Srub: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.7.138 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jurkij
značka: rychlé vrácení zpět
m typografie
Řádek 7:
== Historie ==
 
Ve střední Evropě byla v období [[středověk]]u roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve [[město|městech]], na [[hrad]]ech atp. Později byla užívána především v [[lidová architektura|lidové architektuře]], ne však výhradně. Roubený je například ještě [[Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)|Kostel svatého Jiří v Loučné hoře]] z let [[1778]]–[[1780|80]]. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně–izolačnítepelně-izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých [[požár]]ů.
 
Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území [[Habsburkové|habsburského]] soustátí [[Marie Terezie]]. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu [[19. století]]. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.
Řádek 25:
 
* Nejčastější materiál: [[borovice]], [[modřín]], [[smrk]]
* Průměr klád v mm: 280 - 500280–500
* Maximální sesedání mm: 70 - 10070–100 (záleží na výšce stavby)
* Délka vyzrávání srubu 12 - 1812–18 měsíců
 
=== Norská technologie ===
 
Norská technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního "norského„norského spoje"spoje“. Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u vysušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím. Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 50 cm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík o stejném průměru a propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub. U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7 - 87–8 měsíců. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru.
 
==== Charakteristika norské technologie ====
 
* Nejčastější materiál: [[borovice]], [[modřín]]
* Průměr klád na výrobu prizem mm: 280 - 500280–500
* Tloušťka prizem pro sruby mm: 200, pro malé stavební jednotky, mm: 150
* Maximální sesedání mm: 30 - 5030–50
* Délka vyzrávání srubu 7 - 87–8 měsíců
 
== Typy frézovaných klád ==
 
* Profil tvaru "D"„D“
* Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády
* Švédský oblouk
 
<gallery>
Soubor:Dprofile.png|Profil tvaru "D"„D“
Soubor:6x10 Profile.png|Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády
Soubor:SwedishCopeProfile.png|Švédský oblouk