Felix Kanitz: Porovnání verzí

'''Felix Philipp Emanuel Kanitz''' (2. srpna 1829 [[Pešť]] - 5. ledna 1904 [[Vídeň]]) byl uherský a [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] vědec ([[Archeologie|archeolog]], [[Etnografie|etnograf]], [[Geografie|geograf]]) a [[umělec]].

Narodil se 2. [[2. srpen|srpna]] [[1829]] v [[Budapešť|Budapešti]] v [[Rakouské císařství|rakouském císařství]]. Od útlého věku projevoval zálibu v [[Hudba|hudbě]] a [[Výtvarné umění|výtvarném umění]]. Ve věku 14 let osiřel a začal pracovat jako rytec praktikant nav litografickémlitografické institututiskárně Vice[[Vincent Grimm|Vincenta Grimma]]. Zaměřoval se hlavně na ilustraci. V roce 1847 přestěhoval se do [[Vídeň|Vídně]] a vstoupilnastoupil do Litografickéholitografické institututiskárny ''E. Zini''.<ref group="p" name="Б">Jde o přepis z [[Bulharština|bulharštiny]]; správný tvar je nejistý.</ref> Znalosti z [[Dějiny umění|dějin umění]] si doplnil ve Vídni, [[Norimberk]]u, [[Drážďany|Drážďanech]], [[Mnichov]]ě a [[Paříž]]i.

Jako umělecký redaktor časopisu „Illustrate[[Illustrirte Zeitung“Zeitung]] začal od roku 1858 cestovat do [[Balkán|jihovýchodní Evropy]] - [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[Černá Hora|Černé Hory]], [[Dalmácie]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Bulharsko|Bulharska]]. V roce 1862 vyšla jeho první vědecká studie ''RomanŘímské Findsnálezy inv SerbiaSrbsku'' ({{Vjazyce2|de|Die römischen Funde in Serbien}}).

V roce 1870 se stal sekretářem antropologické společnosti ve Vídni. Svoje vědecké práce posílal na [[Císařská akademie věd|Císařskou akademii]]. Byl [[Akademik|členem]] zeměpisných společností v Drážďanech, [[Petrohrad]]ě, [[Berlín]]ě a Vídni. SprávceByl prvním [[Kurátor sbírky|kurátorem]] Muzea obchodu a člen představenstva Vědeckého klubu (Vídeň). Roku 1878 byl císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] jmenován císařským radou.

Na geografickém kongresu v Paříži v roce 1876 mu byla udělena zlatá medaile za „Původní mapu Dunaje, Bulharska a Balkánu“ s 3&nbsp;200 osadami, 35 kláštery a pevnostmi. Mapa byla používána ruským velením během [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války v letech 1877-1878.]] Byl vyznamenán ruským [[Řád sv. Anny (Rusko)|řádem sv. Anny]] s diamanty. Mapy Felixe Kanitze byly použity na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] velmocí (1878) ke stanovení poválečných hranic na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Od roku 1885 vytvořil 50 nových map [[Srbsko|Srbska]], [[Bulharské knížectví|Bulharského knížectví]] a [[Východní Rumélie]]. Vydal také třídílné dílo „Dunajské Bulharsko a Balkán“ - historické, geografické a etnografické studie z cest v letech 1860 - 1875. Bulharsko navštívil naposledy v roce 1883.

Zemřel 8. [[8. leden|ledna]] [[1904]] ve Vídni ve věku 74 let. Je po něm pojmenována vesnice Kanic ({{Vjazyce2|bg|Каниц}}) v [[Obština Bojnica|obštině Bojnica]]. V [[Antarktida|Antarktidě]] je po něm pojmenován vrchol '''Kanitz Nunatak''' (~600&nbsp;m n.&nbsp;m.) na [[Poloostrov Trinity|poloostrově Trinity]].