Gettysburský projev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Čj
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
opr.
Řádek 8:
}}</ref>
 
Lincolnova řeč nebyla hlavním projevem události - tím byl dvouhodinový projev, který předtím pronesl [[Edward Everett]]. Přesto se Lincolnova pečlivě připravená slova stala jedním z nejvlivnějších vyjádření dějinného smyslu amerického národa. Pouhými 271 slovy, počínajícími slavným vročením „Před čtyřikrát dvaceti a sedmi lety“, ‍odkazujícím na podepsání [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]]<ref name="History20130222">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.history.com/topics/gettysburg-address
}}</ref> o 87 let dříve, Lincoln popsal USA jako národ „počatý ve svobodě a zasvěcený úsilí dokázat, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“, a představil [[Americká občanská válka|občanskou válku]] jako zkoušku, která rozhodne, zda takový národ, tedy [[Unie (americká občanská válka)|Unie]] ohrožená odtržením jižních států,<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 35:
Před čtyřikrát dvaceti a sedmi lety naši otcové na tomto světadíle založili nový národ, počatý ve svobodě a zasvěcený úsilí dokázat, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.
 
Teď bojujeme ve velké občanské válce, a tím testujemezkoušíme, zda tento národ, nebo jakýkoli národ takto pojatý a zasvěcený, se může udržet. Sešli jsme se na velkém bojišti této války. Přišli jsme věnovat kus tohoto pole jako poslední místo odpočinku těm, kteří tu odevzdali své životy, aby tento národ mohl žít. Je naprosto vhodné a patřičné, že to děláme.
 
Avšak z širšího hlediska my nemůžeme věnovat – nemůžeme zasvětit – nemůžeme požehnat – tuto půdu. Stateční mužové, živí i mrtví, kteří zde bojovali, ji zasvětili tak, že my už k tomu svými chabými silami nemůžeme nic přidat ani ubrat. Svět si sotva povšimne, co zde říkáme, ani si to dlouho nezapamatuje, ale nikdy nezapomene na to, co zde udělali oni. Avšak je spíš na nás živých, abychom se tady zasvětili nedokončenému dílu, které tak ušlechtile rozvinuli ti, kteří tu bojovali. Je to spíš na nás, abychom zde byli zasvěceni velkému úkolu, který zůstává před námi – abychom od těchto vážených mrtvých převzali rostoucí oddanost té věci, pro kterou oni odevzdali poslední plnou míru oddanosti – abychom se pevně rozhodli, že se nesmí stát, aby tito mrtví umřeli nadarmo – že tento národ pod Boží vládou znovu zrodí svobodu – a že vláda lidu, lidem a pro lid nezmizí ze světa.