Wikipedie

Wikipedista:Daniel Forst/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
vyprázdnění stránky
značky: vyprázdnění přepnuto z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - železniční stanice
| název = Mladá Boleslav-Debř
| nadmořská výška = 215
| commons = Mladá Boleslav-Debř
| web = https://www.cd.cz/stanice/5454441
| služby ve stanici = Čekárna pro cestující
| prodej jízdenek = Ne
| počet nástupišť = 2
| počet kolejí = 5
| zabezpečovací zařízení = Elektronické
| datum uvedení = 1865
| trať = 070, 080
| obrázek = Stanice Mladá Boleslav-Debř.jpg
| kód stanice = 544411
| provozovatel = Správa železnic
| zeměpisná délka = 14.8873139
| zeměpisná šířka = 50.4480553
| ulice = Nádražní
| obec = Mladá Boleslav
| status obce =
| název celku =
| stát = Česká republika
| popisek =
}}
'''Mladá Boleslav-Debř''' je železniční stanice v statutárním [[Okres Mladá Boleslav|okresním]] městě [[Mladá Boleslav]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] nacházející se v městské části [[Debř]], vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] a [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|080]] v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 215 metrů nad mořem. Od roku 2020 je zavedena do systému [[Pražská integrovaná doprava|PID]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Bezdězský rychlík.jpg|alt=Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku|vlevo|náhled|Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku]]
[[Železniční stanice|Nádraží]] bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. Provoz na [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupské dráze]] zahájil slavnostní [[vlak]] s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice se v ten den negativně proslavila. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané [[Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)|Josefův důl]], obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní [[Textilní strojírenství|textilka]], kterou vlastnil Němec [[Leitenbergerové|Leitenberger]]. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o trochu bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení [[Praha|Prahy]] a [[Neratovice|Neratovic]] (nemuselo se jezdit oklikou přes [[Kralupy nad Vltavou|Kralupy]]) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.
 
== Stavby ve stanici ==
[[Soubor:Budova stanice Mladá Boleslav-Debř.jpg|náhled|Pohled na jižní stranu nádražní budovy]]
 
=== Staniční budova ===
Dvoupatrová staniční budova je největší stavbou v tomto nádraží. Dle webu [[České dráhy|Českých drah]] je v budově k dispozici [[čekárna]] pro cestující, která je v provozu každý den od brzkých ranních hodin do osmi hodin večer. V budově stále ještě pracuje [[výpravčí]], který dohlíží na chod provozu. Ve stanici se nachází [[Jednotné obslužné pracoviště|JOP]] (viz níže). Část budovy je v soukromém vlastnictví.
 
=== Ostatní stavby ===
Na bakovském [[zhlaví]] stanice stále stojí [[stavědlo]], ve kterém sídlil [[výhybkář]]. Ten už ve [[Stanice|stanici]] ale několik let nepracuje, takže tato [[stavba]] nemá využití a chátrá. Stavědlo se nacházelo i na mladoboleslavském zhlaví, to dnes již neexistuje, bylo zbouráno. Ve stanici se také nachází 2 [[skladiště]], obě stále stojí a jsou v soukromém vlastnictví. Na bakovském zhlaví stanice stojí také [[depo]] [[Správa železnic|Správy železnic]].
 
== Kolejiště, zabezpečovací zařízení ==
=== Dopravní koleje ===
Stanicí prochází jedna [[hlavní kolej]] (druhá od staniční budovy), kterou využívají všechny vlaky, které pouze projíždí, ale i ty, které ve stanici zastavují, ale nemusí se křižovat s protijedoucím vlakem. Vedle ní (třetí od staniční budovy) se nachází tzv. [[předjízdná kolej]], kterou využívají nejčastěji vlaky, které se zde křižují s vlaky z opačného směru nebo jsou předjížděny rychlejšími vlaky ve stejném směru jízdy. Pro tyto dvě koleje jsou zbudována dvě úrovňová [[nástupiště]] přístupná úrovňovým přechodem od staniční budovy. Nástupiště 1 se skládá z betonových panelů a je dlouhé 130 metrů. Nástupiště 2 je pouze zvýšená plocha ze [[Štěrk|štěrku]] a je dlouhé 100 metrů.
 
=== Manipulační koleje ===
První [[kolej]] od staniční budovy sloužila v minulosti primárně pro nakládku a vykládku vozů do / z místních [[Sklad|skladů]]. Ty už jsou dn
 
es ale v soukromém vlastnictví a nevyužívají se k drážním účelům. Kolej se tedy využívá jen velmi sporadicky, nejčastěji po ní jezdí [[Vozidlo|vozidla]] [[Správa železnic|Správy železnic]] do depa na bakovském [[zhlaví]]. Čtvrtá kolej slouží pro odstavení nebo vykřižování vlaků, které neobsluhují stanici. Například níže zmiňované [[Nákladní vlak|nákladní vlaky]] využívají právě tuto kolej, protože zde musí vyčkat, až se na dvou výše zmiňovaných dopravních kolejích vykřižují a odjedou vlaky osobní dopravy. Poslední pátá stometrová kolej je už dlouho nepoužívaná, sloužila pro nakládku a vykládku [[Dřevo|dřeva]] z / do místní [[Pila|pily]], která už dnes neexistuje. Zajímavé je, že je z obou stran [[Kusá kolej|kusá]], tudíž manipulace s vozy zde byla velmi obtížná.
 
=== Zabezpečení stanice ===
Stanice je zabezpečena [[Elektronické zabezpečovací zařízení|Elektronickým zabezpečovacím zařízením]], což znamená, že všechny činnosti jsou prováděny pomocí výpočetní techniky. Na chod zabezpečovacího zařízení dohlíží [[výpravčí]] z [[Jednotné obslužné pracoviště|jednotných obslužných pracovišť]] (JOP), které se nachází ve staniční budově. Na obou záhlavích se nachází vjezdové [[návěstidlo]]. Na bakovském [[zhlaví]] se nachází odjezdová návěstidla, která jsou umístěna na lávce. Blíže ke stanici se ještě nachází tzv. [[předvěst]], která je určená pro druhou, hlavní kolej.. Na boleslavském zhlaví se nachází 3 odjezdová návěstidla, určená pro druhou, třetí a čtvrtou [[kolej]]. Na této straně stanice je také umístěn [[železniční přejezd]] přes silnici 0386, který je zabezpečen závorami a [[Světelné signalizační zařízení|světelnou signalizací]].
 
== Provoz ==
 
=== Osobní doprava ===
[[Provoz]] je zde velmi pestrý, ale málokterý vlak stanici pravidelně obsluhuje''.'' Ve stanici zastavují pouze [[Osobní vlak|osobní]] a [[Spěšný vlak|spěšné]] vlaky S30. To znamená několik párů osobních vlaků v relaci [[Mladá Boleslav město|Mladá Boleslav-Město]] - [[Turnov (nádraží)|Turnov]] a zpět, v pracovní dny jeden pár osobních v relaci [[Mladá Boleslav město|Mladá Boleslav-Město]] - [[Dolní Bousov (nádraží)|Dolní Bousov]] a zpět a v pracovní dny ještě 3 spěšné vlaky v relaci [[Praha Masarykovo nádraží|Praha-Masarykovo nádraží]] - [[Turnov (nádraží)|Turnov]] a zpět. Všechny tyto vlaky zajišťují [[České dráhy]]. Stanicí denně projíždějí rychlíky linky R21 v relaci [[Praha hlavní nádraží|Praha hl.n.]] - [[Tanvald (nádraží)|Tanvald]] a zpět a rychlíky linky R22 v relaci [[Kolín (nádraží)|Kolín]] - [[Rumburk (nádraží)|Rumburk]] / [[Šluknov]] a zpět. Tyto vlaky od GVD 2019 / 2020 zajišťuje společnost [[ARRIVA vlaky|Arriva vlaky]]. Další vlaky, které touto stanicí projíždí, jsou osobní vlaky linky L4, které denně jezdí trasu [[Mladá Boleslav]] - [[Rumburk (nádraží)|Rumburk]] pod záštitou [[České dráhy|ČD]]. Stanicí čas od času projíždí i zvláštní vlaky, v roce 2020 to byl např. Bezdězský rychlík v režii [[KŽC Doprava|KŽC]], jehož nástupcem je Lužický rychlík.
=== Nákladní a jiná doprava ===
[[Soubor:Nákladní vlak.jpg|alt=Dvojice ,,Catrů" ČD Cargo v čele nákladního vlaku loženým pískem|náhled|Dvojice ,,Catrů" ČD Cargo v čele nákladního vlaku loženým pískem]]Přestože jsou ve stanici hned 3 manipulační koleje a dvě skladiště, žádné [[Nákladní vlak|nákladní vlaky]] do stanice nejezdí za účelem nakládky, vykládky nebo manipulace. Pravidelné nákladní vlaky v režii [[ČD Cargo]] z [[Nymburk|Nymburka]] na sever a zpět stanicí pouze projíždí. Pravidelné nákladní vlaky, také ''pod záštitou společnosti'' ČD Cargo, ložené sklářským pískem z [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]] do Nymburka a dál nejčastěji na [[Slovensko]], zde staví za účelem křižování s pravidelnými vlaky osobní dopravy. Díky umístění depa [[Správa železnic|Správy železnic]] v areálu stanice se tu často objevují i pracovní vlaky.
 
== Budoucnost ==
Aktuální železniční spojení [[Praha|Prahy]] a [[Liberec|Liberce]] je oproti [[Silniční doprava|silniční dopravě]] velmi nekonkurenceschopné. [[Automobil|Auto]] na této trase ujede 96 kilometrů za 70 minut. [[Vlak]] urazí vzdálenost 140 kilometrů za 155 minut a minimálně s jedním přestupem''.'' Tento [[problém]] se řeší už desítky let a pořád není vyřešen. Ale v roce 2020 se po několika letech snažení podařilo pokročit'':'' Schválila se stavba [[Železniční trať Milovice–Vlkava|Všejanské]] a [[Bezděčínská spojka|Bezděčínské]] spojky a [[modernizace]] trati [[Železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav|071]]. To jsou hlavní 3 stavby, díky kterým se zrychlí spojení [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] a [[Praha|Prahy]]. Hotovo má být v roce 2028. Aktuálně se začíná řešit [[studie]] pro [[Stavba|stavbu]] tratě [[Mladá Boleslav]] - [[Liberec]]. Tato [[trať]] má dva stavebně složité úseky: Trať v údolí říčky [[Mohelka|Mohelky]] (úsek [[Sychrov (okres Liberec)|Sychrov]] - [[Rádlo (okres Jablonec nad Nisou)|Rádlo]]) a úsek v údolí řeky [[Jizera (řeka)|Jizery]], ve kterém leží právě i [[stanice]] Mladá Boleslav-Debř. Tyto úseky nejsou schopné větší modernizace a už vůbec ne zdvoukolejnění, proto bude pravděpodobně většina nové trati vedena v nové trase. Dle předběžných studií by se trať z [[Mladá Boleslav město|Mladé Boleslavi-Města]] napojit na stávající úsek díky [[Ptácká spojka|Ptácké spojce]], která povede přes Krásnou louku, kde také překlene řeku [[Jizera (řeka)|Jizeru]]. Dále by měla trať vést ve stávajícím úseku do prostor [[Louka|louky]] nedaleko stanice, ze které se pravděpodobně stane [[zastávka]] a stávající [[dopravna]] bude zrušena. [[Údolí]] Jizery trať překoná díky několika [[Estakáda|estakádám]] a minimálně jednoho [[Tunel|tunelu]]. Vizualizace a podrobnosti o stavbě budou zveřejněny v příštích letech''.''
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Průšková, Helena
| titul = Debř, Hrdlořezy a Josefův Důl na starých pohlednicích a fotografiích
| url = https://www.worldcat.org/oclc/707607938
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = H. Průšková Hendrychová
| místo = Mladá Boleslav-Debř
| počet stran = 190 s.
| isbn = 978-80-254-8133-2
| isbn2 = 80-254-8133-6
| oclc = 707607938
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Janáč, Marek
| titul = Divnopis : proč se to tak jmenuje?
| url = https://www.worldcat.org/oclc/85724112
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem
| místo = V Praze
| počet stran =
| isbn = 80-86212-47-5
| isbn2 = 978-80-86212-47-0
| oclc = 85724112
}}
 
== Související články ==
* [[Debř]]
* [[Železniční trať Praha–Turnov]]
* [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová]]
 
== Externí odkazy ==
* [https://m.mb-net.cz/jak-do-boleslavi-dorazila-zeleznice/ms-24404/p1=24404 Jak dorazila do Boleslavi železnice]
* [https://www.cd.cz/stanice/5454441 ČD-stanice MB-Debř]
* [https://www.zelpage.cz/stanice/mlada-boleslav-debr.html Detail stanice-ŽelPage]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Daniel_Forst/Pískoviště“