Srub: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.7.138 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jurkij značka: rychlé vrácení zpět |
m typografie značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
== Historie ==
Ve střední Evropě byla v období [[středověk]]u roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve [[město|městech]], na [[hrad]]ech atp. Později byla užívána především v [[lidová architektura|lidové architektuře]], ne však výhradně. Roubený je například ještě [[Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)|Kostel svatého Jiří v Loučné hoře]] z let [[1778]]–[[1780|80]]. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré
Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území [[Habsburkové|habsburského]] soustátí [[Marie Terezie]]. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu [[19. století]]. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.
Řádek 25:
* Nejčastější materiál: [[borovice]], [[modřín]], [[smrk]]
* Průměr klád v mm:
* Maximální sesedání mm:
* Délka vyzrávání srubu
=== Norská technologie ===
Norská technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního
==== Charakteristika norské technologie ====
* Nejčastější materiál: [[borovice]], [[modřín]]
* Průměr klád na výrobu prizem mm:
* Tloušťka prizem pro sruby mm: 200, pro malé stavební jednotky, mm: 150
* Maximální sesedání mm:
* Délka vyzrávání srubu
== Typy frézovaných klád ==
* Profil tvaru
* Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády
* Švédský oblouk
<gallery>
Soubor:Dprofile.png|Profil tvaru
Soubor:6x10 Profile.png|Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády
Soubor:SwedishCopeProfile.png|Švédský oblouk
|