Timukuové: Porovnání verzí

Timukuové byli objeveni Evropany jako jedni z prvních [[Indiánské kmeny|severoamerických indiánů]] již roku 1526 výpravou španělského [[conquistador]]a [[Pánfilo de Narváez|Pánfila de Narvaéze]]. Nedlouho poté se s nimi setkal také [[Hernando de Soto]]. Roku 1564 došlo k neúspěšnému pokusu [[Francouzi|francouzských]] [[Hugenoti|hugenotů]] vedených Jacquesem le Moyne o kolonizaci Floridy. Hugenoti, jež byli ve Francii pronásledovaní, se pokusili najít v Americe nový domov, podobně jako později [[Otcové poutníci|angličtí puritáni]]. S Timukuy i ostatními indiány měli poměrně dobré vztahy, které však trvaly jen krátce, neboť již roku 1565 Španělé francouzské osady vojensky zlikvidovali a osadníky z větší části zabili. Po roce 1560 začali španělští mniši, zejména [[františkáni]] a [[jezuité]], vyvíjet mezi Timukuy misijní činnost. Indiáni byli rychle christianizováni a usazeni v misijních osadách, kde se věnovali řemeslům a pěstování [[kukuřice]]. Osady byly značně přehuštěné a indiáni zde přicházeli do styku s evropskými nemocemi, s nimiž si jejich imunitní systém nedokázal poradit. V 17. a 18. století počet Timukuů rychle klesal, k čmeužčemuž kromě nemocí přispěly i války se severněji žijícími Jučii, [[Kríkové|Kríky]] a především Katóby, kteří byli tradičními nepřáteli Timukuů. Z jihu Floridy zase útočili příbuzní, údajně [[Kanibalismus|kanibalští]] Kalucové. Kolem roku 1725 odešla část Timuků se španělskými misionáři na Kubu, kde se smísili s černochy a byli rychle asimilováni. Od počátku 18. století na Floridu migrovali [[Seminolové]], kteří zbytky Timukuů přijali do svého kmenového společenství, kde byli do roku 1800 asimilováni. Když roku 1821 [[Spojené státy americké|Spojené státy]] anektovaly [[Florida|Floridu]], žilo zde posledních pět osob hovořících jazykem Timukua.