Červený a černý: Porovnání verzí

'''Červený a černý''' (někdy se používá ''Červená a černá'', v originále ''Le Rouge et le noir'', 1830) je román francouzského spisovatele [[Stendhal]]a. Tento román popisuje rozpor ambiciózního hlavního hrdiny, JuliánaJuliena Sorela, mezi vojenskou kariérou a nebo úspěchem v duchovní kariéře duchovní. Název knihy jese odinterpretuje tohotorůznými odvozenzpůsoby: červená barva má symbolizovat armádu, tedyčerná červenépak francouzské[[klér]]; vojenskév uniformyširším kontextu pak červená barva symbolizuje revoluci a barvě kněžskéčerná barva tmářství a sutanydespotismus.

Námět je z minulosti (konec 20. let 19. století), příběh se odehrává v konkrétních lokalitách v různých, místně určených částech Francie. Prostředí románu obsahuje prvky a motivy venkova i města, především Verrières a [[Paříž]]e. Námětem je příběh Juliena Sorela, obdivujícího [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], usilujícího o kněžskou kariéru.

Dvě hlavní témata: psychologické pohnutky hlavního hrdiny – Juliena Sorela a, střídání prostředí.

'''Paní de RenalRênal''' je manželkou starosty, matka několikatří dětí. Její manžel není moc velký milovník a tak snáze podlehne kouzlu Juliena, zvláště, co si jej oblíbily i její děti. Přesto po vyzrazení jejich poměru volí svou rodinu, ale nikdy na Juliena nezapomene.

'''MatyldaMathilde de la Mole'''' je dcerou významného šlechtice, mladá, má vše na co si vzpomene. Zpočátku Julienovi klade odpor, netrvá však dlouho a bezhlavě se do Julienaněj zamiluje. Po incidentu ve VeriéresVerrières se ho snaží zachránit, ale zbytečně. Po Julienově smrti se vdáprovdá za pařížského šlechtice.

Jednou se pan de Rênal, verriérskýverrièreský starosta, rozhodl, že Juliána zaměstná jako vychovatele svých tří dětí, jelikož JuliánJulien uměl dobře latinsky, znal celou bibli a měl se stát knězem. JuliánJulien jeho nabídku rád přijal a okamžitě musel nastoupit. Děti si Juliána velice oblíbily a časem jeho vztah s ženou starosty, paní de Rênal, přerostl v milostný. Po čase pan de Rênal pojal podezření a poslal tedy Juliána pryč do kněžského učení do [[Besançon]]u.

V tomto učení byl ze začátku JuliánJulien neoblíbený, ale časem si, za podpory ředitele semináře abbé Pirrarda, oblibu získal. Poté abbé Pirrard odstoupil a odstěhoval se. V [[Paříž]]i se setkal s hrabětem de la Mole, který chtěl JuliánaJuliena přijmout za svého sekretáře. Julián se tedy usídlil v Paříži.

Při práci pro pana de la Mole se Julián seznámil s pařížskou vyšší třídou. Časem se však zamiloval do dcery pana de la Mole MatyldyMathildy, která jeho lásku opětovala a poté otěhotněla. Řekla to svému otci, ten sice zuřil, avšak udělal z JuliánaJuliena [[husar]]ského nadporučíka de la Vernaye. Julián byl šťastný, ale dlouho mu to nevydrželo. Paní de Rênal napsala dopis hraběti de la Mole. Psala v něm, že MatylduMathildu jen využil k lepšímu mocenskému postavení, stejně jako kdysi ji. Jakmile JuliánJulien dopis dočetl, vydal se do VerriérsVerrières, kde v kostele postřelil paní de Rênal postřelil. Za tento čin byl odvezen do vězení a čekal na soud. Ve vězení ho navštěvovala paní de Rênal, na kterou MatyldaMathilde velice žárlila, ale přesto se snažila, aby Julien nebyl odsouzen k smrti. Paní de Rênal JuliánaJuliena navštěvovala každý den, pořádstále Juliánajej milovala, a on si uvědomil že miluje i on ji. Nakonec byl Julián odsouzen k trestu smrti a byl [[poprava|popraven]] [[gilotina|gilotinou]]. Paní de Rênal zemřela v náručí se svými třemi dětmi 3tři dny po jeho pohřbu.