Blaník: Porovnání verzí

Přidáno 110 bajtů ,  před 3 měsíci
m
úprava struktury hesla
m (úprava)
m (úprava struktury hesla)
}}</ref> Podjednotkou Středočeské pahorkatiny je [[Vlašimská pahorkatina]] a východní část Vlašimské pahorkatiny je tvořena [[Mladovožická pahorkatina|Mladovožickou pahorkatinou]], jejíž nejvyšším bodem je již zmíněná hora Velký Blaník. Nejnižším bodem je naopak místo v obci Ostrov, kde řeka [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]] opouští CHKO Blaník. Hlavní osu Poblanicka tvoří řeka Blanice (levostranný přítok Sázavy) také protékající městem Vlašim.
 
== PovrchHistorie ==
Když skončila doba ledová – [[pleistocén]], začalo se zde oteplovat a zavládlo celkově teplejší a vhodnější klima k životu. Vyrašily zde i smíšené listnaté lesy a toto klima zde převládalo až do období [[Neolit|neolitu]], avšak zmínky či důkazy o přítomnosti člověka z této doby chybí a to hlavně z důvodu toho, že člověk z doby neolitu hodně upřednostňoval území o nižší nadmořské výšce jako byly údolní [[Niva (řeka)|nivy]] vhodné pro zemědělství a vhodné oblasti pro pastvu. Na území Podblanicka se podařilo nalézt i několik předmětů pocházejících z doby neolitu jako je sekeromlat nalezen v okolí Vlašimi pocházející z doby asi 3000 př. n. l., jehož přesné naleziště neznáme. Dále se taky diskutuje o pravděpodobném nálezu keramiky z [[Pravonín|Pravonína]]. Tento nález se bohužel nepodařilo potvrdit, jelikož neexistuje jediný přímý důkaz. Dalším zatím neprůkazným předmětem je kamenná sekyrka z Křížova, ale podle nejnovějšího výzkumu sekyrka opravdu pochází z doby [[Neolit|neolitu]]. Nejvýznamnějším nálezem je sekeromlat, který byl nalezen ve [[Lbosín|vápencovém lomu u Lbosína]]  v roce 1942 a byl vyroben z [[Diorit|dioritu]]. Prvním doloženým sídlištěm je až [[Keltové|keltské]] [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pozustatky-keltskeho-hradiste-u-lounovic-pod-blani halštatsko-laténské hradiště] na Velkém Blaníku  pocházející ze starší [[Doba železná|doby železné]] tedy z období 440 – 370 př. n. l. Bylo postaveno na vrcholu hory, na rovině, kterou museli sami obyvatelé zarovnat. Hlavním materiálem pro stavbu byly velké balvany, které vznikly rozpadem podloží. Uvnitř kamenné hradby stála dřevěná konstrukce, ale nejednalo se o hradiště městského typu, známé také jako [[oppidum]], už jen kvůli velké nadmořské výšce, v jaké se konstrukce nacházela. Funkce tohoto keltského hradiště byla především strážní a vojenská. Nacházelo se na vrcholu hory kvůli výhodné poloze a až dodnes v okolí Velkého Blaníku leží pozůstalé balvany z keltského hradiště.<ref name=":0" />Na počátku 15. století na Blaníku údajně stál malý dřevěný hrad. Skutečnost, že tento hrad kdysi opravdu existoval, není potvrzená ani vyvrácená. Mnozí autoři se přiklání spíše k názoru, že hrad stál na Malém Blaníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/historie-fakta.php?ctg=9
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref> Podle historických spisů se na Malém Blaníku hojně konaly poutě ke kapli sv. Máří Magdalény pravděpodobně už v polovině 16. století. Poslední majitel louňovického panství [http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podblanicko/vlasimsko/lounovice.htm Karel Adam Lev z Říčan] chtěl do budoucna udržet putování na Malý Blaník a jelikož neměl potomka tak ve své závěti před svou smrtí uvedl, že 300 zlatých připadne na výstavbu nové kaple. Místo původní kaple je nám neznámé a kolem roku 1753 byla za 300 zlatých postavena nová kaple Máří Magdalény, jejíž rozvaliny leží na Malém Blaníku až dodnes.  Za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] došlo k mnohým [[Reforma|reformám]]. Snažil se omezit moc církve ve státě a tak roku 1782 vydal nařízení o zrušení klášterů a církevních staveb. V roce 1887 chtěl tehdejší arcibiskup poutě na Malý Blaník obnovit a tak zde nechal vybudovat dřevěný altánek a výklenek ve zdi kaple byl obohacen o malou klečící sošku sv. Máří Magdalény. Od té doby se poutě ke kapli zase vrátily. Další zajímavostí je smrk ztepilý, památný strom rostoucí uvnitř kaple.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem - Rozhledna
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/blanik_m.php?str=2
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref> Velkou pozornost přineslo Blaníku [[národní obrození]] v 19. Století, kdy se začala šířit legenda o vojsku [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Následně byla v roce 1851 uskutečněna první pouť na Blaník vedena Baronem Karlem Villanim a v roce 1867 se konala druhá výprava. V roce 1868 byl z Blaníku kámen převezen do Prahy a stal se tak součástí [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]]. Na počátku 20. století se na Blaníku staví nejdříve jednoduchá rozhledna, která je v roce 1941 přestavěna v rozhlednu odolnější a v roce 1981 je vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Blaník|CHKO Blaník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Dějiny oblasti
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/dejiny-oblasti/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
== Přírodní poměry ==
 
=== Povrch ===
Povrch je velice rozmanitý. Nejčlenitější je [[Blanická brázda]] tektonického původu nacházející se na západní straně. Nesmíme opomenout podstatné vrchy a hřbety jako je Slepičí skála, Křížovská hůra, Krasovická hůra, Hřiva, Bělčí hora a samozřejmě [[Malý Blaník (přírodní rezervace)|Malý Blaník]]. Časté jsou také svahy, na kterých vyrůstají lesy nebo slouží jako zemědělská plocha. Na východě se více vyskytují [[Vrchovina|vrchoviny]] a krajina je jinak z velké části tvořena plošinami. Hlavní dominantou oblasti jsou vrchy [[Velký Blaník (přírodní rezervace)|Velký Blaník]] (638 m n. m.) a [[Malý Blaník (přírodní rezervace)|Malý Blaník]].(580 m n. m.)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Geomorfologie
}}</ref>
 
=== Geologie ===
Důležitým geologickým úkazem je soustava zlomů [[Blanická brázda|Blanické brázdy]]. V krajině Podblanicka se nejhojněji vyskytují [[Pararula|pararuly]] a [[Migmatit|migmatity]] se stopami [[živce]] – s těmi se lze setkat na vrchu Hřivy. Masiv Velkého a Malého Blaníku je tvořen převážně [[Ortorula|ortorulou]], [[Svor|svory]] a svorovou ortorulou. V lomu na [https://www.blanik.net/krizovsky-lom/ Křížovské hůře] jsou zase vyvinuty ortoruly s [[Turmalín|turmalínem]] a [[Granát (minerál)|granátem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = geologie
}}</ref>
 
=== LesyVodstvo ===
Nachází se zde jak vody tekoucí jako potoky a řeky, tak i vody stojaté – rybníky. Velmi významnou řekou je jistě [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]] vytvářející přirozenou osu této oblasti a významným je také její pravostranný přítok [[Brodec (přítok Vlašimské Blanice)|potok Brodec]], který protéká chráněnou oblastí a pramení jižně od [[Načeradec|Načeradce.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Vodopis
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>  Celková délka toku Brodce činí 10,1 km a jeho pravostranným a zároveň největším přítokem je Volavecký potok pramenící severně od Pravonína. Setkat se tu můžeme i s poměrně velkým množstvím rybníků např. v Částrovicích, u [[Libouň|Libouně]] (rybník Strašík), v [[Louňovice pod Blaníkem|Louňovicích]], Býkovicích a dalších obcích a ve většině se jedná o rybníky průtočné. Typická jsou pro tuto oblast také hojná vodní a mokřadní společenstva.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Vodopis
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
=== Půda ===
Podblanicko pokrývají především hnědé lesní půdy – [[Kambizem|kambizemě]], které jsou nejrozšířenější i v rámci celé ČR. V nivě řeky Blanice se vytváří půdy [[Oglejení|oglejené]] bohaté na organické látky a  v údolí menších toků se objevují [[rašeliniště]] a půdy [[Glejosol|glejové]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pedologie
| periodikum = www.cittadella.cz
| url = http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=pedologie&site=CHKO_blanik_cz
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
=== Flora ===
 
==== Lesy ====
[[Soubor:Krajina napadená kůrovcem.jpg|náhled|Krajina napadená kůrovcem]]
Podblanicko dříve porůstal téměř souvislý les. Mezi nejrozšířenější patřily kyselé doubravy níže přecházející v dubohabřiny, ve vyšších polohách se nacházely především bučiny a u vodních ploch se vyskytovaly olšiny a travnaté luhy. Jako důsledek lidské činnosti byla lesní krajina postupem času pozměněna, místy i zcela odstraněna a dnes lesy tvoří pouze necelých 30% plochy okresu [[Benešov]]. Co se týče jehličnatých lesů největší plochu zabírá určitě [[smrk ztepilý]] a [[borovice lesní]] a [[modřín]], mezi kterými jsou roztroušené i listnaté stromy.  Především ve vyšších partiích se zřídka nachází i jedle, které se zde poměrně daří. Důležité je také zmínit  to, že [[smrčiny]] jsou základním [[biotop]]<nowiki/>em pro řadu lesního ptactva. Listnaté lesy se vyskytují opravdu zřídkakdy a daly by se rozdělit do 3 základních skupin stromů a to na dubohabřiny, bučiny a bukojavořiny. Lze zde také spatřit mnoho luk a polí vzniklých intenzivním odlesněním před necelým tisíciletím.<ref>{{Citace monografie
[[Soubor:Stromy napadené kůrovcem.jpg|náhled|Stromy napadené kůrovcem]]
 
==== FaunaOstatní ====
Žijí zde zejména drobní živočichové jako brouci například [[Střevlíkovití|střevlík]], [[Drabčíkovití|drabčík]], [[mandelinky]], také plži a přes 200 druhů pavouků např. vodouch stříbrný. Dále se zde objevují vážky – šídlatka hnědá. Žije zde 11 druhů obojživelníku, z nichž je velmi důležité společenstvo čolka obecného, kuňky obecné a rosničky zelené obývající rybníky v Částrovicích a Býkovicích. Typickými zástupci [[Podblanicko|Podblanicka]] jsou také skokani a ropuchy. Ze vzácnějších plazů zde žijí: zmije obecná, ještěrka živorodá a užovka hladká. Tuto oblast obývá velký počet ptáků jako je koroptev polní a křepelka polní, vlaštovky, čápi, holubi, mnoho pěvců a další. Nakonec jsem si nechala savce. Zde, v CHKO Blaník se nachází 40 druhů [[Savci|savců]]. Ze vzácnějších druhů to je například [[netopýr černý]], [[netopýr velký]], [[vydra říční]], veverka obecná a [[myška drobná]]. Mezi ty nejznámější by se dali zařadit prase divoké, srnec obecný, daněk evropský, jeleni a laně, liška obecná, zajíc polní, jezevec lesní a další.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Fauna
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/fauna/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
== Flóra ==
Na Podblanicku se vyskytují především vodní rostlinná [[Mokřad|mokřadní společenstva rostlin]]. Rostou v rybnících a na jejich okrajích, v potocích, na podmáčených loukách či na vlhkých cestách. Typické jsou zde vysoké [[ostřice]] a [[Rákos|rákosiny]]. Na lukách v rašeliništích se můžeme setkat s charakteristickými druhy bylin jako např. [[ostřice obecná]], [[Ostřice šedavá|ostřice šedavá,]] ptačinec bahenní, starček obecný, [[violka bahenní]] a velmi hojným je také jistě [[blatouch bahenní]]. Blaník je bohatá oblast i na mechorosty. Na mělkých skalních podkladech se zase vyskytují suché trávníky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
}}</ref>
 
=== VodstvoFauna ===
Žijí zde zejména drobní živočichové jako brouci například [[Střevlíkovití|střevlík]], [[Drabčíkovití|drabčík]], [[mandelinky]], také plži a přes 200 druhů pavouků např. vodouch stříbrný. Dále se zde objevují vážky – šídlatka hnědá. Žije zde 11 druhů obojživelníku, z nichž je velmi důležité společenstvo čolka obecného, kuňky obecné a rosničky zelené obývající rybníky v Částrovicích a Býkovicích. Typickými zástupci [[Podblanicko|Podblanicka]] jsou také skokani a ropuchy. Ze vzácnějších plazů zde žijí: zmije obecná, ještěrka živorodá a užovka hladká. Tuto oblast obývá velký počet ptáků jako je koroptev polní a křepelka polní, vlaštovky, čápi, holubi, mnoho pěvců a další. Nakonec jsem si nechala savce. Zde, v CHKO Blaník se nachází 40 druhů [[Savci|savců]]. Ze vzácnějších druhů to je například [[netopýr černý]], [[netopýr velký]], [[vydra říční]], veverka obecná a [[myška drobná]]. Mezi ty nejznámější by se dali zařadit prase divoké, srnec obecný, daněk evropský, jeleni a laně, liška obecná, zajíc polní, jezevec lesní a další.<ref>{{Citace elektronického periodika
Nachází se zde jak vody tekoucí jako potoky a řeky, tak i vody stojaté – rybníky. Velmi významnou řekou je jistě [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]] vytvářející přirozenou osu této oblasti a významným je také její pravostranný přítok [[Brodec (přítok Vlašimské Blanice)|potok Brodec]], který protéká chráněnou oblastí a pramení jižně od [[Načeradec|Načeradce.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = VodopisFauna
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopisfauna/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>  Celková délka toku Brodce činí 10,1 km a jeho pravostranným a zároveň největším přítokem je Volavecký potok pramenící severně od Pravonína. Setkat se tu můžeme i s poměrně velkým množstvím rybníků např. v Částrovicích, u [[Libouň|Libouně]] (rybník Strašík), v [[Louňovice pod Blaníkem|Louňovicích]], Býkovicích a dalších obcích a ve většině se jedná o rybníky průtočné. Typická jsou pro tuto oblast také hojná vodní a mokřadní společenstva.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Vodopis
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
== Chráněná území v rámci Blaníku ==
== Půda ==
Podblanicko pokrývají především hnědé lesní půdy – [[Kambizem|kambizemě]], které jsou nejrozšířenější i v rámci celé ČR. V nivě řeky Blanice se vytváří půdy [[Oglejení|oglejené]] bohaté na organické látky a  v údolí menších toků se objevují [[rašeliniště]] a půdy [[Glejosol|glejové]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pedologie
| periodikum = www.cittadella.cz
| url = http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=pedologie&site=CHKO_blanik_cz
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
=== CHKO Blaník ===
Chráněná krajinná oblast Blaník byla poprvé vyhlášena někdy na počátku 70. let 20. století, avšak v oblasti nebyl vyhlášen ochranný režim. Díky tomu do roku 1982 zmizelo mnoho přírodních ploch, které byly neuváženě přeměněny na zemědělské plochy. Ty následně pro neúspěšnost hospodaření byly zase opuštěny, ale mnohé škody na nich způsobené byly již nenávratné.<ref name=":0" /> Oficiálně byla CHKO Blaník vyhlášena 29.12. 1981 [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvem kultury ČSR]]  o ploše 41 km² za účelem ochrany a udržení stálé středočeské krajiny. CHKO se tedy rozkládá v Načeradecké vrchovině mezi vesnicemi [[Laby]], Libouň, Načeradec, [[Kondrac|Kondrac,]] [[Veliš (okres Benešov)|Velíš]], [[Vracovice (okres Benešov)|Vracovice]], Ostrov, [[Býkovice (Louňovice pod Blaníkem)|Býkovice]] , [[Hrajovice]], [[Křížov (Pravonín)|Křížov]] a další.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Základní údaje
}}</ref>
 
=== Velký Blaník (přírodní rezervace) ===
== Historie ==
[[Soubor:VBlanik rozhledna.JPG|náhled|vpravo|Rozhledna na Velkém Blaníku]]
Když skončila doba ledová – [[pleistocén]], začalo se zde oteplovat a zavládlo celkově teplejší a vhodnější klima k životu. Vyrašily zde i smíšené listnaté lesy a toto klima zde převládalo až do období [[Neolit|neolitu]], avšak zmínky či důkazy o přítomnosti člověka z této doby chybí a to hlavně z důvodu toho, že člověk z doby neolitu hodně upřednostňoval území o nižší nadmořské výšce jako byly údolní [[Niva (řeka)|nivy]] vhodné pro zemědělství a vhodné oblasti pro pastvu. Na území Podblanicka se podařilo nalézt i několik předmětů pocházejících z doby neolitu jako je sekeromlat nalezen v okolí Vlašimi pocházející z doby asi 3000 př. n. l., jehož přesné naleziště neznáme. Dále se taky diskutuje o pravděpodobném nálezu keramiky z [[Pravonín|Pravonína]]. Tento nález se bohužel nepodařilo potvrdit, jelikož neexistuje jediný přímý důkaz. Dalším zatím neprůkazným předmětem je kamenná sekyrka z Křížova, ale podle nejnovějšího výzkumu sekyrka opravdu pochází z doby [[Neolit|neolitu]]. Nejvýznamnějším nálezem je sekeromlat, který byl nalezen ve [[Lbosín|vápencovém lomu u Lbosína]]  v roce 1942 a byl vyroben z [[Diorit|dioritu]]. Prvním doloženým sídlištěm je až [[Keltové|keltské]] [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pozustatky-keltskeho-hradiste-u-lounovic-pod-blani halštatsko-laténské hradiště] na Velkém Blaníku  pocházející ze starší [[Doba železná|doby železné]] tedy z období 440 – 370 př. n. l. Bylo postaveno na vrcholu hory, na rovině, kterou museli sami obyvatelé zarovnat. Hlavním materiálem pro stavbu byly velké balvany, které vznikly rozpadem podloží. Uvnitř kamenné hradby stála dřevěná konstrukce, ale nejednalo se o hradiště městského typu, známé také jako [[oppidum]], už jen kvůli velké nadmořské výšce, v jaké se konstrukce nacházela. Funkce tohoto keltského hradiště byla především strážní a vojenská. Nacházelo se na vrcholu hory kvůli výhodné poloze a až dodnes v okolí Velkého Blaníku leží pozůstalé balvany z keltského hradiště.<ref name=":0" />Na počátku 15. století na Blaníku údajně stál malý dřevěný hrad. Skutečnost, že tento hrad kdysi opravdu existoval, není potvrzená ani vyvrácená. Mnozí autoři se přiklání spíše k názoru, že hrad stál na Malém Blaníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/historie-fakta.php?ctg=9
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref> Podle historických spisů se na Malém Blaníku hojně konaly poutě ke kapli sv. Máří Magdalény pravděpodobně už v polovině 16. století. Poslední majitel louňovického panství [http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podblanicko/vlasimsko/lounovice.htm Karel Adam Lev z Říčan] chtěl do budoucna udržet putování na Malý Blaník a jelikož neměl potomka tak ve své závěti před svou smrtí uvedl, že 300 zlatých připadne na výstavbu nové kaple. Místo původní kaple je nám neznámé a kolem roku 1753 byla za 300 zlatých postavena nová kaple Máří Magdalény, jejíž rozvaliny leží na Malém Blaníku až dodnes.  Za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] došlo k mnohým [[Reforma|reformám]]. Snažil se omezit moc církve ve státě a tak roku 1782 vydal nařízení o zrušení klášterů a církevních staveb. V roce 1887 chtěl tehdejší arcibiskup poutě na Malý Blaník obnovit a tak zde nechal vybudovat dřevěný altánek a výklenek ve zdi kaple byl obohacen o malou klečící sošku sv. Máří Magdalény. Od té doby se poutě ke kapli zase vrátily. Další zajímavostí je smrk ztepilý, památný strom rostoucí uvnitř kaple.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem - Rozhledna
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/blanik_m.php?str=2
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref> Velkou pozornost přineslo Blaníku [[národní obrození]] v 19. Století, kdy se začala šířit legenda o vojsku [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Následně byla v roce 1851 uskutečněna první pouť na Blaník vedena Baronem Karlem Villanim a v roce 1867 se konala druhá výprava. V roce 1868 byl z Blaníku kámen převezen do Prahy a stal se tak součástí [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]]. Na počátku 20. století se na Blaníku staví nejdříve jednoduchá rozhledna, která je v roce 1941 přestavěna v rozhlednu odolnější a v roce 1981 je vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Blaník|CHKO Blaník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = Dějiny oblasti
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/dejiny-oblasti/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
 
== Velký Blaník (přírodní rezervace) ==
[[Soubor:VBlanik rozhledna.JPG|náhled|vpravo|160px|Rozhledna na Velkém Blaníku]]
[[Přírodní rezervace]] byla vyhlášena roku 1992 o rozloze 84,68 km<sup>2</sup> hlavně kvůli ochraně buků lesních. Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. V&nbsp;5.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. v&nbsp;[[doba halštatská|době halštatské]] zde bylo [[hradiště]] kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů jejichž zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu, později tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad. Rokem [[1404]] se datuje počátek poutí na horu. Jednou ze současných tradic místních obyvatel je silvestrovský výstup na horu. V letech [[1868]]–[[1871]] se zde konaly tábory lidu za české státní právo. Odsud byl vylomen v&nbsp;roce 1868 i jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]] (rozměry cca 125&nbsp;×&nbsp;97&nbsp;×&nbsp;57&nbsp;cm, hmotnost 1&nbsp;750&nbsp;kg).
 
==== Rozhledna na Velkém Blaníku ====
Na vrcholu stojí 30&nbsp;m vysoká dřevěná [[rozhledna]] z roku [[1941]] ve tvaru [[husitství|husitské]] hlásky. Menší sestřičky lze najít u&nbsp;[[Žamberk]]a (rozhledna ''[[Rozálka (Podorlická pahorkatina)|Rozálka]]'') a na [[Hýlačka|Hýlačce]] u&nbsp;[[Tábor]]a (rozhledna ''Hýlačka'', shořelá 1.&nbsp;1.&nbsp;2012). Nebyla to však první rozhledna, dříve (r. 1895) tam již stála jednoduchá 20&nbsp;metrů vysoká dřevěná otevřená rozhledna, která se zřítila roku [[1936]]. Tu současnou, krytou, postavil [[Klub českých turistů]] v&nbsp;letech [[1939]]–1941. Lze z&nbsp;ní zhlédnout nejen blízké okolí, [[západ]]ním směrem podstatnou část [[Středočeská pahorkatina|Středočeské pahorkatiny]], nazývanou [[Česká Sibiř|Českou Sibiří]], západní vrcholy [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] s dominujícím [[Strážiště (Křemešnická vrchovina)|Strážištěm]], [[severovýchod]]ně město [[Vlašim]] a [[Posázaví]], ale při optimální viditelnosti je možno [[jihozápad]]ním směrem dohlédnout až k&nbsp;vrcholům [[Šumava|Šumavy]] a na [[severozápad]]ě spatřit [[Praha|Prahu]] a poblíž Prahy stojící [[vysílač]] [[Vysílač Cukrák|Cukrák]].
 
=== Malý Blaník (přírodní rezervace) ===
[[Soubor:MBlanik zricenina.jpg|náhled|Zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny]]
[[Přírodní rezervace]] byla vyhlášena 22.10. 1992 a spadá sem převážná většina hory Malý Blaník. Na vrcholu se nalézají zbytky [[středověk]]ého hrádku, který byl dobyt [[Husitství|husity]] roku [[1420]]. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským v&nbsp;lesnatém svahu nad obcí [[Býkovice (Louňovice pod Blaníkem)|Býkovice]] v&nbsp;roce [[1961]]<ref>Jan R. Plzeňský: Tajemná hora v&nbsp;srdci Evropy</ref>. Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v&nbsp;roce [[1753]] (poutě se zde konaly ovšem již v&nbsp;první polovině [[16.&nbsp;století]]), zrušena pak v&nbsp;roce [[1783]] nařízením císaře [[Josef II.|Josefa&nbsp;II.]] Půdorys kaple tvoří osmiúhelník komponovaný do elipsy s&nbsp;přiléhající sakristií na severovýchodě, pod níž bývala jeskyně s&nbsp;poustevníkem. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk starý cca 160&nbsp;let, kterému se říká „Velký Mnich“.<ref>{{citace elektronické monografie|titul=Registr objektů ÚSOP - Památné stromy|vydavatel= Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11033}}</ref>