Felix Kanitz: Porovnání verzí

{{Pracuje se|dvou dnů|17. 12. 2020, 08:50 (CET)}}
{{Infobox - osoba}}

}}'''Felix Philipp Emanuel Kanitz''' (2. srpna 1829 [[Pešť]] - 5. ledna 1904 Vídeň) byl uherský a [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] vědec ([[Archeologie|archeolog]], [[Etnografie|etnograf]], [[Geografie|geograf]] ) a [[umělec]] .

Svým výzkumem na [[Balkán|Balkáně]]ě si vysloužil přezdívku ''balkánský [[Kryštof Kolumbus|Kolumbus]]''. Kanitz byl [[Judaismus|žid]], který konvertoval ke křesťanství. <ref>[http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=87&letter=K ''Kanitz, Felix Philipp''] ''Jewish Encyclopedia'', Funk and Wagnalls, 1901 – 1906</ref>

Narodil se 2. [[2. srpen|srpna]] [[1829]] v [[Budapešť|Budapešti]] v [[Rakouské císařství|rakouském císařství]] . Od útlého věku projevoval zálibu v [[Hudba|hudbě]] a [[Výtvarné umění|výtvarném umění]] . Ve věku 14 let osiřel a začal pracovat jako rytec praktikant na litografickém institutu Vice Grimm. Zaměřoval se hlavně na ilustraci. V roce 1847 přestěhoval se do [[Vídeň|Vídně]] a vstoupil do Litografického institutu E. Zini. Znalosti z [[Dějiny umění|z dějin umění]] si doplnil ve Vídni, [[Norimberk|Norimberku]]u, [[Drážďany|Drážďanech]], [[Mnichov|Mnichově]]ě a [[Paříž|Paříži]] i.

V roce 1870 se stallstal sekretářem antropologické společnosti ve Vídni. Svoje vědecké práce posílal na [[Císařská akademie věd|Císařskou akademii]]. Byl [[Akademik|členem]] zeměpisných společností v Drážďanech, [[Petrohrad|Petrohradu]]ě, [[Berlín|Berlíně]]ě a Vídni. Správce Muzea obchodu a člen představenstva Vědeckého klubu (Vídeň). Roku 1878 bylcísařembyl císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] jmenován císařským radou.

Na geografickém kongresu v Paříži v roce 1876 mu byla udělena zlatá medaile za „Původní mapu [[První bulharská říše|Dunaje, Bulharska]] a Balkánu“ s 32003&nbsp;200 osadami, 35 kláštery a pevnostmi . Mapa byla používána ruským velením během [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války v letech 1877-1878.]] Byl vyznamenán ruským [[Řád sv. Anny (Rusko)|řádem sv. Anny]] s diamanty.

Mapy Felixe Kanitze byly použity na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] velmocí (1878) ke stanovení poválečných hranic na [[Balkán|Balkánském poloostrově]] . Od roku 1885 vytvořil 50 nových map [[Srbsko|Srbska]], [[Bulharské knížectví|Bulharského knížectví]] a [[Východní Rumélie|Východní Rumelie]] . PublikovalVydal také třídílné dílo „Dunajské Bulharsko a Balkán“ - historické, geografické a etnografické silniční studie z letcest v letech 1860 - 1875. Bulharsko navštívil naposledy v roce 1883.

Během svého pobytu v [[Loveč (Bulharsko)|Lovči]] vytvořil popis města, kreslil a prováděl archeologické vykopávky lovečské pevnosti . Dne 18. července 1902 byl prohlášen za čestného občana Lovče „za podrobnou studii o historii města“.

Zemřel 8. [[8. leden|ledna]] [[1904]] ve Vídni ve věku 74 let. Je po něm pojmenována vesnice Kanic ({{Vjazyce2|bg|Каниц}}) v [[Obština VidinBojnica|obštině VidinBojnica]].

== ZdrojeOdkazy ==

=== externíExterní odkazy ===