Božídarské rašeliniště: Porovnání verzí

Odebráno 46 bajtů ,  před 5 měsíci
m
editace uživatele Havlikokar (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VojtěchDostálBot
m (menší úpravy)
značky: editace z Vizuálního editoru revertováno
m (editace uživatele Havlikokar (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VojtěchDostálBot)
značka: rychlé vrácení zpět
| kategorie IUCN = IV
}}
'''Božídarské rašeliniště''' je [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] nacházející se západně od města [[Boží Dar]] v [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]]. RozprostíráOchrana setohoto území byla vyhlášena v roce 1965 na rozloze 1&nbsp;160,73&nbsp;ha,<ref name="drusop"/> která ji činí největším rašeliništěm v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Ochrana tohoto území byla vyhlášena v roce 1965, momentálně jeJe spravována [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK-RP Správou CHKO Slavkovský les]] a důvodem její ochrany je soubor rašelinišť, luk a lesních porostů.<ref name=":0"/>
 
Leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 940 až 1115 metrů a k tomu se pojí její specifické horské klima, které představuje náročné podmínky pro živočichy a rostliny.<ref name=":0"/>
Menší část území pak tvoří nelesní [[vegetace]], která nevznikla přirozeným způsobem, nýbrž dřívějším násilným odlesněním. Primární bezlesí se tu nachází také, ale pouze na minimálních částech. Vyšší vegetační patra tu vzniknout nemohla, kvůli vysokému podmáčení vhodných ploch pro tyto rostliny.<ref name=":2"/>
 
Podmáčená místa mimo rašeliniště nazýváme rohozcové smrčiny, které zastupuje bohaté mechové patro, [[brusnice borůvka]] ''(Vacciniumvaccinium myrtillus),'' [[brusnice brusinka]] ''(Vaccinium vitis-idaea),'' [[sedmikvítek evropský]] ''(Trientalis europaea),'' [[Plavuň pučivá|plavuně pučivá]] ''(Lycopodium annotinum)'' a [[vřes obecný]] ''(Calluna vulgaris).'' Toto keřové patro dokáže žít i sušších místech v božídarské oblasti, jako jsou například tzv. [[Sejp|sejpy]].<ref name=":2"/>
 
Vysoce položená místa pak dokládají živý důkaz o třtinových smrčinách, které dominuje hlavně [[třtina chloupkatá]] ''(Calamagrostis villosa),'' [[bika lesní]] ''(Luzula sylvatica),'' [[žebrovice různolistá]] ''(Blechnum spicant),'' [[podbělice alpská]] ''(Homogyne alpina),'' [[Kokořík|kokořík přeslenitý]] ''(Polygonatum verticillatum),'' [[papratka horská]] ''(Polygonatum verticillatum)'' a [[metlička křivolaká]] ''(Avenella flexuosa).''<ref name=":2"/>
Snaží se klást důraz na zastoupení zpevňujících dřevin, které zastupují [[jeřáb ptačí]] ''(Sorbus aucuparia),'' [[buk lesní]] ''(Fagus sylvatica)'' a [[jedle bělokorá]] ''(Abies alba).'' V oblasti, kde se vyskytuje [[borovice rašelinná]] ''(Pinus x pseudopumilio)'' a [[smrk ztepilý]] ''(Picea abies),'' je stanoven bezzásahový režim, neboť je v těchto místech nezbytné provádět opatření pro ochranu lesa. Na ostatních plochách je pak nezbytné pokračovat v lesnické činnosti, aby byl les věkově a druhově diferencovaný.
 
Kvůli rychlosti odtoku povrchových vod z rašelinišť je prioritní zájem o vybudování překážek na odvodňovacích příkopů, které budou zachytávat dostatek vody v unikátních rašelinných [[Biotop|biotopech]].<ref name=":0"/>
 
== Turismus ==