Ledebourský palác: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dílčí doplnění, ref značka: editace z Vizuálního editoru |
ještě doplnění historie a popisu, podle ref značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
| alt =
| stát = Česká republika
| další majitelé = [[Trauttmansdorffové]], [[Kolovratové]], [[Ledebour-Wicheln|Ledebourové]]
}}
'''Ledebourský palác''' (někdy i Ledeburský, a do roku 1852 nazývaný '''Trautmannsdorfský''') je [[baroko|barokní]] [[palác]], který se nachází na [[Valdštejnské náměstí|Valdštejnském náměstí]] 162/3 v [[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name=":0">{{MonumNet|název=Ledebourský palác|ID=125563|datum=2012-3-28}}</ref> Na palác navazuje terasová [[Ledeburská zahrada|Ledebourská zahrada]] stoupající až ke zdi zahrad [[Pražský hrad|Pražského hradu]].
== Historie ==
[[Soubor:Ledebourský palác v Praze 07.JPG|vlevo|náhled|Ledebourský palác]]
V místech dnešního paláce nejspíš stávalo pět středověkých domů, které byly slučovány v souvislosti s postupným skupováním parcel a hlavně s [[Požár Malé Strany a Hradčan|požárem]] v roce [[1541]], který poničil velkou část Malé Strany. Nejvýraznější z původních budov byla v pravé polovině nynější parcely a zachoval se z ní mramorový portál vjezdu s datací 1588. Konečné sloučení zřejmě zařídil
V letech 1697–1727 patřil palác [[Trauttmansdorffové|Trautmannsdorfům]]
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Šámal
| jméno2 = Petr
| titul = Umělecké památky Prahy, Malá Strana
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1999
| počet stran = 686
| strany = 261–264
| isbn = 80-200-0771-7
}}</ref>
Po roce 1801 připojil poslední části paláce na západní straně [[Josef Krakovský z Kolovrat|Josef Krakovský z Kolovrat]], který ho nechal přestavět podle projektu [[Ignác Jan Nepomuk Palliardi|Ignáce J. N. Palliardiho]]. V roce 1852 koupil palác hrabě Adolf [[Ledebour-Wicheln|Ledebour]] a interiér upravil architekt Jan Maximilián Heger v novobarokním stylu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 44 ⟶ 59:
Po roce 1945 zde sídlilo ministerstvo informací. Od roku [[1990]] zde sídlí [[Národní památkový ústav]].
== Popis ==
Díky konstrukcím původních gotických domů renesančně a barokně upravovaných je půdorys paláce velmi členitý, se dvěma dvory. Reprezentativní dvoupatrové průčelí do Valdštejnského náměstí je třináctiosé, raně klasicistní, s barokním dekorem. Pětiosý středový rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, po obou stranách rizalitu jsou vstupní portály dvou průjezdů.
Mezi oběma dvory vybíhá z hlavní budovy k severu zahradní křídlo, na které navazuje parter zahrady se salou terrenou.<ref name=":0" />
== Odkazy ==
|