|
[[Soubor:1GULDEN1868AV.jpg|náhled|Rakouská jednozlatníková bankovka emise z 1. června 1868]]
[[Soubor:1GULDEN1868RE.jpg|náhled|Rakouská jednozlatníková bankovka emise z 1. června 1868]]
'''money'''
'''Bankovka''' neboli [[cenný papír]] s určitou peněžní částkou je [[úrok|bezúročný]] [[platební prostředek]], vydávaný [[centrální banka|centrální bankou]]. Bankovkami se zabývá sběratelský vědní obor označovaný jako [[notafilie]].
== Historie ==
není
Bankovky se historicky vyvinuly z obchodních směnek. V případě předložení směnky byla původnímu majiteli vydána bankovka, kterou se banka zavazovala vyplatit při předložení určité množství zlata popřípadě určitou sumu. Před bankovkami byly v oběhu pouze [[peníze]] z drahých materiálů, které samy o sobě byly nositeli hodnoty – na rozdíl od bankovek – nezávisle na bance, státu či úřední moci. Nejčastější byly zlaté mince, jejich nevýhodou bylo to, že byly poměrně těžké a že se opotřebovávaly.<ref name="Rothbard50">{{Citace monografie
| příjmení = Rothbard
| jméno = Murray
| odkaz na autora = Murray Rothbard
| titul = Peníze v rukou státu
| vydavatel = Liberální institut
| místo = Praha
| rok = 2001
| strany = 50
| počet_stran = 144
| isbn = 80-86389-12-X
}}</ref>
Roku [[650]] našeho letopočtu byly první papírové peníze vydány za císaře [[Kao Tsung]]a ([[Čína]]),<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://safehaven.com/article-10637.htm |datum přístupu=2009-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090518112413/http://safehaven.com/article-10637.htm |datum archivace=2009-05-18 |nedostupné=ano }}</ref> ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v [[10. století]]. [[Marco Polo]] roku [[1298]] píše, že bankovky jsou v oběhu i v [[Persie|Persii]] a [[Japonsko|Japonsku]].
Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve [[středověk]]u evropští obchodníci takzvané ''[[úvěr]]ové úpisy''. Od [[17. století]] vydávaly takové úpisy přímo [[banka|banky]]. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.
Začaly se používat [[směnka|směnky]] jakožto [[cenný papír|cenné papíry]], ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta).
[[Banka|Banky]] proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky.<ref name="Rothbard50"/> Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen [[monopol]] na vydávání bankovek, který byl svěřen [[centrální banka|centrální bance]]. V [[Česko|České republice]] tak smí bankovky vydávat pouze [[Česká národní banka]]. Protože je to dáno [[zákon]]em, patří bankovky ČNB (koruny české) mezi [[Měna s nuceným oběhem|měny s nuceným oběhem]].
První '''bankovky''' na území [[Rakousko-Uhersko|rakouské monarchie]] se začaly vydávat na konci vlády [[Marie Terezie]]. Poukazy začala emitovat Vídeňská centrální banka, proto se začaly nazývat „Banco-zettel“, doslova „bankovní lístek“. Počeštěním vznikl název „bankocetle“ a pro bankovky obecně název „banknóty“.
První oficiální „bankovka“, vydaná na státní náklady byla vydána v '''emisi k 1. lednu 1800'''.{{zdroj?}} Lidé však tehdy k novým '''kreditním''', a tím pádem nehodnotným penězům neměli důvěru.
Z hlediska historie je velký rozdíl v používání bankovek v jednotlivých státech, respektive kontinentech. Pokud první bankovky [[Ekvádor]]u jsou datovány rokem 1886, pak u jiných států se první bankovky používaly výrazně později: například africké [[Lesotho]] mělo své první bankovky až v roce 1979.{{zdroj?}} Tento výrazný časový rozdíl je vázán v případě Afriky na [[Dekolonizace Afriky|ukončení kolonizace]] v letech 1961 - 1964, u některých států i později.
== Krytí bankovek ==
není
Bankovky některých měn byly v minulosti kryty různými [[komodita]]mi; z nich časem převládlo [[zlato]] a [[stříbro]]. Vzájemný měnový [[Měnový kurz|konverzní poměr]] se odvozoval právě od množství zlatého obsahu. Takto kryté bankovky bylo možno kdykoliv po předložení směnit za komoditu, která měnu kryla. Toto komoditní krytí měny tvořilo rovnovážnou měnovou soustavu, za kterou ručili emitenti bankovek.
Dnešní bankovky (až na výjimky) již '''nejsou kryty''' drahými kovy. Pro mnohdy zadlužené státy by toto počínání bylo nevýhodné.
Z bankovek dodnes '''krytých stříbrem a zlatem''' lze dodnes v oběhu najít '''[[Americký dolar|dolary]]''' [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] se žlutou a modrou pečetí. Ty byly vydávány hlavně ve 20. a 30. letech 20. století v emisích '''Silver Certificate''' ''(s modrou pečetí pro bankovky kryté stříbrem )'' a '''Yellow Seal''' ''(se žlutou pečetí pro bankovky kryté zlatem )''. Dnešní dolary mají pečeť zelenou, což znamená, že nejsou kryty, tudíž jsou kreditními bankovkami.
== Ochranné prvky bankovek ==
přísně tajné
Na bankovkách se používá řada technických prvků, které mají zabránit jejich [[padělání]].
* Prvky odvozené od materiálu platidla specifického složení: papír, plast, konfety, barevná vlákna, fluorescentní vlákna, zapracovaný ochranný proužek a vodotisk.
* Prvky odvozené od specifických vlastností tisku: [[soutisk]], [[fluorescence|fluorescentní]] tisk, tisk metalickými barvami, hlubotiskový sklopný efekt-3D tisk.
* Ostatní prvky: [[hologram]], [[kinegram]], číslování bankovek, [[EURion konstelace]].
Anatomie a identit bankovek: jedná se o velice podrobný popis bankovek; anatomie bankovek vysvětluje základní součásti bankovek, identit pak specifické součásti bankovek
== Odkazy ==
=== Reference ===
| 