Wikipedie

Židovská čtvrť (Holešov): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění historie podle nejnovější literatury; rozdělení do kapitol
doplnění historie podle nejnovější literatury; rozdělení do kapitol
Řádek 27:
| rok = 2018
| kapitola = Svět, který již není. Dějiny židovské obce v Holešově od počátků do roku 1938
| strany = 333333–347
| isbn = 978-80-7275-106-8 | poznámky = (dále jen Fišer)}}</ref>
 
Skutečný počátek židovské komunity v Holešově souvisí zřejmě až s vypovězením Židůžidů z královských měst v roce [[1454]]. Předpokládá se, že zdejší rozšíření [[Utrakvismus|husitské víry]] tvořilo příznivý předpoklad pro to, aby zde židé našli útočiště. První spolehlivé zmínky o holešovských židech pochází z let 1523 a 1527, kdy jsou jmenovitě zmíněni Kolman a Jakub, židovští [[poddaní]] pana Jana mladšího ze Šternberka. V polovině 16. století již zřejmě měla [[židovská obec]] i svou [[Synagoga|synagogu]], o čemž svědčí zpráva z roku 1560 o obnově vyhořelé synagogy. [[Urbář]] z roku 1629 uvádí ve městě celkem 35 židovských domů (včetně synagogy), z toho šest na [[náměstí]]. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] měli židé ve městě a na předměstích celkem 45 domů a chalup; kromě synagogy již také obecní dům, [[špitál]], [[Mikve|lázeň]] a [[masné krámy]]. [[Lánové rejstříky]] z roku 1675 uvádějí celkem 59 židovských domů, z toho 4 na náměstí. V té době patřila holešovská židovská komunita mezi středně velké židovské obce na Moravě. Židé tehdy ještě nebyli od [[Křesťanství|křesťanských]] měšťanů fyzicky separováni, aleavšak bylinezávisle poddániod přímokřesťanské majiteliměšťanské panstvíobce, akterá podléhalinad nimi neměla žádnou pravomoc, měli svou vlastní samosprávu, která podléhala přímo [[Vrchnostenská správa|vrchnostenským úředníkům]]. nezávisleVrchnost odposkytovala křesťanskéžidům obceochranu výměnou za roční poplatek (tzv. Schutzgeld). Vedle poplatku za ochranu platili židé [[vrchnost]]i ještě domovní činži, kterážidovští nadkrčmáři nimipoplatek nemělaza žádnouprodej pravomocvína a rovněž řemeslníci ([[Řezník|řezníci]] a [[Koželuh|koželuzi]]) platili roční poplatky. Kromě toho byla většina židovských domácností povinna [[Robota|robotou]] na panském.<ref name="Kocman" />
 
Nová privilegia udělil holešovským židům hrabě [[Jan z Rottalu]] 22. prosince 1651. Za roční poplatek 700 zlatých osvobodil židovské domy ode všech robot. Židé mohli obchodovat s kůžemi, [[Sukno|suknem]], [[Vlna (příze)|vlnou]], [[Plátno|plátnem]], [[Hovězí dobytek|hovězím]] a [[Kozy a ovce|skopovým dobytkem]], provozovat řemeslo krejčovské, jirchářské, koželužské, řeznické a šenkovat [[košer]] víno. V rámci [[panství]] se mohli židé svobodně ženit a vdávat, mimo panství pak za poplatek 10 [[dukát]]ů.<ref name="Kocman" />
=== Židovské ghetto ===
Oddělené židovské ghetto vzniklo na základě císařských výnosů z roku 1726, podle kterých měly být židovské domy separovány od křesťanských a musely být rovněž v určené minimální vzdálenosti od křesťanských hřbitovů, kostelů a obvyklých tras [[procesí]]. Separace v Holešově proběhla v několika etapách, nebyla zcela důsledná, avšak většina židů z náměstí a přilehlých ulic se musela přestěhovat do prostoru mezi židovským hřbitovem a synagogou, čímž vznikla židovská čtvrť. Od křesťanského města bylo ghetto odděleno Přerovskou branou (později zvaná též Židovská brána) a drátěným plotem se dvěma brankami. Současně byl na základě [[Familiantský zákon|familiantského zákona]] omezen počet židovských rodin v Holešově na 265.<ref name="Kocman" />
Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo zdejší [[ghetto]] v roce [[1848]] (1694 obyvatel, tj. 31 % tehdejší populace Holešova). V roce 1850<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hlaváčková | jméno = Kristýna | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Konec židovských Boskovic | url = https://is.muni.cz/th/341957/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Tomáš Dvořák | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 19–20}}</ref> vznikla politická obec Holešov Židovská Obec, která vykonávala samosprávu v holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V roce 1919 byla politická obec sloučena s vlastním Holešovem.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref><ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Kroměříž | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150721.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovská_čtvrť_(Holešov)“