 17,2 km dlouhý [[Šášovské Podhradie]] - [[Budča]]. Úsek Sereď - [[Pata (okres Galanta)|Pata]] byl vybudován jen v polovičním profilu a proto se v polovině 90. let začalo s dobudovávání na plný profil. Celý 13,1 km dlouhý úsek z Trnavy do Seredě byl kompletně zprovozněn 15. července 2000.
 
Koncem 90. let začala výstavba v [[Pohroní]]. Ještě v roce 1996 začala výstavba obchvatu Žarnovice. Ten se stavěl ve dvou etapách, v polovičním profilu byl otevřen v roce 1998, úplného dokončení se dočkal až 25. října 2006. 10. prosince 1997 se začalo s výstavbou úseku [[Tekovské Nemce]] - [[Rudno nad Hronom]], který byl dokončen 28. října 2003. Úsek Rudno nad Hronom - Žarnovica byl ve výstavbě od 7. července 2004 do 25. října 2006 a úsek Budča - Kováčová od 1. července 2001 do 5. listopadu 2004. V březnu 2008 se začal stavět chybějící úsek Žarnovica - Šášovské Podhradie, který měl být původně dokončen v červnu 2010, ale otevřený byl až 20. ledna 2011.
 
Úseky mezi Nitrou a Tekovskými Němci a obchvat Banské Bystrice jsou součástí takzvaného druhého balíku [[Public-Private Partnership|PPP projektů]]. Koncesní smlouva s dodavatelem stavby a budoucím správcem postavené rychlostní silnice byla podepsána v dubnu 2009 . Tehdy se začaly i první přípravné práce související s kácením dřevin a částečnými překládkami inženýrských sítí. 27. srpna 2009 došlo k finančnímu uzavření výstavby, takže výstavba rychlostní silnice bude financována za pomoci soukromého kapitálu. Společnost GRANVIA, as, je jako koncesionář pověřená projektovaná, výstavbou a provozováním tohoto úseku rychlostní silnice R1 během 30 let. Úsek Nitra - Tekovské Nemce stál 800 milionů €.
 
V roce 2009 se rovněž začalo uvažovat o možném prodloužení rychlostní silnice dále přes masiv [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]] až do Ružomberka, kde by se napojila na dálnici D1. Byly vypracovány i předběžné plány, které počítají s více [[Most|mosty]] a [[Tunel|tunely]], takže výstavba úseku Banská Bystrica - Ružomberok si vyžádá nemalé finanční investice. Podle ministra dopravy [[Ján Počiatek|Jána Počiatka]] by se tento téměř 50-kilometrový úsek mohl také stavět jako PPP-projekt. Více informací mělo být známých na podzim 2012, kdy měl resort představit svůj plán výstavby dálnic a rychlostních silnic. Současně se uvažuje o prodloužení cesty R1 až po Bratislavu, čímž by se vytvořila alternativa pro dálnici D1. V současnosti se s projektem PPP pro účely výstavby silnice R1 již neuvažuje a výstavba má být hrazena ze státního rozpočtu nebo z finančních prostředků [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
== Externí odkazy ==