Verze z 12. 12. 2020, 13:37 editovat Dirillo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 46 875 editací + commonscat značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 12. 2020, 16:02 editovat zrušit editaci Dirillo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 46 875 editací + galerie, obrázek značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 75: == Historie == Podle historiků mělo Stilo (Stylon) vzniknout na místě někdejšího Kaulonu, poraženého v roce 389 př. n. l. spojenými silami [[Dionysius I. Syrakuský\|Dionysia I.]] ze [[Syrakusy\|Syrakus]] a vojsk z [[Lukánie]] (dnešní [[Basilicata]]). Kaulon definitivně zanikl v roce 205 př. n. l. během [[Druhá punská válka\|druhé punské války]]. [[Soubor:Monte COnsolino frontale.jpg\|vlevo\|náhled\|Monte Consolino]] Rozkvět Stila je spojen s jeho přináležitosti k [[Byzantská říše\|Byzantské říši]] od 7. století n. l. což mj. dokládá o stavba kostela, zvaného „La Cattolica“, vybudovaného v 9. století.<ref name=":0" /> Mezi roky 1065 a 1071 došlo v oblasti jižní Itálie k [[Normané\|normanské]] invazi. První písemná zmínka o existenci hradu ve Stilu je v dokumentu ze 7. května 1093, adresovaném hrabětem [[Roger I. Sicilský\|Rogerem I. Sicilským]] zakladateli [[Kartuziánský řád\|kartuziánského řádu]] [[Bruno Kolínský\|Brunovi Kolínskému]]. V normanském období mělo Stilo na rozdíl od dalších kalabrijských měst, která byla pod správou místních feudálů, status tzv. „území koruny“ (italsky ''terra della corona''). Ve 13. století za vlády sicilského krále [[Karel I. z Anjou\|Karla I. z Anjou]] byla ve Stilu královská posádka a místní hrad byl jednou z nejvýznamnějších pevností provincie. V poslední čtvrtině 16. století vládli ve Stilu španělští králové [[Filip II. Španělský]] a [[Filip III. Španělský]], za jehož vlády na konci 16. století zde vypukla proti Španělům vzpoura. Tuto vzpouru organizoval [[Tommaso Campanella]] (1568 – 1639), italský filosof, básník a teolog, který pocházel ze Stila. V roce 1783 byla Kalábrie postižena silným zemětřesením, během kterého bylo poničeno i Stilo. V 18. a 19. století v souvislosti s těžbou železných a měděných rud v místních horách se rozvíjel ocelářský průmysl – v době vlády [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský\|Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského]] ve Stilu existovaly [[Bourboni\|bourbonské]] královské železárny „Ferdinandea“.<ref name=":0" /> Řádek 85 ⟶ 87: * '''La Cattolica''' - kostel z byzantského období, vybudovaný v 9. století * '''La fontana dei delfini''' - „fontána s delfíny“, dílo arabského původu z 10. století, považuje se doklad o spojenectví Arabů s byzantskými vládci ve snaze o vyhnání císaře [[Ota II.\|Oty II.]] ze země * L''''abbazia di San Giovanni Therestis''' - areál opatství sv atého Jana z 15. století * '''Chiesa di San Domenico''' - kostel sv. Dominika z 15. století, který býval součástí ~~konvetu~~konventu [[Řád bratří kazatelů\|dominikánů]] * '''Chiesa di San Francesco''' - barokní kostel sv. Františka * '''Porta Stefanina''' - brána z 16. století poblíž kostela sv. Dominika * '''Grotta di Sant'Angelo''', též '''Laura di Sant'Angelo''' - jedna z jeskyní v masívu Monte Consolino, které složily jako poustevny a modlitebny, uvnitř nástěnné malby z byzantského období == Galerie == <gallery> Soubor:Stilo, torre campanaria e di guardia, xiv secolo.jpg\|Brána s věží ze 14. století Soubor:Castello Normanno Stilo 2011 WIKI.jpg\|Normanský hrad Soubor:Stilocattolica.jpg\|Byzantský kostel z 9. století Soubor:Stilo, san giovanni therestis.jpg\|Opatství svatého Jana Soubor:Stilo, porta stefanina 01.jpg\|Porta Stefanina Soubor:Stilo, san domenico, 01.jpg\|Kostel svatého Dominika </gallery> == Odkazy ==

Stilo (Kalábrie): Porovnání verzí