Verze z 19. 6. 2020, 18:44 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 12. 2020, 14:14 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 522 editací Drobné úpravy a doplnění, foto značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 16: [[Soubor:Турксиб схема.svg\|náhled\|upright=1.2\|Trasa Turksibu]] '''Turkestánsko-sibiřská dráha''' zkráceně též '''''Turksib''''' ({{Vjazyce2\|kk\|Түрксіб теміржолы}}, [[Ruština\|rusky]] ''Турксиб / Туркеста́но-Сиби́рская магистра́ль'') je [[Rozchod koleje\|širokorozchodná trať]] spojující [[Střední Asie\|Střední Asii]] a [[Sibiř]]. Je dlouhá 2 375 km a vede z [[Arys (město)\|Arysu]] (kde začíná také [[Transaralská dráha]] do [[Orenburg]]u) do [[Novosibirsk]]a, kde se napojuje na [[Transsibiřská magistrála\|Transsibiřskou magistrálu]]. == Historie == Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna\|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej\|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak\|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk–[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem první sovětské [[pětiletka\|pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát\|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda\|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice.▼ [[Soubor:Turk-Sib railway.jpg\|vlevo\|náhled\|Pohled z vlaku ''Turksibu'']] Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna\|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej\|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. ▲Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna\|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej\|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak\|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk–[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem ~~první sovětské~~ [[První pětiletka (SSSR)\|první sovětské pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát\|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda\|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice. == Zajímavosti ==

Turksib: Porovnání verzí