Slovenská televize: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus možné subjektivní formulace vulgarity odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele Matovič je v Narkóze ti Párek (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Soudkyne Barabara značky: rychlé vrácení zpět SWViewer [1.4] |
||
Řádek 1:
{{Infobox - firma}}
'''Slovenská televize''' (ve [[slovenština|slovenštině]]: ''Slovenská televízia'') nebo také '''STV''' byla [[Slovensko|slovenská]] veřejnoprávní organizace zajišťující [[Televizní vysílání|televizní]] vysílání na území Slovenska. Vznikla [[1. červenec|1. července]] [[1991]] na základě zákona [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]. Vysílala na dvou programech od roku [[2004]] nazývaných ''[[Jednotka (televizní kanál)|Jednotka]]'' (původně STV1) a ''[[Dvojka (televizní kanál)|Dvojka]]'' (původně STV2). Ředitelem byl od [[15. leden|15. ledna]] [[2003]] do [[10. červenec|10. července]] [[2006]] [[Richard Rybníček]], po pěti měsících bez ředitele byl [[11. prosinec|11. prosince]] [[2006]] do funkce zvolen Radim Hreha, který od patnáctičlenné Rady Slovenské televize získal celkem devět hlasů. Přesně po roce, [[11. prosinec|11. prosince]] [[2007]] Rada Slovenské televize odvolala Radima Hrehu z funkce ředitele. Pro jeho odvolání hlasovalo deset členů Rady STV z patnácti.
Účinností zákona č. 532/2010 Z.z. byla Slovenská televize sloučena se [[Slovenský rozhlas|Slovenským rozhlasem]], čímž vznikl ''[[Rozhlas a televize Slovenska]]'' ({{cizojazyčně|sk|Rozhlas a televízia Slovenska}}) jako veřejnoprávní, národní, nezávislá, informační, kulturní a vzdělávací instituce, jež poskytuje službu veřejnosti v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.<ref>Ust. § 2 zák. č. 532/2010 Z.z., o Rozhlase a televízii Slovenska a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v platném znění.</ref>
==
=== Začátky ===
Pravidelné vysílání z [[Bratislava|bratislavského]] televizního studia začalo [[3. listopad]]u [[1956]]. Televizní pracovníci měli v této době k dispozici [[přenosový vůz]] se třemi kamerami, provizorní hlasatelnu, později byla přebudovaná na miniaturní studio, dvě kamery a filmový snímač. Hlavním programem prvního televizního vysílaní byl přenos ze slavnosti v [[Bratislava|bratislavském]] Parku kultury a oddechu. Režii prvního programu měl J. Mazanec, vysílání J. Rehák, hlasatelkou byla Hilda Michalíková. Skupinu kameramanů vedl E. Rožňovec. V době prvního vysílání bylo na Slovensku přibližně 500 televizorů. Nejdříve se vysílalo dvakrát týdně, ve středu a v sobotu, od [[3. listopad]]u [[1957]] každý den vyjma pondělků.
===
V počátečním období rozvoje televize se museli pracovníci potýkat i s ideologickými problémy. Vyžadalo se od nich upřednostňování politických obsahů o úspěchu socialismu a o ideálním socialistickém občanovi. Kolem roku [[1968]] nastalo určité kulturní a umělecké uvolnění. Umožňovalo natáčet adaptace děl západních autorů, které však byl velice brzy zastaveno a televize měla zásluhu na šíření myšlenek [[Pražské jaro 1968|pražského jara]]. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se situace zdramatizovala, televizní studia byla obsazená a vysílaní přerušeno. Opět nastala tvrdá [[cenzura]]. Televize byla po příchodu vojsk Varšavské smlouvy odsouzená jako prozápadní a antikomunistická, což mělo dopad na propouštění pracovníků.
==== Televizní centrum v Mlýnské Dolině ====
V roce 1964 vypsala Československá televize architektonickou soutěž na řešení výstavby nového moderního televizního centra v Mlýnské dolině. Pro celý televizní komplex státní orgány vyčlenily plochu 181900 m², na které mělo podle studie z roku 1966 stát pět objektů s celkovou plochou 65000 m². Ostatní plochu měli tvořit komunikace a užitkové plochy. Slavnostní zahájení stavby se uskutečnilo 5. května 1965. Již 7. 8. 1965 vláda ČSSR přijala usnesení o II. televizním programu a právě s Mlýnskou dolinou se počítalo v souvislosti se spuštěním barevného vysílání druhého vysílacího okruhu ČST.
První etapu odevzdala Stavoindustria 26. 10. 1970, skládala se z vysílacího pracoviště, třech studií MD I, II, III s plochou 150, 250 a 550 m². Na tehdejší dobu šlo o moderní pracoviště vybavené televizní technikou západoněmecké firmy Bosch Fernseh. V této souvislosti je nutné připomenout, že obrazová výroba v Mlýnské dolině byla už od samotného začátku realizovaná v systému PAL a to, že se vysílalo v systému Secam (tak jako v bývalém Sovětském svazu a ve státech Varšavské smlouvy) bylo politické a ne technické rozhodnutí. Vybudováním první etapy se otevřely větší možnosti pro kvalitní televizní tvorbu.
Druhá etapa, která byla charakteristická záměrem soustředění programových pracovníků pod jednu střechu začala už v roce 1968 a vzhledem k její náročnosti výstavba trvala do konce roku 1975. V Mlýnské dolině tak vyrostla nejvyšší budova v tehdejším Československu a svými 28 podlažími ještě dnes patří mezi nejvyšší budovy v SR. Budova sloužila do března 2015 pro přípravu programu a administrativu.
Třetí etapa byla předána do užívání 8. 1. 1981. Nové studio MD IV s plochou 1000 m² patřilo k největším v Československé televizi i střední Evropě. Projektanti prostor studia vyprojektovali pro natáčení velkých scén a se zaměřením na velké zábavné programy. Studio mělo propadliště, zabezpečený přístup pro velké dekorační prvky a vjezd motorových vozidel, zvukotěsné hydraulické opony, počítačem řízený světelný park, svůj vlastní záznam nezávislý na ostatním provozu a pohyblivé sezení pro 600 diváků.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = DLUGOLINSKÝ|jméno = Štefan|titul = Televízne centrum Mlynská dolina|url = http://www.imesto.sk/dlugolinsky/Televizne_centrum_Mlynska_dolina.doc|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 16.10.2015}}</ref>
=== Po revoluci v roce 1989 ===
V době [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] se potvrdila úloha televize jako nosného informačního média. Od [[22. listopad]]u [[1989]] přinášela [[Československá televize]] přímé přenosy z [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] v [[Praha|Praze]] a nejrůznější diskusní bloky s právě se rodícím hnutím za demokracii. Na televizní obrazovky se dostávaly necenzurované záběry a komentáře, které přispěly k pádu totalitního režimu, protože informovaly veřejnost objektivně a rychle.
Od [[4. září]] [[1990]] došlo ke změně koncepce [[Československá televize|Československé televize]]. Federálním kanálem zůstal 1. program ''F1'', zatímco 2. program se rozdělil na dva samostatné vysílací okruhy: ČTV pro Česko a S 1 pro Slovensko.
=== Od roku 1993 ===
Od [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] začala vysílat Slovenská televize na dvou programech pro celé území [[Slovensko|Slovenska]]. Doposud se na vysílání dvou programů [[Československá televize|Československé televize]] podílela přibližně jednou třetinou. Složitý společenský a politický vývoj zasáhl i do fungování této instituce. Za dvanáct let se v Slovenské televizi vystřídalo 13 managementů. Do víc než stoprocentního nárůstu výroby zasáhlo také výrazné zvyšování nákladů na vysílání Slovenské televize, na údržbu a správu jejích archivů.
=== Nový začátek v roce 2004 ===
V roce [[2004]] byl generálním ředitelem [[Richard Rybníček]] a uskutečnila se změna grafiky i kompletní změna vysílacího schématu. Začal takzvaný „nový začátek“ STV. Lidé mají dodnes různé názory na tuto událost, protože mnohým vadí přesycenost programu americkými filmy, ale i velmi omezený počet vlastní produkce – seriálů i filmů.
== Odkazy ==
=== Reference ===
|