Židovská čtvrť (Holešov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozloha katastru |
doplnění historie podle nejnovější literatury; rozdělení do kapitol |
||
Řádek 1:
{{Ve výstavbě}}
{{Infobox - české sídlo
| název = Židovská čtvrť v Holešově
Řádek 9 ⟶ 10:
| země = [[Morava]]
| katastrální území = Holešov
| rozloha =
| nadmořská výška = 230
| PSČ = 769 01
| počet ZSJ =
}}
'''Židovská čtvrť v Holešově''' je bývalé [[Židé|židovské]] sídliště severně a severozápadně od historického jádra města [[Holešov]]a v [[okres Kroměříž|okrese Kroměříž]].
== Historie ==
=== Počátky židovského osídlení v Holešově ===
K výrazným rysům Holešova patřila od 15. století do 40. let 20. století početná [[Židé v Česku|židovská komunita]]. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku [[1391]], podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce [[1454]]. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo zdejší [[ghetto]] v roce [[1848]] (1694 obyvatel, tj. 31 % tehdejší populace Holešova). V roce 1850<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hlaváčková | jméno = Kristýna | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Konec židovských Boskovic | url = https://is.muni.cz/th/341957/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Tomáš Dvořák | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 19–20}}</ref> vznikla politická obec Holešov Židovská Obec, která vykonávala samosprávu v holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V roce 1919 byla politická obec sloučena s vlastním Holešovem.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref><ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Kroměříž | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150721.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>▼
Nejstarší dochovanou zmínkou o [[Židé|židech]] ve spojitosti s Holešovem je zpráva v zemských deskách moravských z roku [[1391]], podle níž měl jistý Žid Pešak (Pessak) z Brna získat náhradou za nesplacený [[dluh]] od Jana z Kostelce dvory v [[Kostelec u Holešova|Kostelci u Holešova]] a v [[Litenčice|Litenčicích]]. Podobného typu je i zpráva z roku 1415, kdy židovka Sára žalovala pana Lacka ze Šternberka, že ji násilím zadržuje [[Manství|manskou část]] Holešova, která ji patrně měla připadnout jako [[Zástavní právo|zástava místo dluhu]].<ref name="Kocman">{{Citace monografie
| příjmení1 = Fišer
| jméno1 = Zdeněk a kolektiv
| titul = Holešov. Město ve spirálách času
| vydavatel = nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
| místo = Brno
| rok = 2018
| kapitola = Svět, který již není. Dějiny židovské obce v Holešově od počátků do roku 1938
| strany = 333
| isbn = 978-80-7275-106-8 | poznámky = (dále jen Fišer)}}</ref>
Skutečný počátek židovské komunity v Holešově souvisí zřejmě až s vypovězením Židů z královských měst v roce [[1454]]. Předpokládá se, že zdejší rozšíření [[Utrakvismus|husitské víry]] tvořilo příznivý předpoklad pro to, aby zde židé našli útočiště. První spolehlivé zmínky o holešovských židech pochází z let 1523 a 1527, kdy jsou jmenovitě zmíněni Kolman a Jakub, židovští [[poddaní]] pana Jana mladšího ze Šternberka. V polovině 16. století již zřejmě měla [[židovská obec]] i svou [[Synagoga|synagogu]], o čemž svědčí zpráva z roku 1560 o obnově vyhořelé synagogy. [[Urbář]] z roku 1629 uvádí ve městě celkem 35 židovských domů (včetně synagogy), z toho šest na [[náměstí]]. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] měli židé ve městě a na předměstích celkem 45 domů a chalup; kromě synagogy již také obecní dům, [[špitál]], [[Mikve|lázeň]] a [[masné krámy]]. [[Lánové rejstříky]] z roku 1675 uvádějí celkem 59 židovských domů, z toho 4 na náměstí. V té době patřila holešovská židovská komunita mezi středně velké židovské obce na Moravě. Židé tehdy ještě nebyli od [[Křesťanství|křesťanských]] měšťanů fyzicky separováni, ale byli poddáni přímo majiteli panství a podléhali [[Vrchnostenská správa|vrchnostenským úředníkům]] nezávisle od křesťanské obce, která nad nimi neměla žádnou pravomoc.<ref name="Kocman" />
=== Židovské ghetto ===
▲
Židovská komunita v Holešově se stala několikrát obětí [[pogrom]]ů či protižidovských bouří. Dne 5. dubna [[1774]] bylo ghetto vydrancováno po vraždě křesťanské lehké dívky, která vydírala Žida Abrahama Arona. Byly vyrabovány téměř všechny židovské domy v ghettu včetně Staré synagogy.
| |||