Skăt: Porovnání verzí

řeka v Bulharsku
Smazaný obsah Přidaný obsah
vytvořeno překladem stránky „Скът
značky: editace z rozšíření Překlad Překlad 2
(Žádný rozdíl)

Verze z 18. 12. 2020, 15:02

Skăt (bulharsky Скът, latinsky Scitus) je řeka v severozápadním Bulharsku. S délkou 134 km je 18. nejdelší bulharskou řekou. Protéká Předbalkánem a Dolnodunajskou nížinou ve Vracké oblasti, obštinami Vraca, Borovan, Bjala Slatina a Mizija. Vlévá se do řeky Ogosta z pravé strany a je jejím největším přítokem.

Díky úzkému korytu řeky a velkému povodí je Skăt jednou z nejnebezpečnějších řek v Bulharsku. V posledních desetiletích způsobil velké povodně a desítky úmrtí . Povodeň s nejhoršími následky proběhla v roce 2014, kdy doslova vyplavila město Mizija .

Zeměpisné charakteristiky

Průběh toku

Skăt pramení v lokalitě Rečka v nadmořské výšce 556 m, severně od Maňaškého vrăchu, nejvyššího bodu horského hřbetu Veslec (781 m). Na začátku teče na východ a za vsí Gorno Peštene se stáčí na sever. Krátkou soutěskou obtéká ze západu a později ze severu vrch Borovanska mogila (420 m) a za ní vstupuje do Dolnodunajské nížiny. Tou pokračuje ve strmějším spádu na východ v širokém asymetrické údolí téměř až ke svému ústí. Za obcí Barkačevo se řeka stáčí na sever a za Bjalou Slatinou na severozápad. Od vesnice Altimir teče Skăt na sever ve velmi malém sklonu, a tak zde vzniklo mnoho meandrů. V této části je šířka toku od 5 do 10 m a dno je pokryto pískem. V minulosti se Skot a Ogosta vlévaly do Dunaje odděleně, ale kvůli výstavbě jaderné elektrárny Kozloduj bylo koryto řeky Ogosta převedeno do koryta Skătu, čímž se stal jejím přítokem 3 km před ústí Dunaje v nadmořské výšce 29 m. n. m.

Povodí, odtok řeky, přítoky

Povodí řeky je 1074,1 km 2 [1], což představuje 34% povodí řeky Ogosta .

Seznam přítoků řeky Scut: → levý přítok ← pravý přítok:

  • ← Korene
  • ← Reka
  • ← Napoja
  • ← řeka Eneva
  • → Mramorčica
  • ← Lalov dol
  • ← Kamenitij Dol
  • → Rychlost 37 km / 244 km 2
  • ← Sirakovska bara
  • ← Knežni dol

Hydrologické ukazatele

Průměrný roční odtok na stanici Nivjanin je 0,86 m 3 / s. Maximum je na jaře, což je způsobeno táním sněhové pokrývky a jarními dešti. Řeka je vodnatá až do června kvůli dešťovému maximu od května do června. Údaje pro vnitřní roční rozložení odtoku řeky jsou za období 1950/1951 - 1982/1983. [2]

odtok řeky II III IV PROTI VI VII VIII IX X XI XII průměrný roční
množství (m 3 / s) 0,72 1.31 2.02 1,36 1.51 1,07 0,38 0,24 0,35 0,40 0,31 0,70 0,86
množství (% z ročního objemu) 6,90 12,60 19,50 13.10 14,60 10.30 3,70 2.30 3.40 3,80 3,00 6,80 100,0

Průměrný roční průtok poblíž města Mizija je mnohem vyšší a dosahuje 1,7 m 3 / s.

Sídla

Podél toku se nachází 2 města a 15 vesnic:

Ekonomický význam

Vody Skătu a jeho mnoha malých přítoků se využívají hlavně k zavlažování a za tímto účelem bylo v povodí vybudováno mnoho malých přehrad.

Podél toku řeky vedou následující komunikace:

  • z vesnice Altimir k ústí řeky vede silnice druhé třídy č. 15 Vraca - Orjachovo v délce 23,8 km.
  • od města Bjala Slatina do vesnice Altimir vede podél levého břehu řeky silnice třetí třídy č. 133 Bjala Slatina - Vălčedrăm - Lom v délce13,9 km.
  • od města Bjala Slatina po vesnici Barkačevo vede podél pravého břehu řeky silnice třetí třídy č. 134 Bjala Slatina - Gabare - Gorna Bešovica v délce 8,6 km.

Z Bjalé Slatiny vedla k ústí řeky trať úzkorozchodné železnice Červen Brjag - Orjachovo, která je v terénu stále patrná.

Viz také

Topografická mapa

  • Лист от карта K-34-12. Мащаб: 1 : 100 000.
  • Лист от карта K-34-24. Мащаб: 1 : 100 000.
  • Лист от карта K-34-36. Мащаб: 1 : 100 000.

Zdroje

  1. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-954-18-0546-6. 
  2. География на България. Физическа и социално-икономическа география. Географски институт – БАН, ФорКом, С., 2002, с. 200. ISBN 954-464-123-8
  • Мичев, Николай и др. Географски речник на България. София, Наука и изкуство, 1980. с. 444.