Brexit: Porovnání verzí

Výsledek referenda neznamenáneznamenal okamžité automatické ukončení členství, referendum dokonce ani nenínebylo pro vládu závazné, ovšem očekáváočekávalo se, že politici budou jeho výsledek respektovat. Premiér David Cameron jako vůdčí osoba kampaně pro pokračování členství ráno po vyhlášení výsledků uznal porážku a oznámil, že v řádu měsíců rezignuje, aby vyjednávání s Evropskou unií o ukončení členství mohl začít a vést nový premiér.

Dne 15. ledna 2019 zamítla Dolní sněmovna smlouvu o [[Modalita|modalitách]] brexitu, tedy ukončení členství Spojeného království v Evropské unii, kterou [[vláda Theresy Mayové]] dojednala s&nbsp;[[Evropská komise|Evropskou komisí]]. Pro smlouvu hlasovalo pouze 202&nbsp;poslanců [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]], proti smlouvě 432&nbsp;poslanců. Smlouvu zamítlo 118&nbsp;poslanců vládní [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]].<ref name="brexit-votum" /> Předběžně zamítnutá smlouva mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií jebyl dokument o&nbsp;584&nbsp;stranách. Bez jejího přijetí nenípřestalo od té dobybýt jisté, jakým způsobem a zda skutečně proběhne 29.&nbsp;března 2019 vystoupení Spojeného království z&nbsp;EU. Již tehdy se ale rýsovalo několik možností včetně "tvrdého" nebo nekoordinovaného brexitu (''no-deal brexit''), ale také posunutí jeho termínu nejméně o&nbsp;několik týdnů.<ref name="brexit-votum" />

SmlouvaPůvodní smlouva s&nbsp;EU zamítnutá 15. ledna 2019 obsahujeobsahovala mj. ne zcela precizní řešení pro pokračování volného obchodu mezi zeměmi EU a&nbsp;Spojeným královstvím a&nbsp;pro ožehavou otázku režimu na hranicích mezi [[Severní Irsko|Severním Irskem]] a&nbsp;[[Irsko|Irskou republikou]], která zůstává členskou zemí EU. To jebyl jeden z&nbsp;bodů, které vedly k&nbsp;odmítnutí smlouvy velkým počtem poslanců vládní Konzervativní strany. Smlouva totiž neobsahuje dostatečné záruky pro časový limit tzv. „[[backstop]]u“, který má zamezit kontrolám osob a zboží na hranicích mezi oběma územími po uskutečněném brexitu.<ref name="čekání na Londýn" >STABENOW, Michael: Warten auf London (Čekání na Londýn). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 17.&nbsp;ledna 2019, s.&nbsp;2 (německy).</ref> Spojené království by na základě backstopu totiž na neurčitou dobu zůstalo v&nbsp;[[Celní unie|celní unii]] s&nbsp;EU, a&nbsp;to i&nbsp;po 31.&nbsp;prosinci 2020, což je v&nbsp;dojednané – avšak [[Ratifikace|neratifikované]] – smlouvě s&nbsp;EU v&nbsp;zásadě obsažené datum pro jeho odchod z&nbsp;celní unie.<ref name="backstop" >HAGEN, Kevin: Backstop - was ist das, wann kommt das, warum ist das so verdammt kompliziert? [[Der Spiegel]], [http://www.spiegel.de/politik/ausland/brexit-was-sie-zum-backstop-wissen-muessen-a-1250750.html], 30.&nbsp;ledna 2019 (německy).</ref> Podle názoru britských politiků nazývaných ''brexiteers'', zastánců brexitu jako jsou bývalý ministr zahraničí [[Boris Johnson]] a poslanec [[Jacob Rees-Mogg]], by bez konečného data pro ''backstop'' byla dlouhodobě ohrožena příslušnost Severního Irska ke Spojenému království.

4.&nbsp;září 2019 schválili poslanci Dolní sněmovny – pomocí hlasů „odbojných“ konzervativců – urychleným způsobem za přispění předsedy parlamentu [[John Bercow|Johna Bercowa]] (do nástupu do funkce člena Konzervativní strany) proti vůli premiéra zákon, který mu zabránil v&nbsp;tom, aby vyvedl zemi z&nbsp;Evropské unie k&nbsp;31.&nbsp;říjnu bez dohody s&nbsp;Bruselem. Johnson v&nbsp;reakci na schválení návrhu vyzval k&nbsp;předčasným volbám dne 15.&nbsp;října 2019, ani v&nbsp;této věci však neuspěl. Zákon proti tvrdému brexitu mohla zablokovat ještě [[Sněmovna lordů]], vláda se ale posléze dohodla s&nbsp;opozicí, že zákon projde i&nbsp;tam.<ref name="dvě porážky" /> Johnson nesplnil svůj původní slib, že Británie odejde z EU jako už druhý premiér Velké Británie.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Následně byl Dolní sněmovnou velkou většinou schválen návrh zákona předložený premiérem Johnsonem, podle kterého se 12.&nbsp;prosince 2019 budouměly konat předčasné parlamentní volby v&nbsp;celém Spojeném království. JohnsonVe nesplnilvolbách svůjnakonec předvolebnízískali slibjasnou většinu konzervativci, žecož Británieumožnilo odejdeschválení zbrexitové dohody. Dolní sněmovna britského parlamentu podle očekávání byl prováděcí zákon definitivně schválený 22. ledna 2020, když Dolní sněmovna odmítla všechny pozměňovací návrhy Sněmovny lordů, EUkterá jakopak užveškeré druhýsnahy premiéro Velkézměny Británievzdala.<ref>{{Citace elektronického periodika

| datum vydání = 20192020-1101-0322

DneNásledujícího dnem, 23. ledna 2020 královna [[Alžběta II.]], podepsala prováděcí zákon k brexitové dohodě, který už dříve schválily obě komorykrálovna [[ParlamentAlžběta Spojeného království|parlamentuII.]]., Zákona zákon tak vstoupil v&nbsp;platnost.<ref>{{Citace elektronického periodika