Obchodní dům Labe: Porovnání verzí
meziuložení značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 25. 12. 2020, 23:06
Obchodní dům Labe stojí v Ústí nad Labem v Revoluční ulici. Postaven byl podle návrhu architektky Růženy Žertové a otevřen byl po dokončení výstavby v roce 1974.
| Obchodní dům Labe | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Mašinismus |
| Architekti | Růžena Žertová a Mojmír Böhm |
| Výstavba | 20. století (1967–1974) |
| Poloha | |
| Adresa | Revoluční 2732/9, Ústí nad Labem-centrum,  Česko |
| Ulice | Revoluční |
| Souřadnice | 50°39′33,7″ s. š., 14°2′16,85″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Obchodní dům vznikl ve volném prostoru po zástavbě zničené během náletů na konci druhé světové války na jaře 1945.[1] Parcela se nacházela mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Výstavba obchodního domu začala v roce 1967 a skončila v roce 1974.[2] Obchodní dům byl vybaven jedněmi z prvních eskalátorů československé výroby.[3]
Součástí obchodního domu se stala i plastika Labe vytvořená sochařem Karlem Kronychem a umístěná před budovou. Byla součástí urbanistického řešení křižovatky před domem.[4] V roce 2010 ale majitel uvažoval o odstranění plastiky.[5]
Stavbu investovalo spotřební družstvo Jednota.[1] Od roku 1995 je obchodní dům ve vlastnictví firmy 7. obchodní, a. s.[6] Úprava interiéru z velkoplošného prodeje na větší množství menších obchodů[7] byla v roce 1995 provedena demontovatelným způsobem, který nezasáhl do konstrukční dispozice budovy.[1]
Na začátku roku 2020 se budova objevila v návrhu na zařazení do památkové ochrany.[8]
Architektura
Budova je vybudována v neoexpresionistickém stylu.[3] Budova obdélníkového půdorysu má v protilehlých rozích dvě dvojice věží, které obsahují schodiště a technologie.[3]
Charakteristickým prvkem stavby je její fasáda s hliníkovým pláštěm, jehož barva se z původního stříbrného tónu změnila v tmavě šedou a spolu se zelenavým břidlicovým obkladem měla podle návrhu architektky Růženy Žertové evokovat barvu hladiny Labe.[4] Na začátku 21. století ale byl břidlicový obklad odstraněn a nahrazen bílou omítkou.[4]
Autory interiérů byli Mojmír Böhm, Ladislav Špás a Antonín Werner.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c obchodní dům Labe. Památkový Katalog [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Obchodní dům Labe. Ústí /// Aussig : architektura na severu Čech [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zvlněný obchodní dům Labe ukázal místa, kam se zákazníci nedostanou. iDNES.cz [online]. 2015-02-26 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRSEK, Martin. Růžena Žertová: Fasáda Labe měla barvy řeky. www.usti-aussig.net [online]. Ústí /// Aussig : Architektura na severu Čech, 2010-10-14 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ KRSEK, Martin. Patří plastika "Labe" na skládku?. Ústí /// Aussig: architektura na severu Čech [online]. 2010-08-11 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ 10 let 7. Obchodní, a.s. v OD Labe. Dream PRO [online]. [2005] [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Priory měly vysokou úroveň. Desítky let staré obchodní domy stále žijí. iDNES.cz [online]. 2017-03-10 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online.
- ↑ VORLÍČEK, Janni. Obchodní dům Labe a další tři objekty z Ústí by se mohly stát kulturní památkou. Ústecký deník. 2020-11-25. Dostupné online [cit. 2020-12-25].
Externí odkazy
Literatura
- GAJDOVÁ, Petra. Kotvy Máje, České obchodní domy 1965 – 1975. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2011. Kapitola Obchodní dům Labe, s. 104–107.
- HÁJKOVÁ, Lenka. Růžena Žertová a její dílo obchodní dům Labe : Otázky interpretace stavby, konceptu vnitřní dispozice a fenoménu profese architektky-ženy ve vztahu k obchodnímu domu Labe v Ústí nad Labem. In: Monumentorum Custos 2015. Ústí nad Labem: FF UJEP, 2016. S. 73–80.