Turksib: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Drobné úpravy a doplnění, foto
Řádek 16:
[[Soubor:Турксиб схема.svg|náhled|upright=1.2|Trasa Turksibu]]
 
'''Turkestánsko-sibiřská dráha''' zkráceně též '''''Turksib''''' ({{Vjazyce2|kk|Түрксіб теміржолы}}, [[Ruština|rusky]] ''Турксиб / Туркеста́но-Сиби́рская магистра́ль'') je [[Rozchod koleje|širokorozchodná trať]] spojující [[Střední Asie|Střední Asii]] a [[Sibiř]]. Je dlouhá 2 375 km a vede z [[Arys (město)|Arysu]] (kde začíná také [[Transaralská dráha]] do [[Orenburg]]u) do [[Novosibirsk]]a, kde se napojuje na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]].
 
== Historie ==
Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk–[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem první sovětské [[pětiletka|pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice.
[[Soubor:Turk-Sib railway.jpg|vlevo|náhled|Pohled z vlaku ''Turksibu'']]
Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]].
 
Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk–[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem první sovětské [[První pětiletka (SSSR)|první sovětské pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice.
 
== Zajímavosti ==