Wikipedie

Prudník: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ElCet (diskuse | příspěvky)
267 editací
Bez shrnutí editace
ElCet (diskuse | příspěvky)
267 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 91:
[[Soubor:Prudnik defilada.jpg|náhled|vlevo|Německá vojenská přehlídka v Prudníku]]
[[Soubor:Poświęcenie sztandaru Komisji Zakładowej NSZZ „S“ ZPB „Frotex“ (7).jpg|náhled|vlevo|Antikomunistické demonstrace v Prudníku]]
První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do [[Paleolit|paleolitu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do [[neolit]]u. V roce 1259 založil český rytíř [[Vok I. z Rožmberka]] v obranném ohybu řeky Prudník hrad a jeho syn Jindřich získal městská práva v roce 1279. V roce 1337 se stal součástí [[Opolské knížectví]].<ref>Weltzel, Augustyn (2005). ''Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku''. Opole: Wydawnictwo MS.</ref>
| titul = Sekretna strona Polski. Jakie tajemnice kryje nasz kraj? - Gazetakrakowska.pl
| periodikum = - Gazetakrakowska.pl
| url = https://gazetakrakowska.pl/sekretna-strona-polski-jakie-tajemnice-kryje-nasz-kraj/ga/c7-14381453/zd/38238877
| jazyk = pl
| datum přístupu = 2020-12-19
}}</ref> V 1255 postavil český plukovník maršál [[Vok I. z Rožmberka]] hrad nad řekou Prudník na úpatí Zlatohorské vrchoviny. V 1279 získalo město magdeburská městská práva od [[Jindřich I. z Rožmberka|Jindřicha I. z Rožmberka]]. První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1302. V roce 1337 předal český král [[Jan Lucemburský]] Prudník kníže [[Boleslav I. Falkenberský|Boleslavovi I. Falkenberskému]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.skladnica-gornoslaska.pl
| url = http://www.skladnica-gornoslaska.pl/index.php?go=PrudnikM
| datum přístupu = 2020-12-19
}}</ref> Prudník stal součástí [[Opolské knížectví]].<ref>Weltzel, Augustyn (2005). ''Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku''. Opole: Wydawnictwo MS.</ref> V roce 1373 vypukla ve městě epidemie [[Mor|moru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tygodnik Prudnicki - Miasto w ogniu
| periodikum = www.tygodnikprudnicki.pl
| vydavatel =
| url = http://www.tygodnikprudnicki.pl/tygodnik-arty-6112-miasto_w_ogniu.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-12-19
}}</ref>
 
[[Boleslav V. Heretik]] se za účelem získání spojenectví polského krakovského dvora oženil s mezi lety 1417-1419 s nevlastní dcerou polského krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava Jagelly]], Alžbětou. Tato událost vedla k vytvoření Bolkova samostatného údělu, nejprve zahrnujícímu jen polovinu Horního Hlohova s příslušným zbožím, později rozšířeným o polovinu Prudniku. V obou městech držel jejich druhou polovinu jeho strýc, [[Bernard Falkenberský|Bernard Opolský]].<ref name=":02">{{Citace monografie
V roce 1526 bylo město zabaveno [[Habsburská monarchie|habsburskou monarchií]]. V 1562, [[Opolské knížectví#První Opolsko-ratibořské knížectví (1202–1281/82)|Opolsko-ratibořské knížectví]] přijal usnesení, které nutilo Židy prodávat jejich domy, platit jejich dluhy a opustit vévodství v roce. Na základě tohoto usnesení, v roce 1564, bylo Židům nařízeno opustit Prudník, ale Krzysztof Prószkowski, který zde pronajal půdu, nechal je zůstat do roku 1570.<ref>Walerjański, Dariusz. ''Z dziejów Żydów na Górnym Śląsku do 1812 roku''</ref> Po smrti posledního opolského piastského kníže ho přímo ovládali Němci.
| příjmení = Radek
| jméno = David
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Bolek V. Opolský (okolo 1400-†1460): život a legenda.
| vydání = první
| vydavatel =
| místo = Opava
| rok vydání = 2018
| počet stran = 310
| strany = 121
| isbn = 978-80-7510-282-9
}}</ref> Rozvoj města přerušil roku 1428 vpád husitů, kteří město obsadili a vyrabovali.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Oleksik
| jméno = Alojzy
| titul = Silva rerum. Pokłosie
| url = https://books.google.pl/books?id=YFi0LC45RkUC&pg=PA83&lpg=PA83&source=bl&ots=MQoRqrRNhP&sig=ACfU3U3MPjpHFLvb7lJe12qp3YX4ZNmjcw&hl=pl&sa=X&ved=2ahUKEwiOwMq1oNPoAhVPTcAKHQMFBAAQ6AEwCHoECAsQOA#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Verlag_PK
| počet stran = 200
| isbn = 978-83-62995-39-4
| poznámka = Google-Books-ID: YFi0LC45RkUC
| jazyk = pl
}}</ref>
 
V roce 1477 [[Mikuláš II. Opolský]] a [[Jan II. Opolský]] získali oblast kolem města Prudník. V roce 1592 [[Metychové z Čečova]] získali [[Łąka Prudnicka (zámek)|zámek]] v [[Łąka Prudnicka|Łące Prudnické]], který se stal centrem jejich panství. V té době vlastnili také několik vesnic v okolí Prudníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Łąka Prudnicka
| periodikum = Zamki znane i nieznane
| url = https://zamkiobronne.pl/zamek/laka-prudnicka/
| jazyk = pl-PL
| datum přístupu = 2020-12-19
}}</ref>
 
VOkolí roceměsta 1742Prudník patřilo do roku 1629 k [[Arcidiecéze olomoucká|diecézi olomoucké]]. Jako součást byloOpolského městoknížectví začleněnopatřilo do roku 1742 [[PruskoZemě Koruny české|PruskaZemím Koruny české]], resp. [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Po [[První slezská válka|první slezské válce]] připadlo [[Pruské království|Prusku]]. Během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] to byla scéna krvavého překvapivého útoku na PruskyPruské vojáky, když pochodovali z města.<ref>{{Citace monografie
| titul = The London Magazine, Or, Gentleman's Monthly Intelligencer
| url = https://books.google.pl/books?id=s8gqAAAAYAAJ&pg=PA222&lpg=PA222&source=bl&ots=AepFgVhtek&sig=ACfU3U2MICEgfz4V3FZ1wiRHdRe_wJkv6Q&hl=pl&sa=X&ved=2ahUKEwjy6ZWes5vhAhXHwsQBHcBfCVQQ6AEwDHoECAgQAQ#v=onepage&q=neustadt&f=false
| vydavatel = R. Baldwin
| počet stran = 754
| jazyk = en
| poznámka = Google-Books-ID: s8gqAAAAYAAJ
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref> V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi. Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] leželo na území německého státu ([[Německé císařství|Německého císařství]], [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], [[Nacistické Německo|Třetí říše]]).
 
V 26. září 1944 byl v textilním mlýně ''Schlesische Feinweberei AG'' (nyní [[Frotex]]) v Prudníku založen sub-tábor [[Auschwitz]].<ref>{{Citace elektronického periodika
V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi.
 
V 7. září 1938 navštívil Prudnik [[Adolf Hitler]] spolu s [[Hermann Göring|Hermannem Göringem]], [[Heinrich Himmler|Heinrichem Himmlerem]], [[Gerd von Rundstedt|Gerdem von Rundstedtem]], [[Erhard Milch|Erhardem Milchem]], [[Hans-Jürgen Stumpff|Hansem-Jürgenem Stumpffem]], Josefem Wagnerem a [[Hellmut Körner|Hellmutem Körnerem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wizyta Hitlera w Prudniku. Regiopedia, Opolskie, encyklopedia regionów
| url = http://opolskie.regiopedia.pl/wiki/wizyta-hitlera-w-prudniku
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180714111401/http://opolskie.regiopedia.pl/wiki/wizyta-hitlera-w-prudniku
| periodikum = web.archive.org
| datum vydání = 2018-07-14
| datum přístupu = 2019-05-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ul. Dworcowa, Prudnik - zdjęcia
| url = https://polska-org.pl/7014638,foto.html
| periodikum = polska-org.pl
| datum přístupu = 2019-05-03
}}</ref>
 
V 26. září 1944 byl v textilním mlýně ''Schlesische Feinweberei AG'' (nyní [[Frotex]]) založen sub-tábor [[Auschwitz]] v Prudníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Neustadt / Auschwitz sub-camps / History / Auschwitz-Birkenau
| url = http://auschwitz.org/en/history/auschwitz-sub-camps/neustadt/
| periodikum = auschwitz.org
| url = http://auschwitz.org/en/history/auschwitz-sub-camps/neustadt/
| datum přístupu = 2019-05-03
}}</ref> Prudník byl zastávkou na [[Pochod smrti|pochodu smrti]] v posledních měsících [[Druhá světová válka|druhé světové války]], pro válečné zajatce převedené nacisty z celé Evropy na krátery postavené v okupovaném Polsku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Opole
| jméno = Radio
| titul = Prudnicki obóz śmierci - Radio Opole
| url = http://radio.opole.pl/100,96545,prudnicki-oboz-smierci
| periodikum = radio.opole.pl
| url = http://radio.opole.pl/100,96545,prudnicki-oboz-smierci
| datum přístupu = 2019-05-03
| jazyk = pl
| datum přístupu = 2019-05-03
| jméno = Radio
| příjmení = Opole
}}</ref> [[Rudá armáda]] zachytila Prudnik 18. března 1945.
 
Po skončení druhé světové válkyválce vse rocecelá 1945oblast bylněkdejšího Prudník[[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] stala na základě podlerozhodnutí [[PostupimskáVelká konferencetrojka|Velké trojky]] převezensoučástí z[[Polská Německalidová dorepublika|socialistického Polska]]. aMěsto původnímdostalo polskýmpolské názvempojmenování ''Prądnik''. Byli do Prudníka přesídleni obyvatelé města [[Nadvirna]] (m.j. ) v Stanislavovském vojvodství, která dnes leží na území [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Zbývající německá populace byla vyloučena. Jméno města bylo změněno k ''Prudnik'' v 1946.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zarządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 7 maja 1946 r. o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości.
| url = http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/DocDetails.xsp?id=WMP19460440085
| periodikum = prawo.sejm.gov.pl
| url = http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/DocDetails.xsp?id=WMP19460440085
| datum přístupu = 2019-05-03
}}</ref> V červnu 1945 [[Československo|československá]] armáda krátce oblast obsadila, nakonec byla ale celá sporná oblast přičleněna k Polsku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dereń
| jméno = Andrzej
| titul = Tygodnik Prudnicki - HISTORIA: ZDOBYLI PRUDNIK NA WOZIE DRABINIASTYM
| periodikum = www.tygodnikprudnicki.pl
| vydavatel =
| url = http://www.tygodnikprudnicki.pl/tygodnik-arty-6537-bhistoriab_zdobyli_prudnik_na_wozie_drabiniastym.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-12-19
}}</ref>
 
V letech 1954–1955 nechaly [[Komunismus|komunistické]] orgány kardinála [[Stefan Wyszyński|Wyszyńského]] uvěznit v [[Kostel svatého Josefa (Prudník)|kostele svatého Josefa]] v Prudníku.
 
V září 1980, 1500 pracovníků Frotex a hasičů z Prudnik hasičského sboru šel na největší anti-komunistické stávky v Opolském vojvodství. Stávka trvala 5 dnů (5-10 září).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Prudník“