Kopeckého pramen: Porovnání verzí

Přidáno 35 bajtů ,  před 4 měsíci
m
úprava úrovně nadpisů
(Oprava referencí)
m (úprava úrovně nadpisů)
<ref name="plan"/>
 
== Přírodní poměry ==
==Geologie==
 
===Geologie===
[[Minerální pramen]] má plošné prameniště s rozlohou 150&nbsp;m² (10&nbsp;×&nbsp;15&nbsp;metrů). Vývěr má poměrně velkou vydatnost (až 0,4&nbsp;l/s). Voda vytáká z karbonských hornin (sedimenty týneckého souvrství středočeského karbonu) a obsahuje značné množství železa (nad 15&nbsp;mg/l). Z údajů o stálé vydatnosti pramene i o zvýšení vydatnosti v důsledku prohloubení studny, jako následek byla změna kvality vody, je možné soudit, pravděpodobně, že příčinou zhoršení kvality bylo bodové propojení dvou vrstevních pramenů. V tomto území převládají [[hornina|horniny]]: [[pískovec]], [[hlína|hlíny]], [[slín|slíny]].<ref name = ":3"/>
 
===Hydrologie===
Prameniště PP Kopeckého pramen představuje složitou průlinovou strukturu pramenu [[podzemní voda|podzemních vod]], některá zřídla jsou obohaceny železitými [[iont|ionty]], které následné transportovány vodou z karbonského podloží. Prameniště významnou [[tektonika|tektonickou]] predispozici, se kterou mohou být spojeny především podzemní vodní toky železitých vod. Kolem 2/5 vody odtékající z výchozí části prameniště jsou ve [[vegetační doba|vegetační době]] převedeny do kašny, která se nachází v parkově částí. Další cca 2/5 odtékající vody (již těsně mimo přírodní památku) jsou pravděpodobně nelegálně odváděny k využití mimo prameniště (způsob využití nebyl zjištěny). Zbývající část [[povrchová voda|povrchových vod]], cca 1/5, se svododně rozlévá na terénní část pod sportovním hřištěm SK Lochotín. Bylo zjištěno, že vydatnosti reagují s malým zpožděním na vydatnější srážky, lze to vysvětlit také polohou prameniště v terénní sníženině podél tektonického pásma. Dotace ze srážek však budou ve spádovém povodí klesat, protože v horní části sběrného povodí dochází ke rozšiřování městské stavby i odkanalizovaných zpevněných ploch. Přírodní prameniště na místě staré studny zbudované pro bývalé [[lázně]]. Pramen byl znám již v druhé polovině 18. století a nelze vyloučit jeho [[středověk|středověký]], nebo [[novověk|novověký původ]]. Jedná se tedy nejen o [[přírodní památka|přírodní památku]], ale i významnou historickou zajímavost, která souvisí přímo s historií [[Okres Plzeň-město|Plzní]] (první polovina 19. století).
<ref name="plan"/>
 
===Flóra===
V chráněném území roste bohatý soubor rostlin a mechů. Ze stromů převládají [[javor mléč]] ''(Acer platanoides)'' a [[olše lepkavá]] ''(Alnus glutinosa).'' V areálu přírodní památky dále roste [[bříza bělokorá|bříza bělokorá]] ''(Betula pendula),'' [[jeřáb ptačí]] ''(Sorbus aucuparia)'', [[jasan ztepilý]] ''(Fraxinus excelsior),'' [[lípa malolistá|lípa srdčitá]] ''(Tilia cordata),'' [[hloh obecný]] ''(Crataegus laevigata),'' [[líska obecná]] ''(Corylus avellana),'' [[topol osika]] ''(Populus tremula),'' [[vrba křehká]] ''(Salix fragilis),'' [[vrba velkolistá]] ''(Salix appendiculata)'' a další.<ref name="plan"/>
 
===Fauna===
V této oblasti jsou zastoupeny především druhy typické pro vlhké a vodní území. Díky přítomnosti vodního pramene je tato oblast přírodní památky vhodná pro [[hmyz|hmyzy]], [[obojživelníci|obojživelníky]], [[plazi]] České Republiky, například [[kuňka obecná]] ''(Bombina bombina)'', [[ropucha zelená]] ''(Bufo viridis)'', [[skokan hnědý]] ''(Rana temporaria)'', [[ještěrka obecná]] ''(Lacerta agaikis)'', [[užovka obojková]] ''(Natrix natrix)'' a další zástupce. Co se týká ptáku, vyskytují se zde [[slavík obecný]] ''(Luscinia megarhynchos)'', [[datel černý]] ''(Dryocopus martius)'', [[sýkora koňadra]] ''(Parus major)'', [[kos černý]] ''(Turdus merula)'' a další zástupci charakterističtí pro tuto oblast. Při průzkumu této oblasti bylo objeveno 22 druhu živočichu .