Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí

'''Gregoriánský kalendář''' je [[juliánský kalendář]] s [[Náš letopočet|křesťanským letopočtem]] a korekcí [[Přestupný rok|přestupnosti]], který je v&nbsp;současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání [[čas]]u ([[kalendář]]em). Nazývá se podle [[papež]]e [[Řehoř XIII.|Řehoře &nbsp;XIII.]] ([[Latina|lat.]] ''Gregorius''), který roku [[1582]] bulou ''[[Inter gravissimas]]'' korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře. Jednotlivé země korekci zaváděly postupně v&nbsp;následujících letech, některé až ve [[20. století]].<ref name="mu-mereni-casu">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Machačová | jméno = Pavlína | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu. | url = http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Ilona Janyšková | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|26827}} | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 131 | strany = 20 | citace = 2017-07-02}}</ref> Různé kultury vedle tohoto občanského kalendáře používají i jiné kalendáře, zejména pro určení náboženských nebo tradičních [[Svátek|svátků]].

Gregoriánsko-juliánský kalendář sám (uspořádání dnů v roce) se řadí mezi [[solární kalendář]]e. Má [[rok]] dlouhý 365 &nbsp;dní a 366 &nbsp;dní v &nbsp;přestupném roce, kterým je každý rok, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 pouze, pokud jsou zároveň dělitelné 400. Má 12 &nbsp;[[Kalendářní měsíc|měsíců]], které nejsou vázány na [[měsíční fáze]], ale mají pevně danou délku 30 a 31 &nbsp;dní, a proměnlivě 28 nebo 29 v &nbsp;[[únor]]u. Nezávisle na roku a měsíci běží cyklus sedmidenního [[týden|týdne]].

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý, posun od roku [[1900]] (přesněji od 1.&nbsp;března) činí 13 dní, proto například [[Říjnová revoluce]] 25. &nbsp;října se odehrála podle gregoriánského kalendáře 7. &nbsp;listopadu. Juliánský kalendář se se skutečným, tzv. [[tropický rok|tropickým rokem]] rozcházel o 1 &nbsp;den každých 128 &nbsp;let. Gregoriánská reforma zkorigovala tuto odchylku, která od doby [[První nikajský koncil|nikajského koncilu]] ([[325]]) narostla na 10 &nbsp;dní. Zároveň zavedla vynechání přestupného roku třikrát během každých 400 &nbsp;let (v &nbsp;letech 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 atd.) a tím se průměrná délka roku výrazně zpřesnila, odchylka od délky tropického roku činí 1 &nbsp;den přibližně každých 3300 3&nbsp;300&nbsp;let. Ostatní uspořádání kalendáře zůstalo zachováno a data obou kalendářů lze jednoduše převést s &nbsp;použitím příslušné korekce.

Předchůdce gregoriánského kalendáře, později nazvaný [[juliánský kalendář]], fungoval po mnoho století poměrně dobře, [[Gaius Iulius Caesar|Césarova]] reforma [[římský kalendář|římského kalendáře]] z &nbsp;roku 45 &nbsp;př. &nbsp;n. &nbsp;l. se osvědčila.

[[Tropický rok]] má ale délku 365,2422 &nbsp;dne, a je tedy o 11 &nbsp;minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 &nbsp;dne) s &nbsp;přechodným (o 1 &nbsp;den delším) rokem každé 4 &nbsp;roky. Docházelo tak k&nbsp;postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává [[rovnodennost]] nebo [[slunovrat]]. Roku [[453]] byla diference ještě jen 1 &nbsp;den, roku [[581]] byla diference 2 &nbsp;dny atd. Nesoulad kalendáře se skutečností, zejména s&nbsp;[[tropický rok|tropickým rokem]], byl v &nbsp;období vrcholného středověku již výrazně patrný. Zhruba od roku 1000 postupně v &nbsp;návaznosti na zpřesňující se možnosti techniky a nové znalosti učenci docházeli k &nbsp;názoru, že tuto chybu je třeba opravit. A např. v &nbsp;roce reformy [[1582]] už byla diference 10 &nbsp;dnů (přesněji 9,809 &nbsp;dne) a největší svátek křesťanství, [[Velikonoce|Velikonoční]] neděle, ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, jak bylo stanoveno, což pro římskou církev byl stav neúnosný.

Od [[14. století]] se papežové a [[koncil]]y, stejně jako [[Astronomie|astronomové]] včetně [[Regiomontanus|Regiomontana]] a [[Mikuláš Koperník|Koperníka]] přípravou reformy kalendáře s&nbsp;větší či menší intenzitou zaobírali. Rozhodující návrh ''Compendium novae rationis restituendi kalendarium'' předložil roku [[1575]] papeži Řehoři&nbsp;XIII. lékař a astronom z&nbsp;[[Kalábrie|kalabrijského]] [[Cirò]] [[Luigi Giglio]] ([[latina|latinsky]] též Aloisius Lilius, 1510–1576). Papežská komise složená z &nbsp;církevních i laických odborníků po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh s &nbsp;drobnými úpravami schválila a [[24. únor]]a [[1582]] Řehoř&nbsp;XIII. podle jejího návrhu vydal bulu ''[[Inter gravissimas]]''<ref>http://www.bluewaterarts.com/calendar/NewInterGravissimas.htm</ref>, vyhlašující kalendářní reformu.

Základem opravy mělo být jednorázové vynechání 10 &nbsp;dní. Alternativou bylo postupné vyrovnání neuplatňováním přestupných dnů. Jiným požadavkem bylo zachování neporušeného týdenního cyklu podle biblického pravidla o svěcení sedmého dne. K &nbsp;provedení tohoto kroku bylo vybráno období, kdy byl zásah do [[Liturgický rok|liturgického roku]] pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku [[František z Assisi|sv. &nbsp;Františka]], připadajícím na čtvrtek [[4. říjen|4. &nbsp;října]]. Následující den měl být považován za pátek [[15. říjen|15. &nbsp;října]]. Tato svátková šetrnost se ale uplatnila jen v &nbsp;několika málo zemích, které reformu přijaly přesně podle papežské buly, která také stanovila, že každý poslední rok století bude [[Přestupný rok|přestupný]] jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400 a tím se chyba neobnoví (přinejmenším řadu tisíciletí).

V &nbsp;dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským 13 &nbsp;dní. Proto např. [[Vánoce]] ortodoxního křesťanství (převažujícího např. v&nbsp;[[Rusko|Rusku]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Řecko|Řecku]]), řídícího se juliánským kalendářem, nastávají až 13 &nbsp;dní po Vánocích podle ostatních křesťanů.

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v &nbsp;některých [[Katolictví|katolických]] zemích – větší části [[Itálie]], [[Španělsko|Španělsku]], [[Portugalsko|Portugalsku]] a [[Polsko|Polsku]]. I v&nbsp;těchto zemích ovšem v &nbsp;některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod.

V&nbsp;[[Čechy|Čechách]] původně pražský [[arcibiskup]] [[Martin Medek z Mohelnice]] oznámil změnu data ze [[14. listopad|14.]] na [[25. listopad]]u [[1582]]. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V &nbsp;roce [[1583]] přijetí nového kalendáře zamítl i [[Český zemský sněm|zemský sněm]].

Reformu tak realizoval svým mandátem ze [[3. prosinec|3. &nbsp;prosince]] 1583 až [[Rudolf II.]] (skok z &nbsp;pondělí [[6. leden|6. &nbsp;ledna]] na úterý [[17. leden|17. &nbsp;ledna]] [[1584]]) již bez ohledu na sněm. Ve [[Slezsko|Slezsku]] byla změna provedena z&nbsp;neděle [[12. leden|12. &nbsp;ledna]] na pondělí [[23. leden|23. &nbsp;ledna]] [[1584]]. Moravští [[stavovský stát|stavové]] ale mandát neuposlechli a dále na Moravě dále platil juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v &nbsp;červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po sobotě [[3. říjen|3. &nbsp;října]] následovala neděle [[14. říjen|14. &nbsp;října]] 1584). Protože na kalendáři závisí [[výpočet data Velikonoc]], v&nbsp;Čechách se v&nbsp;roce [[1584]] slavily [[Velikonoce]] o čtyři týdny dříve než na [[Morava|Moravě]]. Poslední město v &nbsp;Českém království, které přijalo gregoriánský kalendář, byla v &nbsp;roce 1588 [[Kadaň]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Borový|jméno = Klement|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Martin Medek, arcibiskup pražský|vydání =|vydavatel = Písmem kněhtiskárny cyrillo-methodějské (J. Zemana)|místo = Praha|rok = 1877|počet stran = 220|strany =|isbn =}}</ref>

Také ostatní země s &nbsp;převládajícím protestantským a pravoslavným obyvatelstvem na reformu přistupovaly později a nejednotně v &nbsp;různých ročních obdobích.

* Velké problémy reforma způsobila ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], kde ji katolické země přijaly v &nbsp;průběhu let [[1583]]–[[1584]], ale protestantské až v &nbsp;roce [[1700]]. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to [[Antikrist]], který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v &nbsp;nesprávný den<ref>Ludvík Souček: Nebeské detektivky, senzace a záhady - http://www.scritube.com/limba/ceha-slovaca/NEBESK-DETEKTIVKY-SENZACE-A-ZH519161118.php {{Wayback|url=http://www.scritube.com/limba/ceha-slovaca/NEBESK-DETEKTIVKY-SENZACE-A-ZH519161118.php |date=20121102160623 }}</ref>. Do roku 1700 bylo totiž Německo rozděleno v &nbsp;otázce kalendáře, než jej přijala protestantská knížata<ref>{{Citace periodika | jméno = Josef | příjmení = Kollmann | titul = Zavedení gregoriánského kalendáře v českých zemích | periodikum = Sborník archivních prací | vydavatel = Archivní správa Ministerstva vnitra ČR | místo vydání = Praha | rok vydání = 1974 | ročník = 24 | číslo = 1 | strany = 3–41}}</ref>. Gregoriánský kalendář jako celek byl přijat až 1775.<ref>DIE POLEMIK über die GREGORIANSICHE KALENDERREFORM - http://www.computus.eu/kaltenbrunner/kb001.html</ref> Takže i některé české obce přijaly gregoriánský kalendář až po roce 1700 (například [[Hranice (okres Cheb)]]<ref>Hranice po třicetiletá válce - utužení roboty - http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/toufar/toufar.htm</ref>) za vlády [[Leopold I.|Leopolda &nbsp;I.]]<ref>Dějepis zadními vrátky - http://www.galeriemajo.com/stripky_z_dejepisu.doc {{Wayback|url=http://www.galeriemajo.com/stripky_z_dejepisu.doc |date=20141031160049 }}</ref>

* V&nbsp;[[Uhersko|Uhrách]], tedy i na [[Slovensko|Slovensku]], se kalendář změnil roku [[1587]], kdy se po [[21. říjen|21. &nbsp;říjnu]] psal [[1. listopad]].

* Největší zmatek způsobilo [[Švédsko]], které reformu nepřijalo, avšak aby rozdíl astronomického a církevního kalendáře nenarůstal, vypustilo přestupný den z&nbsp;roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 &nbsp;let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s &nbsp;gregoriánským kalendářem. Od reformy bylo v&nbsp;roce [[1712]] upuštěno a Švédsko se vrátilo k&nbsp;juliánskému kalendáři. Teprve v&nbsp;roce [[1753]] byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.

* V &nbsp;[[Rusko|Rusku]] platil [[juliánský kalendář]] až do roku [[1918]] (tj. včetně [[říjnová revoluce|Říjnové revoluce]], která podle něj byla v&nbsp;říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v&nbsp;listopadu). Platnost gregoriánského kalendáře narušilo jen zhruba desetiletí revolučního [[Sovětský revoluční kalendář|sovětského kalendáře]].

* V &nbsp;[[Řecko|Řecku]] byl gregoriánský kalendář přijat až v&nbsp;roce [[1923]].

* [[Rumunské království|Rumunsko]] přijalo změnu v &nbsp;roce 1919.<ref name="mu-mereni-casu" />

* [[Pravoslaví|Pravoslavné církve]] obecně (např. v &nbsp;Řecku, Rusku, Srbsku) úpravu nepřijaly nikdy.

Mimoevropské země pod nadvládou evropských koloniálních mocností nebo s &nbsp;převládajícím křesťanským obyvatelstvem přijaly zpravidla kalendářní reformu spolu s &nbsp;mateřskými zeměmi. Tak v &nbsp;současnosti gregoriánský kalendář s &nbsp;naším letopočtem jako občanský kalendář používají všechny země světa kromě čtyř zemí, kde ovšem v &nbsp;mezinárodním styku náš letopočet a kalendář nutně užívat musí také:

* [[Etiopie]] s &nbsp;etiopským kalendářem a

Dvě země kromě Gregoránskéhogregoriánského kalendáře používají i tradiční kalendář a letopočet:

* [[Thajsko]] s &nbsp;thajským solárním kalendářem: Thajská modifikace gregoriánského kalendáře spočívá v &nbsp;tom, že se roky počítají nikoliv podle našeho letopočtu, ale od počátku (tj. epochy) éry Buddhasakarat (Buddhistické éry – B.E.) o 543 &nbsp;let delší (číselně větší), než křesťanský letopočet. Rok 2012 &nbsp;n.&nbsp;l. je tedy rok 2555 &nbsp;B.E.

* [[Japonsko]] s &nbsp;[[japonský kalendář|japonským kalendářem]]: Japonská modifikace spočívá v &nbsp;dělení na éry posmrtných jmen (年号, nengó) panujících císařů, rok 2012 je rokem Heisei &nbsp;24, to znamená 24. &nbsp;rokem vlády císaře [[Akihito|Akihita]] (posmrtné jméno Heisei). Druhou modifikací je, že datum jarní rovnodennosti jako začátku jara není určováno úředně, ale astronomicky. To znamená, že namísto pevného, administrativního stanovení jarní rovnodennosti na [[21. březen|21. &nbsp;března]] v &nbsp;japonském kalendáři kolísá mezi 19. a 21. &nbsp;březnem. Naše [[datování]] podle našeho (Dionysiova) letopočtu a křesťanského juliánského kalendáře je také široce rozšířené.

Gregoriánský kalendář se řídí podle délky [[Tropický rok|tropického roku]], která v &nbsp;současnosti činí 365,242 192 129 &nbsp;[[Den|dne]] (365 &nbsp;dní 5 &nbsp;h 48 &nbsp;min 45,4 &nbsp;s). Průměrná délka juliánského roku je 365,25 &nbsp;dne (365 &nbsp;dní 6 &nbsp;h). Gregoriánský kalendář ustanovením přestupných století délku roku upravil na 365,2425 &nbsp;dne (365 &nbsp;dní 5 &nbsp;h 49 &nbsp;min 12 &nbsp;s), což od délky tropického roku činí rozdíl pouze 26,6 &nbsp;s (zatímco rozdíl délky tropického roku s juliánským kalendářem je až 11 &nbsp;min 14,6 &nbsp;s; rozdíl délky v obou kalendářůkalendářích tedy činí 10 &nbsp;min 48 &nbsp;s). Gregoriánský kalendář se proto od tropického roku odchýlí o jeden den nejdříve za několik tisíciletí a diskuse o jeho reformě ohledně přestupných dnů jsou jen teoretické. Chybu pak opět na řadu tisíciletí snadno odstraní jednorázové vynechání přestupného dne, pokud ji budou lidé považovat za významnou.

{{Citát|Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. &nbsp;března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s &nbsp;výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 &nbsp;dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století.|[[Řehoř XIII.]], bula ''[[Inter gravissimas]]''}}

# Výjimka č.&nbsp;1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100)

Tím se ustavil čtyřsetletý stálý cyklus shodného uspořádání dnů v &nbsp;jednotlivých létechletech. Za tu dobu naroste rozdíl oproti juliánskému kalendáři přesně o tři dny.

Rozprostření dnů do roků je všeobecně akceptované. Oproti tomu uspořádání dnů v &nbsp;roce do měsíců a týdnů je, bylo a jistě nadále bude předmětem mnoha diskusí a návrhů na změny a reformy.

V &nbsp;Česku a na Slovensku je rozšířena mylná domněnka, že existuje další pravidlo – o nepřestupnosti roku 4840 &nbsp;n.&nbsp;l. Tento omyl zřejmě pochází z &nbsp;knihy o astronomii z &nbsp;roku 1942, odkud ho následně převzala řada dalších autorů populárně-naučné literatury i autorů na českém a slovenském internetu.<ref>http://kalendar.beda.cz/prestupny-nebo-neprestupny-rok-4840</ref>