Josef II.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19286812 uživatele 86.49.42.70 (diskuse) zrušena, zdroj? značka: vrácení zpět |
doplnění |
||
Řádek 45:
7. dubna 1766 císař Josef II. otevřel ve Vídni bývalý lovecký revír pro veřejnost. Od tohoto jeho vyhlášení směl být [[Prátr (park)|Prátr]] využíván ve všech ročních obdobích bez rozdílu pro každého.
Od smrti své matky v roce [[1780]] vládl sám a byl zvolen i králem českým a uherským. V této době také prosadil své hlavní reformy. Pracoval dvanáct až osmnáct hodin denně. Během své vlády vydal přes 6000 výnosů (v průměru téměř 2 denně).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Šest tisíc výnosů majitele pravdy | periodikum = Český rozhlas | datum_vydání = 6. duben 2013 | url = https://dvojka.rozhlas.cz/590-schuzka-sest-tisic-vynosu-majitele-pravdy-7940176 }}</ref> Za nejdůležitější z nich lze považovat zrušení [[cenzura|cenzury]] (později ji znovu obnovil, ale podstatně omezenou), [[toleranční patent]] a zrušení [[nevolnictví]] (všechny tři vydány roku 1781). Mezi další důležité změny patřilo: zlepšení postavení Židů, srovnání daní a možností provozovat řemesla, změna doplňování vojska, zřízení katastru půdy a domů ([[josefínský katastr]]), reforma trestního práva (mj. v podstatě zrušen [[trest smrti]]), zavedení nových úřadů a úředních hodin, tajná policie, zřízení sítě nemocnic, porodnic, nalezinců, blázinec, reformy školství, reformy ovlivňující katolickou církev. Některé šly proti církvi, jako například zrušení [[klášter]]ů, které se nezabývaly vzděláváním, zdravotnictvím nebo vědou<ref>Josef HANZAL, Od baroka k romantismu, Praha 1987, s. 116-118.</ref> (téměř polovina). Některé však mohly katolické církvi dlouhodobě prospět. Např. možnost odchodu do důchodu pro staré kněze. Stát rovněž převzal výuku kněží (později zrušeno). Mnoho reforem se v praxi ukázalo jako nepřínosných nebo nepřijatelných. Některé byly zrušeny už za Josefova života, například zákaz pohřbívání v rakvích, které mělo být nahrazeno pohřbíváním v plátěných pytlích do hrobů vysypaných vápnem, aby se ušetřilo dřevo a stromy<ref>TRETERA, Rajmund Jiří. Stát a církve v České republice. Vyd v KN 1. [[Kostelní Vydří]]: [[Karmelitánské nakladatelství]], 2002. 156 s (Právo) {{ISBN|80-7192-707-4}}, str. 20</ref>. Mnohé reformy byly zrušeny po jeho smrti, například radikální reforma daňového systému.
Řádek 65 ⟶ 70:
=== Toleranční patent ===
{{Podrobně|Toleranční patent}}
Prvním z velkých [[Patent (diplomatika)|patentů]] byl tzv. [[toleranční patent]], jako datum jeho vydání se udává [[13. říjen|13. října]] [[1781]], ve skutečnosti však šlo spíš o sérii nařízení upravujících problematiku tolerance různě pro různé země monarchie. Důvodem vydání patentu byla snaha vyjít vstříc osvícenskému evropskému trendu a současně se kultivovaným způsobem vyrovnat se zbytky zejména [[Evangelická církev v Rakousku (1781–1918)|evangelického]] podzemí. Toleranční patent tuto menšinu vyvedl z ilegality a tím zviditelnil, takže na ni mohlo být působeno cíleně ideologicky, politicky i ekonomicky.
Toleranční patent rušil církevní monopol [[Katolictví|katolické]] církve v rakouských korunních zemích a dovoloval vedle katolického vyznání také [[Luteránství|luteránské]], [[Kalvinismus|kalvínské]] a [[Pravoslaví|ortodoxní]] křesťanství. Nešlo o zrovnoprávnění, ale o „toleranci“, jakési trpění, nekatolická vyznání podléhala řadě znevýhodňujících nařízení, přesto šlo o zásadní čin v otázce svobody vyznání.
Podobným způsobem byla víc tolerována i [[Judaismus|židovská]] víra. V roce 1783 byl totiž uveden v platnost patent [[Systematica Gentis Judaicae Regulatio]].<ref>{{Citace monografie|jméno=Katarína|příjmení=Körtvélyessy|odkaz na autora=Katarína Körtvélyessy|titul=Židovská ortodoxná synagóga|místo=Prešov|rok=2003|vydavatel=Fotopress|isbn=80-968972-1-7|stránky=4}}</ref> Židé se od té doby mohli věnovat většině běžných povolání, studovat na univerzitách, v některých oblastech dokonce mohli vlastnit půdu. Bylo zrušeno potupné označování žlutým kolečkem, někde mohli být oslovováni „pane“ místo „žide“. Nadále např. nesměli vstupovat do státních služeb. Zrušil tzv. „židovské mýto“ (Židé ho museli platit u městských bran), zakázal tzv. „křty z nouze“ (židovské dítě, někým zpravidla proti vůli rodičů pokřtěné, muselo být v důsledku toho odebráno rodičům, protože už se nemohlo stát židem).
Byla ovšem zároveň zrušena rabínská soudní pravomoc, [[hebrejština]] a [[jidiš]] už pro Židy neplatily jako úřední řeč, každý Žid musel převzít německé jméno.
Řádek 98 ⟶ 103:
* Jeho asi nejznámější filmovou podobu vytvořil [[Jeffrey Jones]] ve filmu ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' [[Miloš Forman|Miloše Formana]], kde byl vyobrazen jako laický milovník hudby.
*Během své vlády vydal přes 6000 výnosů (v průměru téměř 2 denně). Za nejdůležitější z nich lze považovat zrušení cenzury (později ji znovu obnovil, ale podstatně omezenou), toleranční '''patent''' a zrušení nevolnictví (všechny tři vydány roku 1781).
*Josefova první manželka [[Isabela Parmská]] byla až do konce jeho života jediná žena, kterou kdy hluboce miloval. Poté, co zemřela na [[Pravé neštovice|neštovice]], zdrcený Josef napsal: ''„Doma jsem se radoval z blahodárného klidu. Kdykoli jsem musel odjet, jak jsem se těšil, až se vrátím! Dělili jsme se spravedlivě o strasti i radosti, a tak jsme spolu prožili nejšťastnější dny. O to všechno jsem byl oloupen. Žádná princezna, žádná žena nebyla jako ona. Byl jsem to já, kdo vlastnil ten poklad, o který jsem ve dvaadvaceti letech přišel.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ty, šťastné Rakousko, se zasnubuj
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 1. září 2012
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/559-schuzka-ty-stastne-rakousko-se-zasnubuj-7939435
}}</ref>
== Vývod z předků ==
| |||