Ledebourský palác: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dílčí doplnění, ref
ještě doplnění historie a popisu, podle ref
Řádek 20:
| alt =
| stát = Česká republika
| další majitelé = [[Trauttmansdorffové]], [[Kolovratové]], [[Ledebour-Wicheln|Ledebourové]]
}}
'''Ledebourský palác''' (někdy i Ledeburský, a do roku 1852 nazývaný '''Trautmannsdorfský''') je [[baroko|barokní]] [[palác]], který se nachází na [[Valdštejnské náměstí|Valdštejnském náměstí]] 162/3 v&nbsp;[[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref name=":0">{{MonumNet|název=Ledebourský palác|ID=125563|datum=2012-3-28}}</ref> Na palác navazuje terasová [[Ledeburská zahrada|Ledebourská zahrada]] stoupající až ke zdi zahrad [[Pražský hrad|Pražského hradu]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Ledebourský palác v Praze 07.JPG|vlevo|náhled|Ledebourský palác]]
V&nbsp;místech dnešního paláce nejspíš stávalo pět středověkých domů, které byly slučovány v&nbsp;souvislosti s&nbsp;postupným skupováním parcel a&nbsp;hlavně s&nbsp;[[Požár Malé Strany a Hradčan|požárem]] v&nbsp;roce [[1541]], který poničil velkou část Malé Strany. Nejvýraznější z&nbsp;původních budov byla v pravé polovině nynější parcely a&nbsp;zachoval se z&nbsp;ní mramorový portál vjezdu s&nbsp;datací 1588. Konečné sloučení zřejmě zařídil [[Ondřej Hanybal z Ekersdorfu|Ondřej HanybalHanibal z&nbsp;Ekersdorfu]], který domy zakoupil v&nbsp;roce [[1601]]. V&nbsp;roce [[1665]] parcelu koupil [[Jan Václav Novohradský z Kolovrat|Jan Václav Novohradský z&nbsp;Kolovrat]] (1638–1690), který palác nechal přestavět raně barokně. Stalo se tak v&nbsp;letech 1665–1669 podle projektu [[Giovanni Domenico Orsi|Giovanniho Domenica Orsiho]].
 
V letech 1697–1727 patřil palác [[Trauttmansdorffové|Trautmannsdorfům]]., Pokteří rocenechali 1801upravit připojilzejména poslednízahradu, částiprotože palácesvah naza západnídomem straněnebyl [[Josefdo Krakovský zdoby Kolovrat|Josefvyužitý. KrakovskýJe z&nbsp;Kolovrat]]možné, kterýže hotehdy nechal přestavět podle projektuvznikla i&nbsp;[[Ignácsala Janterrena]] Nepomuk Palliardi|Ignáce J.v&nbsp;N.parteru Palliardiho]].zahrady V(její rocevybudování 1852ale koupilnení palácdoloženo, hraběněkdy Adolfse přisuzuje [[LedebourJan Blažej Santini-WichelnAichel|LedebourJanu Santini-Aichelovi]], ajindy interiér[[Giovanni upravilBattista architektAlliprandi|Giovanni JanBattistovi MaximiliánAlliprandimu]] Hegernebo v[[František novobaroknímMaxmilián styluKaňka|Františku Maxmiliánovi Kaňkovi]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Šámal
| jméno2 = Petr
| titul = Umělecké památky Prahy, Malá Strana
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1999
| počet stran = 686
| strany = 261–264
| isbn = 80-200-0771-7
}}</ref>
 
Po roce 1801 připojil poslední části paláce na západní straně [[Josef Krakovský z Kolovrat|Josef Krakovský z&nbsp;Kolovrat]], který ho nechal přestavět podle projektu [[Ignác Jan Nepomuk Palliardi|Ignáce J.&nbsp;N. Palliardiho]]. V&nbsp;roce 1852 koupil palác hrabě Adolf [[Ledebour-Wicheln|Ledebour]] a&nbsp;interiér upravil architekt Jan Maximilián Heger v novobarokním stylu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 44 ⟶ 59:
 
Po roce 1945 zde sídlilo ministerstvo informací. Od roku [[1990]] zde sídlí [[Národní památkový ústav]].
 
== Popis ==
Díky konstrukcím původních gotických domů renesančně a barokně upravovaných je půdorys paláce velmi členitý, se dvěma dvory. Reprezentativní dvoupatrové průčelí do Valdštejnského náměstí je třináctiosé, raně klasicistní, s&nbsp;barokním dekorem. Pětiosý středový rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, po obou stranách rizalitu jsou vstupní portály dvou průjezdů.
 
Mezi oběma dvory vybíhá z hlavní budovy k severu zahradní křídlo, na které navazuje parter zahrady se salou terrenou.<ref name=":0" />
 
== Odkazy ==