Jiří Křivka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Další úpravy a doplnění textu
m Několik drobných oprav a doplnění textu
Řádek 17:
| místo =
| jazyk = česky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref>http://www.osobnosti-kultury.cz/jiri-krivka-12522.html</ref> je český [[kytara|kytarista]], [[zpěvák]], [[Hudební skladatel|skladatel]] a [[Publicistika|publicista]]. Jeho otcem byl chemik, cyklista a mistr sportu Josef Křivka, matkou operní pěvkyně Vlasta Křivková. Po narození bydlel s rodiči v Pardubicích, ale brzo se přestěhovali do Prahy. Jako dítě hrál na zobcovou flétnu, pianino a harmonium. Po krátké epizodě s houslemi a po smrti otce v roce 1973 se začal věnovat kytaře a nahrávání. Na základní škole založil nejdříve Instrumental duo s Milanem Krištofem, se kterým experimentoval v domácím studiu a chodil na hodiny klasické kytary. Poslouchal The Beatles, nahrávky Jimiho Hendrixe, Santany a Mike Oldfielda. S dalším spolužákem Otou Balážem potom založil svoji první kapelu. To už ho zajímala hlavně baskytara, hra na bubny a objevování možností elektroniky. Jako kytarista příležitostně doprovázel školní pěvecký sbor a s Balážem občas vyplňovalvyplňovali hodiny hudební výchovy vlastnímispolečnými improvizacemi. V polovině 70. let ho oslovila tvorba Franka Zappy a později inspirovala k založení Zikkuratu.
 
Touha studovat hru na bicí ho přivedla až k talentové zkoušce na pražské konzervatoři. Rozhodl se však pro studium na Střední průmyslové škole filmové. V létě 1977 nahrál s triem ve složení Jiří Křivka (el. kytara), Milan Krištof (bicí) a Pavel Kácha (baskytara) instrumentální verzi Prší, prší od Plastic People of the Universe. V prosinci ji pak předvedl s kapelou Bojler 77 na školní akci v Čimelicích. Ve škole se seznámil s bubeníkem Tomášem Havrdou a společně s Vilémem Čokem založili v Praze skupinu [[Zikkurat (hudební skupina)|Zikkurat]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 31:
| datum přístupu = 2012-08-07
| jazyk = česky
}}</ref> Ta měla od roku [[1978 v hudbě|1978]] zpočátku čtyřčlennou sestavu a vystupovala jen minimálně, než se představila na 9. Pražských jazzových dnech jako alternativní punkové trio. Na škole se přitom věnoval akustické hudbě s kytaristy Jaroslavem Kvízem a Vladislavem Bartoněm a z recese založil studiový projekt Transformátor. Podobný název měla fiktivní skupina Potenciometr, která se skládala ze členů Zikkuratu a několika spoluhráčů z kapely Punk Hard, později nechtěně proslavené jako Parchanti.
 
Po rozpadu Zikkuratu v roce 1981 a krátké existenci dua Zakkurit přijal nabídku Josefa Vondráška, aby rozšířil sestavu skupiny [[Letadlo (skupina)|Letadlo]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 73:
| datum přístupu = 2012-08-06
| jazyk = česky
}}</ref> S Půlnocí se zúčastnil druhého amerického turné a v Hollywoodu se potkal s Alice Cooperem. V roce 1991 vzniklo celé album Temelínu s provokativním názvem ''Fuckland''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fuchs
| jméno = Jan
Řádek 85:
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> Natáčení ve čtyřstopém domácím studiu trvalo devět měsíců. Album vyšlo v době třicátých narozenin autora, který si natáčenínahrávání financoval z rozprodeje svého majetku. V dalším období se živil skládáním scénické hudby pro televizi a výrobou reklamních spotů. Na konci roku 1992 se vrátil do skupiny Toyen. V roce 1993 s kapelou odjel do USA a později natočil legendární album Malíř smutnej, kde dostal prostor pro své vlastní verze dvou písniček. Jako producent se s kapelou podílel i na albu cover verzí písní z repertoáru Karla Gotta. V témže roce začal natáčet společný projekt s folkovým zpěvákem Bobem Fliedrem pro vydavatelství Rosa. Album Do kostela v džínách vyšlo nejprve na kazetě a bylo pokračováním spolupráce z konce 80. let, kdy se natáčení jedné písničky zúčastnil i bubeník Petr Kumandžas.
 
Na základě zhoršení zdravotního stavu v roce 1994 musel na nějaký čas zanechat aktivní činnosti. Výjimkou byla čistě akustická hudba v projektu Acoustic Factory s houslistkou Ivanou Vítkovou a experimenty s etnickými nástroji. V televizním vysílání Snídaně s Novou předvedl divákům hru na tibetský zvon a vlastní zpěv v písničce Když přichází noc. Občas se prosadil coby producent a studiový hudebník. Jeho akustické kytary jsou slyšet v písničce Cikánský král Daniela Nekonečného. Pět let se věnoval folkové hudbě a vícehlasému zpěvu jako vedoucí skupiny Peter, Paul & Mary Revival Prague, aniž by kapela tušila, že má v Praze konkurenci s prakticky stejným názvem. Příležitostně vystupoval v pražských klubech s muzikanty z hnutí Haré Kršna. Produkoval nahrávky kapel Bosworth a La Magra a začal spolupracovat na projektu Caricia se skladatelkou a zpěvačkou Simonou Košařovou. V roce 2001 kompletně přepracoval album Do kostela v džínách pro vydání na CD. Zahrál si i s Janou Koubkovou a jako varhaník navázal spolupráci s bluesovým kytaristou Milanem Špačkem. Ve vlastní produkci natočil album skupiny Rock 'n' Roll Gang se zpěvákem Tony Škráškem, věnované 50. výročí rock and rollu. Jako baskytarista a hráč na klávesy začal hrát afro pop se skupinami Vox Afrika a Tshikuna. Pražcovou i bezpražcovou baskytaru potom uplatnil v kapele Míchačky Betonu. V roce 2005 obnovil už potřetí skupinu Zikkurat, tentokrát jako punkovou kapelu s mladými muzikanty. Kapela prošla mnoha personálními změnami, momentálně už delší dobu nevystupuje. V posledních letech založil hard rockovou skupinu [[Atomic Overdrive]] a jazz funkový [[James Bond Quartet]], ve kterém hraje na varhany Hammond.<ref name="jamesbondquartet" /> Po znovuobnovení Půlnoci v roce 2011 vystupoval jako kytarista hlavně s touto kapelou. Občas koncertoval s Mikolášem Chadimou a v roce 2019 byl členem Pěveckého sboru zaměstnanců České televize. V současné době se věnuje vlastním studiovým projektům.