Ostrožská Nová Ves: Porovnání verzí

Přidáno 6 020 bajtů ,  před 4 měsíci
Přírodní poměry v obci
m (lepší formulace věty)
(Přírodní poměry v obci)
značky: přepnuto z Vizuálního editoru možné problémové formulace
| strany = 5
| isbn = 80-238-8533-2
}}</ref>. Ostrožská Nová Ves se táhne v délce 3&nbsp;km podél silnice I/55. V blízkosti obce se nachází těžební jezera, protéká jí potok [[Petříkovec]], do něhož se vlévá Chylický potok přitékající z vypuštěného rybníka Gramance.
 
V obci se nachází mateřská a základní škola, pošta ([[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] 687 22), vlakové nádraží, veřejná knihovna a dům s pečovatelskou službou. V bezprostřední blízkosti se nachází přírodní rezervace [[Lázeňský mokřad]] a vyhledávané [[Lázně Ostrožská Nová Ves|sirnaté lázně]], kde se léčí pacienti s nemocemi pohybového ústrojí či s onemocněním kůže. Působí zde fotbalový klub [[FK Ostrožská Nová Ves]], oddíl rychlostní kanoistiky, stolního tenisu, gymnastiky nebo aerobikový klub Stonožka. Sportovci mohou využívat moderní multifunkční hřiště s atletickou dráhou. Aktivně působí také včelaři, šachisté a chovatelé holubů. V obci se nachází tenisové kurty, sportovní hala, fotbalové a golfové hřiště, pumptrack a moderní kemp [https://web.archive.org/web/20181007183621/http://www.slovackydvur.cz/?lng= Slovácký dvůr]. V letních měsících je možné navštívit přírodní koupaliště nebo přilehlá jezera. V blízkosti vesnice se těží [[štěrk]]opísek. Vedoucí roli v kulturním životě obce mají pěvecké soubory Krasavci (mužský) a Denice (ženský), dechovou hudbu zastupuje skupina Novovešťanka. Obec je proslavená malováním [[kraslice|kraslic]] tradiční novoveskou technikou.
 
=== Jezera ===
Počátky těžby na území obce sahají do roku 1954, kdy byl založen národní podnik Těžba štěrkopísku. Získaný stavební materiál našel využití zejména při budování průmyslové infrastruktury na Ostravsku. Rozlehlé louky nakonec za desetiletí těžby nahradila soustava štěrkových jezer o rozloze 355 ha a maximální hloubce 15 m. Nejmenší z nich, tzv. Kunovskou tabuli, hojně využívají kanoisté a rybáři, na protějším břehu se nachází vyhledávaná [[Naturismus|nudapláž]]. Další z jezer slouží jako zásobárna vody pro široké okolí. Pro čistou vodu vhodnou ke koupání a krásnou přírodu v okolí je tato lokalita přezdívána také jako Slovácké moře.<ref>https://www.infocesko.cz/content/slovacko-bile-karpaty-vodni-plochy-slovacke-more-ostrozska-nova-ves.aspx</ref>
 
Evidovaný dobývací prostor o rozloze 5,17 km<sup>2</sup> byl vyhlášen v roce 1964, svou rozlohou i datem založení zastává první místo mezi ostatními dobývacími prostory ve Zlínském kraji <ref>Státní báňská správa České republiky. Přehled dobývacích prostorů[online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: http://www.cbusbs.cz/cs/component/k2/item/107</ref>, ve 20. letech 20. století se však očekává jeho zrušení. Z geologického hlediska lze za zajímavé označit nálezy [[Révait|révaitů]] v celé těžební lokalitě. Vzácné sloučeniny křemíku byly poprvé popsány právě po jejich nalezení mezi vytěženými sedimenty v obci.
 
== Přírodní poměry ==
 
=== Povrch ===
Nejvyšším bodem katastrálního území obce je vrch Koruny s nadmořskou výškou 274 metrů, nejníže, ve výšce 172 m n. m, je položena oblast někdejších těžebních jezer. Obec leží na rozmezí dvou geomorfologických provincií – severozápadní část obce tvoří [[Západopanonská pánev]] v celku [[Dolnomoravský úval]], zatímco výše položené oblasti na jihovýchodě leží v [[Západní Karpaty|Západních Karpatech]], jejíž součástí je [[Vizovická vrchovina]]. Svým relativním převýšením severozápadní část obce řadí mezi [[Nížina|nížiny]], jihovýchodní pak mezi [[Pahorkatina|pahorkatiny]].
{| class="wikitable"
|+Geomorfologická klasifikace katastrálního území <ref>CENIA, česká informační agentura životního prostředí [online]. [cit 19. 12. 2020] Zdrojová data: Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné on-line: Národní geoportál INSPIRE <http://geoportal.gov.cz>.</ref>
!
!'''SZ obce'''
!'''JV obce'''
|-
|'''Provincie'''
|Západopanonská pánev
|Západní Karpaty
|-
|'''Subprovincie'''
|Vídeňská pánev
|Vnější západní Karpaty
|-
|'''Oblast'''
|Jihomoravská pánev
|Slovensko-moravské Karpaty
|-
|'''Celek'''
|Dolnomoravský úval
|Vizovická vrchovina
|-
|'''Podcelek'''
|Dyjsko-moravská niva
|Hlucká pahorkatina
|-
|'''Okrsek'''
|Moravská niva
|Vlčnovská pahorkatina
 
Vnorovská plošina
|}
 
=== Geologický vývoj ===
Vývoj obou území je typický pro provincii Západních Karpat. Povrch celého území byl v průběhu [[Prvohory|prvohor]] a velké části [[Druhohory|druhohor]] tvarován podobně jako území [[Český masiv|Českého masivu]], horniny vyvrásněné v prvohorách se tak postupně vlivem [[eroze]] snižovaly. Výrazné změny geologického vývoje oblasti přineslo až [[alpinské vrásnění]], které probíhalo mezi svrchní [[Křída|křídou]] a [[Miocén|miocénem]] na přelomu druhohor a [[Třetihory|třetihor]]. Písek, štěrk a jíl, které tvořily dno druhohorního moře, se díky tektonickým tlakům zpevňují a začínají tvořit pro [[Vnější Západní Karpaty|Vnější západní Karpaty]] typická [[Flyš|flyšová]] pásma, tedy nepravidelně uspořádané vrstvy [[Pískovec|pískovce]], [[Slepenec|slepence]] a [[Jílovec|jílovce]]. V případě vyvýšenin se poté jedná o [[Příkrov|příkrovy]], které byly přemístěny vlivem několika etap vrásnění. Díky exogenním přírodním procesům se povrch z geomorfologického hlediska mění dodnes.
 
=== Půdní typy ===
V západní části obce se nachází okraj nivy řeky Moravy, kde převažují fluvizemě <ref>ČGS. Pedologická mapa [online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: https://mapy.geology.cz/pudy/</ref>. Naopak ve východní části obce převažují hnědozemě a černozemě, převážně v okolí vodních toků pak také nejúrodněší černice <ref>Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. eKatalog BPEJ [online]. [cit. 19. 12. 2020] Dostupné online: https://bpej.vumop.cz/00100</ref>. Důkaz rozmanitosti půdních typů na území obce představuje úzký pás kambizemě, který se nachází na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem a Vizovickou vrchovinou. Podle katalogu bonitovaných půdně ekologických jednotek se na většině území obce nachází průměrně až nadprůměrně úrodná půda. Půdotvorným substrátem jsou spraše. Zejména ve členité západní části obce půdu ohrožuje vodní eroze.
 
=== Biota ===
Vegetační pokryv obce lze označit za pestrý. Východ obce tvoří lužní lesy s převahou dubů, habrů a jasanů, nachází se zde však také borovicový les plantážního typu. Lesní porost na menší ploše se nachází ještě v okolí vypuštěného rybníka Gramance a místní části Novoveské lázně. V lužních lesích se hojně vyskytuje [[spárkatá zvěř]]. Intravilán zahrnuje také užitkové zahrady. Zastavené území plynule přechází k zemědělsky využívaným polím.
 
=== Zdroje pitné vody ===
Do obecního vodovodního řadu putuje [[pitná voda]] přímo ze zdrojů, které se nachází na jejím katastrálním území. Zdejší zdroje vody hrají důležitou roli v zásobování celého Slovácka. V blízkém okolí obce byla v roce 1976 vybudována úpravna vody s maximálním výkonem 240 l/s, v současné době je její maximální kapacita využita asi z poloviny<ref>SVK. Pitná voda [online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: http://www.svkuh.cz/cz/pitna-voda/</ref>. Místní obyvatelé navíc čerpají kvalitní vodu také z vlastních studen, přesná evidence však neexistuje.
 
Pitná voda se v současnosti jímá z vodárenské nádrže, která původně vznikla vytěžením úložišť štěrku, a ze soustavy devíti studen v oblasti Kunovského lesa a z vrtu HVN9. Hloubka studen se pohybuje v rozmezí 5 až 10 m, vrt je hluboký 133 metrů. Do úpravny vod putuje kapalina díky dvěma čerpacím stanicím s názvy Les a Jezero.
 
Úpravna je v majetku akciové společnosti [[Slovácké vodárny a kanalizace]]. Pitná voda z obou zdrojů zásobuje velkou část Uherskohradišťska, vodárenská nádrž patří mezi pět největších zdrojů pitné vody v celém Česku. Kvalitu vodě dodávají příměsi podzemní vody obsahující více [[Železo|železa]] a [[Mangan|manganu]]. Technické potíže domácích spotřebičů však může způsobovat vyšší obsah vápenatých kationtů.
 
== Obyvatelstvo ==
|-
!2018
|3455
|1702
|1753
|-
!2019
|3455
|1702
567

editací