Wikipedie

Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 7:
 
Rozdělení na pět dílů odpovídá pěti historickým obdobím, [[Periodizace historie|periodizace]] však už nevychází z vlády panovnických dynastií, ale z Palackého pojetí českých dějin:<ref>Kutnar (1997), s. 225</ref>
# díl do roku [[1125]] – období převahy slovanského „demokratického“ řádu (do smrti [[Kosmas|Kosmy]])
# díl 1125–[[1403]] – postupný přechod k feudálnímu, tj. germánskému řádu, zejména v období [[Velká kolonizace|německé kolonizace]] ve [[13. století]]
# díl 1403–[[1439]] – [[husitství]], vrcholné období, kdy znovu oživuje a vítězí slovanský duch demokratismu
# díl 1439–[[1471]] – věk [[Jiří z Poděbrad|poděbradský]], kdy se po [[Bitva u Lipan|Lipanech]] opět vrací feudalismus
# díl 1471–[[1526]] – věk [[Jagellonci|jagellonský]], kdy dochází k definitivnímu vítězství feudalismu a přeměně svobodného rolnictva v [[Nevolnictví|nevolníky]]; od této poroby vedla přímá cesta k [[Bitva na Bílé hoře|porážce na Bílé hoře]], zatímco demokratický duch přežívá díky [[Jednota bratrská|jednotě bratrské]]
 
== Význam a hodnocení ==
Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]]). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - [[Češi|český národ]] viděl jako jednotku nezávislou na němectví a [[Svatá říše římská|německé říši]] a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že [[Slované|slovanství]] mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto [[Germáni|germánství]] principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "[[Protestantismus|protestantské]] linie" v českých dějinách ([[Jan Hus|Hus]], [[husitství]], [[Petr Chelčický|Chelčický]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]]). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě“