Verze z 17. 8. 2020, 20:52 editovat Zhnka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 653 editací m Typografie. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 12. 2020, 04:03 editovat zrušit editaci Mario7 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 43 566 editací m úprava pořadí a úrovně sekcí, přesun obrázku, redukce odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 20: Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží [[Skotsko\|Skotska]], na souostroví [[Hebridy]] a část také v [[Kanada\|kanadském]] [[Nové Skotsko\|Novém Skotsku]], kde si někteří [[Skotové]] dodnes udržují své tradiční zvyky. [[Soubor:Bilingual Gaelic-English road sign in Scotland.jpg\|náhled\|Dvojjazyčný silniční ukazatel poblíž trajektu na ostrov [[Mull]]]]▼ Podle sčítání lidu v roce [[2001]] bylo ve Skotsku 92 400 lidí (1,9 % skotské populace) schopných číst, psát, mluvit nebo rozumět gaelsky. Více než polovina jich žije v oblasti [[Skotská vysočina\|Highlands]] (Vysočina). Nezanedbatelná část gaelských mluvčích žije ve městech, např. přes 20 % jich žije v [[glasgow]]ské aglomeraci.<ref name="skotský parlament">''Gaelic in the Scottish Parliament / Gàidhlig ann am Pàrlamaid na h-Alba (informační brožura).'' 5+5 pp. Scottish Parliamentary Corporate Body / Buidheann Chorporra Pàrlamaid na h-Alba, Edinburgh / Dùn Èideann, 2009.</ref> Gaelština nemá ve Skotsku status [[úřední jazyk\|úředního jazyka]], skotská vláda se ji však snaží chránit jako [[menšinový jazyk]]. V oblastech s gaelsky mluvícím obyvatelstvem jsou úřední nápisy a silniční ukazatele dvojjazyčné. Jednacím jazykem [[Skotský parlament\|Skotského parlamentu]] je angličtina, ale občané mají právo se na parlament nebo jednotlivé poslance obracet v gaelštině a dostat gaelskou odpověď. Pokud poslanec gaelštinu neovládá, musí sám zařídit překlad a parlament mu posléze náklady proplatí.<ref name="skotský parlament" /> == Jazyk v dějinném kontextu ==▼ [[Soubor:ScotlandGaelic2001.gif\|náhled\|Mapka ukazuje používání skotské gaelštiny na mapě Skotska.]]▼ [[Soubor:Languages of Scotland 1400 AD.svg\|vpravo\|náhled\|názvy ve Skotsku kolem roku 1400 podle Davida Rosse, Scottish Place-Names, (Edinburgh, 2001){{legenda \|#2F70DD\|Skotská gaelština}}▼ {{legenda \|#FFFF00\|[[Angličtina]]}}▼ {{legenda \|#F0861D\|[[Nornština]]}}]]▼ ▲[[Soubor:ScotlandGaelic2001.gif\|náhled\|Mapka ukazuje používání skotské gaelštiny na mapě Skotska.]] Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. století n. l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově [[Iona]]. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely.▼ Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král [[Malcolm III.]] zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska „ceann mòr“, tj. „velká hlava“, v přeneseném významu „velký náčelník, vůdce“) oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na [[Skotská vysočina\|Vysočinu]] a [[Hebridy]].▼ Po smrti královny [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] byl jejím nástupcem prohlášen skotský král [[Jakub IV. Skotský\|Jakub VI. Stuart]] a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto [[Jakub I. Stuart]]. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).▼ K úpadku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit [[kilt]]y a další součásti tradičního oděvu a hrát na [[skotské dudy]].▼ V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva ([[Vyklízení Vysočiny\|Highland Clearances]]) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. [[Sorley MacLean]].▼ Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený [[skotský parlament]], který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je [http://www.gaidhlig.org.uk Bòrd na Gàidhlig]. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala [[Evropská charta jazyků\|Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků]], jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, [[Velština\|velštiny]], [[Skotština\|skotštiny]] a [[Irština\|irštiny]]. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k [[Manština\|manštině]] a [[Kornština\|kornštině]].▼ V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.▼ == Pravopis == ▲[[Soubor:Bilingual Gaelic-English road sign in Scotland.jpg\|náhled\|Dvojjazyčný silniční ukazatel poblíž trajektu na ostrov [[Mull]]]] Gaelská abeceda obsahuje 18 písmen; kromě toho se ale samohlásky vyskytují i s [[Diakritické znaménko\|diakritikou]] (čárka doleva): Řádek 40 ⟶ 57: == Gramatika == ~~: ''Hlavní článek: [[~~{{Podrobně\|Gramatika skotské gaelštiny~~]]''~~}} Skotská gaelština má mnoho rysů podobných češtině, ale samozřejmě se v ní vyskytuje i mnoho rysů odlišných. Mezi nejvýraznější patří: Řádek 53 ⟶ 70: * gaelština používá '''[[Člen (mluvnice)\|člen určitý]]''' (nikoliv však neurčitý) * '''ve větě''' je zpravidla nejdříve sloveso, teprve poté následuje [[podmět]] ▲== Jazyk v dějinném kontextu == ▲[[Soubor:Languages of Scotland 1400 AD.svg\|vpravo\|náhled\|názvy ve Skotsku kolem roku 1400 podle Davida Rosse, Scottish Place-Names, (Edinburgh, 2001){{legenda \|#2F70DD\|Skotská gaelština}} ▲{{legenda \|#FFFF00\|[[Angličtina]]}} ▲{{legenda \|#F0861D\|[[Nornština]]}}]] ▲Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. století n. l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově [[Iona]]. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely. ▲Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král [[Malcolm III.]] zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska „ceann mòr“, tj. „velká hlava“, v přeneseném významu „velký náčelník, vůdce“) oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na [[Skotská vysočina\|Vysočinu]] a [[Hebridy]]. ▲Po smrti královny [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] byl jejím nástupcem prohlášen skotský král [[Jakub IV. Skotský\|Jakub VI. Stuart]] a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto [[Jakub I. Stuart]]. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona). ▲K úpadku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit [[kilt]]y a další součásti tradičního oděvu a hrát na [[skotské dudy]]. ▲V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva ([[Vyklízení Vysočiny\|Highland Clearances]]) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. [[Sorley MacLean]]. ▲Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený [[skotský parlament]], který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je [http://www.gaidhlig.org.uk Bòrd na Gàidhlig]. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala [[Evropská charta jazyků\|Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků]], jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, [[Velština\|velštiny]], [[Skotština\|skotštiny]] a [[Irština\|irštiny]]. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k [[Manština\|manštině]] a [[Kornština\|kornštině]]. ▲V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska. == Vzorový text == Řádek 86 ⟶ 85: == Odkazy == === Reference === <references />▼ === Související články === * [[Skotština]] * [[Irština]] * [[Manština]] * [[Skotská vysočina]] * [[Vyklízení Vysočiny]] === ~~Reference~~Externí odkazy === * {{Wikislovník\|heslo=skotská gaelština}}▼ ▲<references /> * {{Commonscat}} ~~=== Externí odkazy (gaelsky a anglicky) ===~~ * {{Commonscat\|Scottish Gaelic language}} {{InterWiki\|code=gd\|Skotsko-gaelská}} * [http://scottishgaelic.webnode.cz/ český studentský projekt o skotské gaelštině - historie, gramatika, novinky, odkazy]▼ * [https://web.archive.org/web/20070218123009/http://topsearchesnews.com/gaelic.asp Škola skotské gaelštiny] * [https://web.archive.org/web/20010824235014/http://www.taic.btinternet.co.uk/taic.htm Učebnice skotské gaelštiny doprovázená zvukovými soubory] * [https://web.archive.org/web/20171001230540/http://www.learn-gaelic.info/ Learn Gaelic – Classes and Courses across the World] * [https://web.archive.org/web/20120118104723/http://www.scottish.parliament.uk/gaidhlig/ Scottish Parliament] * [https://web.archive.org/web/20170714091414/http://www.ccg.org.uk/ Scottish Gaelic Broadcasting Committee] * [http://www.bbc.co.uk/scotland/alba/ BBC Scotland – Scottish Gaelic homepage] * [http://www.bbc.co.uk/scotland/alba/foghlam/beag_air_bheag/ BBC Scotland – Beag air Bheag] * [https://web.archive.org/web/20100324084951/http://www.smo.uhi.ac.uk/ Sabhal Mòr Ostaig – skotská gaelská akademie] ~~=== Externí odkazy (česky) ===~~ ▲* {{Wikislovník\|heslo=skotská gaelština}} ▲* [http://scottishgaelic.webnode.cz/ český studentský projekt o skotské gaelštině - historie, gramatika, novinky, odkazy] {{Keltské jazyky}} {{~~portály~~Portály\|Jazyk\|Skotsko}} {{Autoritní data}}

Skotská gaelština: Porovnání verzí