Pláteník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 25:
}}</ref>
[[File:Johann Nepomuk Ernst von Harrach Litho.JPG|thumb|150px|Jan Nepomuk Ernst von Harrach (1756-1829), jeden z "plátenických baronů"]]
V 18. století se s podporou rakouské vlády začalo několik příslušníků nižší šlechty a (později také) měšťanstva věnovat podnikání v textilním oboru. ZaložiliZakládali zejména v pohorských oblastech Čech a Moravy manufaktury, ve kterých zaměstnávali stovky pláteníků a plátenických mistrů a zřídili např. komerční [[bělení textilií|bělidla tkanin]] zejména v pohorských oblastech Čech a Moravy. V historických pojednáních se jim dává přízvisko "pláteničtí baroni".<ref>''Šlechtic podnikatelem podnikatel šlechticem'', Ostravská univerzita v Ostravě 2008, ISBN 9788073685201, str. 49-61</ref>
 
Na začátku 19. století vyrábělo v českých zemích více než 400 000 přadlen pro pláteníky přízi po domácku na [[kolovrat]]ech a ještě v polovině století se zabývalo plátenicvím asi 350 000 řemeslníků. Ti však nemohli konkurovat anglickým výrobcům s tkaninami ze strojně předené lněné a se stále vyšším podílem [[bavlna|bavlněné příze]]. Výroba plátna z lýkových vláken se potom v českých zemích rychle snižovala, v roce 1902 bylo v tomto oboru zaměstnáno asi 50 000 továrních dělníků, pro které se už nepoužívalo označení pláteník.<ref>Jindra/Jakubec: ''Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie'', KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. 260-281</ref>