Michal Müller: Porovnání verzí

Odebráno 1 621 bajtů ,  před 4 měsíci
Celkové styl. úpravy, odstraněna duplicita ad.
(Aktualizace fotografie PhDr. Michala Müllera)
(Celkové styl. úpravy, odstraněna duplicita ad.)
značka: editor wikitextu 2017
| jméno = Michal Müller
| obrázek = michal-muller-2020.jpg
| datum narození = 20.6. června 1956
| místo narození = Praha
| země = Česká republikaČesko
| povolání = Hudební skladatel, muzikolog, podnikatel, organizátor
| web = www.mullerart.cz
}}
'''Michal Müller''' (* [[20. červen|20. června]] [[1956]], [[Praha]]) je český podnikatel, [[hudební skladatel]] a [[Muzikologie|muzikolog]]. Většina jeho děl, včetně odborných a literárních textů vychází pod pseudonymy.
 
Je autorem četných skladeb komorních, symfonických, vokálních a také skladeb pro sólové nástroje, které jsou hrány na koncertních pódiích i festivalech v různých zemích. Ceněna jsou i jeho díla scénická (zejména jeho [[Balet|balety]] a komorní balety). Michal Müller je jedním z průkopníků sofistikované prostorové hudby po roce 1990 v Česku. V současnosti je stále více vyhledávaným autorem významných interpretů. Umělecky vychází z hlubokých znalostí soudobých hudebních technik, které díky svému muzikologickému vzdělání účelně kombinuje technikami historickými. Celý život si chrání své soukromí a tak většina jeho děl, včetně odborných a literárních vychází pod pseudonymy.
 
== Život ==
{{Neověřeno část}}
Narodil 20. června 1956 v Praze. Od dětství se věnoval studiu cizích jazyků a hře na klavíru prof. [[Eliška Kleinová|Elišky Kleinové]]. V roce 1972 nastoupil ke studiu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], kde studoval hru na [[Viola|violu]] u prof. [[Josef Koďousek|Josefa Koďouska]] a J. Ruise a od roku 1975 skladbu u prof. [[Jiří Válek (1923)|Jiřího Válka]], [[Oldřich Semerák|Oldřicha Semeráka]] a [[Jindřich Feld|Jindřicha Felda]].
Michal Müller se narodil 20. června 1956 v Praze. Od tří let se Michal Müller začal věnovat cizím jazykům, ale nejoblíbenější hračkou se mu stal klavír, na který se snažil zachycovat vše, co okolo sebe slyšel. Rodiče zjistili, že zvuky interpretuje s bezchybnou jistotou, proto jej dali brzy do učení k prof. [[Eliška Kleinová|Elišce Kleinové]]. V roce 1971 nastoupil do přípravky a od roku 1972 na [[Pražská konzervatoř|konzervatoř]], kde studoval violu u prof. [[Josef Koďousek|Josefa Koďouska]] a J. Ruise a od roku 1975 skladbu u prof. [[Jiří Válek|Jiřího Válka]], [[Oldřich Semerák|Oldřicha Semeráka]] a J. Felda. První ocenění ve skladatelských soutěžích získal již v roce 1976 a jeho absolventský [[kvintet]] pro harfu a smyčcový kvartet (nahrávka [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] z roku 1985) se stal předmětem četných rozborů a analýz i v zahraničí. Po úspěšném ukončení Pražské konzervatoře, nastoupil Michal Müller na hudební vědu na filosofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a hudební teorii na [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze|HAMU]]. Doktorát získal v roce 1989. Své odborné hudební vzdělání prohluboval dalším systematickým soukromým studiem u renomovaných pedagogů. Po absolutoriu skladby a hudební vědy působil v redakci [[DILIA]] a v [[Supraphon|Supraphonu]]. Řadu let působil pedagogicky. V roce 1986 se stal krajským inspektorem kultury a posléze členem kulturní komise hl. m. Prahy. Od roku 1981 byl stálým přispěvatelem různých periodik a vytvořil množství hudebních recenzí a kritik, studií, aj. Od roku 1984 organizačně působí zejména v kultuře, umění, ale také v oblastech bojových sportů. Byl členem i předsedou několika kulturních komisí, vedoucím lektorského sboru a v roce 1990 byl pověřen vedením katedry hudby Akademie Jana Amose Komenského. V květnu 1990 byl jmenován předsedou Asociace tělesné a duševní kultury (organizace sdružující významné odborníky z různých oblastí) a v červnu 1990 se stal ústředním ředitelem ATDK. Po transformaci ATDK vytvořil z této organizace silný řetězec působící v řadě oblastí (vedle vydavatelství, nakladatelství, reklamní agentury, aj. jsou zde i uznávané realitní kanceláře. Na konci své aktivní sportovní kariéry byl předsedou Jamabushi, organizace sdružující trenéry a mistry různých bojových umění. V roce 2012 po vzoru svých předků obnovil konání „Salonů“, společenských akcí, kde se prezentují a schází významné osobnosti z různých oborů.
 
Za své skladby získal na soutěži v roce 1976 za svůj absolventský [[kvintet]] pro [[Harfa|harfu]] a [[Smyčcové kvarteto|smyčcový kvartet]] (nahrávka [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] z roku 1985). Po absolutoriu konzervatoře, nastoupil ke studiu [[Muzikologie|hudební vědy]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a [[Hudební teorie|hudební teorii]] na [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze|HAMU]], kde v roce 1989 získal doktorát. Mimo to se vzdělával soukromě u dalších renomovaných pedagogů.
 
Poté působil v redakci [[DILIA]] a v [[Supraphon|Supraphonu]] a také jako pedagog. V roce [[1986]] se stal krajským inspektorem kultury a posléze členem kulturní komise hl. m. Prahy. Od roku 1981 byl stálým přispěvatelem různých periodik a vytvořil množství hudebních recenzí a kritik, studií, aj. Od roku 1984 organizačně působí zejména v kultuře, umění, a věnuje se také [[Bojovové sporty|bojovým sportům]].
 
Kromě hudby, byla Müllerovou celoživotní láskou asijská kultura a bojové umění. Mnoho let intenzivně studoval [[Fyziologie|fyziologii]], [[Psychologie|psychologii]], [[Akustika|akustiku]] a [[Muzikoterapie|muzikoterapii]]. Logicky tak vznikla promyšlená syntéza poznatků těchto oborů i v jeho vlastní umělecké tvorbě. Od roku 1984 organizačně působí zejména v kultuře, umění, ale také v oblastech bojových sportů. Byl členem i předsedou několika kulturních komisí, vedoucím lektorského sboru a v roce 1990 byl pověřen vedením katedry hudby [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|UJAKUniverzity Akademie Jana Amose Komenského]]. V květnu 1990 byl jmenován předsedou [[Asociace tělesné a duševní kultury]] (organizace sdružující významné odborníky z různých oblastí) a v červnu 1990 se stal ústřednímjejím ředitelem ATDK, která byla nejprve pouze podpůrnou organizací, ovšema po rozpadu Asociace ajejí transformaci ATDK vytvořil z této organizacevytvořil silný řetězec působící v řadě oblastí (vedle vydavatelství, nakladatelství, reklamní agentury, ajad. jsou zde i uznávané realitní kanceláře). Na konci své aktivní sportovní kariéry byl předsedou spoku [[Jamabuši|Jamabushi]], organizace sdružujícísdružujícího trenéry a mistry různých bojových umění. V roce 2012 po vzoru svých předků obnovil konání společenských akcí, kde se schází významné osobnosti z různých oborů.
 
Mnoho let intenzivně studoval [[Fyziologie|fyziologii]], [[Psychologie|psychologii]], [[Akustika|akustiku]] a [[Muzikoterapie|muzikoterapii]] a poznatky z těchto oborů synteticky spojil ve vlastní tvorbě.
Celý život si chrání své soukromí a tak většina jeho děl, včetně odborných a literárních vychází pod pseudonymy.
== Dílo ==
Je autorem četných skladeb komorních, symfonických, vokálních a také skladeb pro sólové nástroje, které jsou hrány na koncertních pódiích i festivalech v různých zemích. Ceněna jsou i jeho díla scénická (zejména jeho [[Balet|balety]] a komorní balety). Michal Müller je jedním z průkopníků sofistikované prostorové hudby po roce 1990 v Česku. V současnosti je stále více vyhledávaným autorem významných interpretů. Umělecky vychází z hlubokých znalostí soudobých hudebních technik, které díky svému muzikologickému vzdělání účelně kombinuje technikami historickými. Celý život si chrání své soukromí a tak většina jeho děl, včetně odborných a literárních vychází pod pseudonymy. Michal Müller je autorem četných skladeb komorních, symfonických, vokálních a  skladeb pro sólové nástroje, které jsou hrány na koncertních pódiích i festivalech v různých zemích světa. Ceněny jsou i jeho díla scénická (zejména jeho balety a komorní balety, uváděné na mezinárodních festivalech baletu a pantomimy) nebo scénická syntéza (například pořad [[Doteky (pořad)|Doteky]] z roku 1986, který získal různá ocenění a zazněl na přehlídkách nejúspěšnějších pořadů a po dobu několika let patřil mezi nejvíce reprízované scénické pořady). Je jedním z průkopníků sofistikované prostorové hudby po roce 1990 v Česku. Umělecky vychází z hlubokých znalostí soudobých hudebních technik, které díky svému muzikologickému vzdělání účelně kombinuje s technikami historickými. Jeho kompozice na posluchače působí komplexně a to především důsledným a aktivním využíváním prostředků a možností psychologie, akustiky a muzikoterapie. Proto na vnímavější posluchače skladby působí dlouho po odeznění vlastního provedení.
 
'''Přehled vybraných skladeb, kde je oficiálně uvedeno jméno Michala Müllera:'''
* Zelený lístku pro soprán a klavír ([[Přehlídka vítězných skladeb Praha]] 1976)
* Judistická suita pro violu a klavír (MS Dům umělců Praha 1976)
* Carmen, písně na verše Alexandra Bloka pro soprán a violoncello (MS Dům umělců Praha 1976)
* Miniatury pro klavír ([[Československý rozhlas]] 1978)
* Sonáta pro housle a klavír (Československý rozhlas 1978)
* Suita pro pozoun a klavír (Síň J. B. Foerstra Praha 1978)
* Rondo pro flétnu a klavír (Československý rozhlas 1979)
* Dechový kvintet (Československý rozhlas 1979)
* Sonáta pro violu a klavír (MS Dům umělců Praha 1982)
* Klavírní trio (Praha 1983)
* „Harfový kvintet“ -  kvintet pro harfu a smyčcový kvartet (MS Dům umělců – 1984,   nahrávka Českého rozhlasu z roku 1985)
* Missa profana (Praha 1988)
* Koncert pro klavír a smyčcový orchestr ([[Teplice]] 1989)
* Čtyři klavírní etudy (Album etud IV., V. – [[Bärenreiter|Editio Bärenreiter]] průběžné reedice od 2007)
* Kutnohorské fresky pro housle a klavír ([[Ostrava]] 2007)
* IV. Smyčcový kvartet ([[Český rozhlas Vltava|Český rozhlas – Vltava]] 2008, Euroart 2010)
* Barokní reflexe pro housle a klavír (Atrium 2008)
* Světlonoš - sonáta pro housle a klavír (Sv.Vavřinec 2009)
* Obrazy Hieronyma Bosche I. pro housle a komorní orchestr ( Sál B. Martinů, [[Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)|Lichtenštejnský palác]] 2010)
* Concerto da requiem, concerto grosso pro violu, komorní orchestr, smyčce a bicí (Český rozhlas 2011)
* Obrazy Hieronyma Bosche II. pro housle a komorní orchestr (ŠKO 20. Húslová dielňa – Žilina 2013)
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba|Lidé|Česko}}
 
{{DEFAULTSORT:Müller, Michal}}