Židovská čtvrť (Holešov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění historie podle nejnovější literatury; rozdělení do kapitol |
→Počátky židovského osídlení v Holešově: rovnoměrné rozdělení odstavců |
||
Řádek 30:
| isbn = 978-80-7275-106-8 | poznámky = (dále jen Fišer)}}</ref>
Skutečný počátek židovské komunity v Holešově souvisí zřejmě až s vypovězením židů z královských měst v roce [[1454]]. Předpokládá se, že zdejší rozšíření [[Utrakvismus|husitské víry]] tvořilo příznivý předpoklad pro to, aby zde židé našli útočiště. První spolehlivé zmínky o holešovských židech pochází z let 1523 a 1527, kdy jsou jmenovitě zmíněni Kolman a Jakub, židovští [[poddaní]] pana Jana mladšího ze Šternberka. V polovině 16. století již zřejmě měla [[židovská obec]] i svou [[Synagoga|synagogu]], o čemž svědčí zpráva z roku 1560 o obnově vyhořelé synagogy. [[Urbář]] z roku 1629 uvádí ve městě celkem 35 židovských domů (včetně synagogy), z toho šest na [[náměstí]]. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] měli židé ve městě a na předměstích celkem 45 domů a chalup; kromě synagogy již také obecní dům, [[špitál]], [[Mikve|lázeň]] a [[masné krámy]]. [[Lánové rejstříky]] z roku 1675 uvádějí celkem 59 židovských domů, z toho 4 na náměstí. V té době patřila holešovská židovská komunita mezi středně velké židovské obce na Moravě.<ref name="Kocman" />
Židé tehdy ještě nebyli od [[Křesťanství|křesťanských]] měšťanů fyzicky separováni, avšak nezávisle od křesťanské měšťanské obce, která nad nimi neměla žádnou pravomoc, měli svou vlastní samosprávu, která podléhala přímo [[Vrchnostenská správa|vrchnostenským úředníkům]]. Vrchnost poskytovala židům ochranu výměnou za roční poplatek (tzv. Schutzgeld). Vedle poplatku za ochranu platili židé [[vrchnost]]i ještě domovní činži, židovští krčmáři poplatek za prodej vína a rovněž řemeslníci ([[Řezník|řezníci]] a [[Koželuh|koželuzi]]) platili roční poplatky. Kromě toho byla většina židovských domácností povinna [[Robota|robotou]] na panském. Nová privilegia udělil holešovským židům hrabě [[Jan z Rottalu]] 22. prosince 1651. Za roční poplatek 700 zlatých osvobodil židovské domy ode všech robot. Židé mohli obchodovat s kůžemi, [[Sukno|suknem]], [[Vlna (příze)|vlnou]], [[Plátno|plátnem]], [[Hovězí dobytek|hovězím]] a [[Kozy a ovce|skopovým dobytkem]], provozovat řemeslo krejčovské, jirchářské, koželužské, řeznické a šenkovat [[košer]] víno. V rámci [[panství]] se mohli židé svobodně ženit a vdávat; mimo panství pak za poplatek 10 [[dukát]]ů.<ref name="Kocman" /> === Židovské ghetto ===
Oddělené židovské ghetto vzniklo na základě císařských výnosů z roku 1726, podle kterých měly být židovské domy separovány od křesťanských a musely být rovněž v určené minimální vzdálenosti od křesťanských hřbitovů, kostelů a obvyklých tras [[procesí]]. Separace v Holešově proběhla v několika etapách, nebyla zcela důsledná, avšak většina židů z náměstí a přilehlých ulic se musela přestěhovat do prostoru mezi židovským hřbitovem a synagogou, čímž vznikla židovská čtvrť. Od křesťanského města bylo ghetto odděleno Přerovskou branou (později zvaná též Židovská brána) a drátěným plotem se dvěma brankami. Současně byl na základě [[Familiantský zákon|familiantského zákona]] omezen počet židovských rodin v Holešově na 265.<ref name="Kocman" />
| |||