Bitva u Jarmúku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění infoboxu, požadované uspořádání
→‎Před bitvou: oprava překlepů
Řádek 24:
 
== Před bitvou ==
Po zavraždění [[Byzantská říše|byzantského]] císaře [[Maurikios|Maurikia]]<nowiki/> roku [[602]] byl císařem provolán [[Fokas]]. Proti němu vypukla po celé říši povstání, která byla velmi krutě potlačována. K povstání se připojil také [[Africký exarchát|africký exarcha]] [[Herakleios starší]], jehož syn [[Herakleios|Herakleios mladší]] ovládl roku [[610]] [[Konstantinopol]] a sám se stal císařem. Vládu zahájil správními reformami, díky kterým je považován za prvního [[středověk]]ého byzantského císaře.
 
[[Maurikios|Maurikiova]] zavraždění využil [[Sásánovská říše|perský]] král [[Husrav II.]] a obnovil [[Římsko-perské války|válku proti Byzanci]]. Po obsazení [[Sýrie]] , [[Palestina|Palestiny]] a části [[Malá Asie|Malé Asie]] byl roku [[622]] poražen v [[Arménie|Arménii]]. Poté koordinoval svůj postup s [[Avaři|Avary]], se kterými roku [[626]] [[Obléhání Konstantinopole (626)|oblehl Konstantinopol]]. Tam byl poražen a následujícího roku utrpěl další velkou porážku [[Bitva u Ninive|u Ninive]]. Po ní byl svržen a jeho nástupce [[Kavád II.]] navrátil Byzanci dobyté provincie a uloupené [[relikvie]], včetně [[Svatý Kříž|Svatého kříže]], který pak [[Herakleios]] vrátil do [[Jeruzalém]]a.
 
Mezitím začal na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]] prorok [[Mohamed]] kázat [[islám]], jenž sjednotil do té doby nejednotné [[Arabové|arabské kmeny]]. Po jeho smrti pak vznikl [[chalífát]], který zahájil [[Islámská expanze|expanzi]] do [[Sýrie]], [[Palestina|Palestiny]] a [[Mezopotámie]]. Nedávno vrácené provincie však nebyly plně pod byzantskou kontrolou, a vojenské posádky nebyly schopny účinného odporu. Do oblasti byl proto vyslán s vojskem císařův bratr Theodor. Ten byl po počátečních úspěších poražen roku [[634]] [[Chálid ibn al-Valíd|Chálidem ibn al-Valídem]] [[Bitva u Adžnádajnu|u Adžnádajnu]] a po dalších porážkách odvolán.
 
Následujícího roku byl do Sýrie vyslán generál [[Theodoros Trithyrios]] s velkým vojskem složeným z [[Arméni|Arménů]], oddílů z [[Anatolie]] a křesťanských [[Arabové|Arabů]]. ZvláštéZvláště křesťanští Arabové však nechtěli bojovat za [[Byzantská říše|Byzantskou říši]] proti svým příbuzným a Arméni vedení [[Vahan|generálem Vahanem]] se nechtěli podřídit byzantskému velení. Velká část armády byla proto nespolehlivá. Arabský vojevůdce se vyhýbal bitvě a nakonec zaujal postavení u řeky [[Jarmúk]].
 
== Důsledky ==
Vítězství muslimů přispělo k rozmachu [[Islámská expanze|islámské expanze]] do [[Sýrie]], [[Palestina|Palestiny]] a [[Egypt]]a a znamenalo definitivní konec byzantské vlády v těchto zemích. Toto střetnutí také vedlo k rychlému rozšíření [[islám]]u v do té doby [[Křesťanství|křesťanských]] krajích na [[Střední východ|Středním východě]].
 
== Odkazy ==