Římská vojenská pevnost u Mušova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz |
m drobná oprava značky: editace z Vizuálního editoru Editační tipy |
||
Řádek 22:
|web = [http://www.marcomannia.cz/PAGES/Musov_Burgstall.html Archeologický ústav AV ČR, pracoviště Dolní Dunajovice]
}}
'''Římská vojenská pevnost u Mušova''' je [[archeologická lokalita]]
V roce 2020 bylo poblíž pevnosti otevřeno návštěvnické centrum „Brána do Římské říše“ s expozicí.
== Historické pozadí ==
Místo bylo pravděpodobně využito Řimany poprvé při taženi [[Tiberius|Tiberia]] proti [[Marobud|Marobudovi]] v roce 6 n. l. V druhé polovině [[2. století]], v období vlády císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]], docházelo ve středním Podunají, na území [[Morava|Moravy]] a [[Slovensko|Slovenska]], k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky [[Dunaj]]e. Některé prameny uvádějí myšlenku vytvoření nové římské provincie na tomto území. Roku [[172]] se vojska Marka Aurelia vydala z tábora [[Carnuntum]] u [[Dunaj]]e podél toku řek [[Morava (řeka)|Moravy]]{{Není ve zdroji}}<ref name="docasne-tabory"/> a [[Dyje]], na Slovensku pak proti toku [[Hron]]u, na vojenské tažení proti germánským kmenům [[Markomani|Markomanů]] vedeným [[Ballomar]]em. Tažení je známé jako [[markomanské války]] (přibližně [[166]]–[[180]]). Na památku tohoto tažení byl na dnešním náměstí [[Piazza Colonna]] v [[Řím]]ě postaven [[sloup Marka Aurelia]], pokrytý [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] zobrazujícími různé epizody a výjevy z tažení proti Markomanům. Při tomto tažení kromě jiného mělo dojít k události označeného Markem Aureliem jako „Zázračný déšť Marca Aurelia“, kdy římská vojska byla napadena početnějšími germánskými jednotkami,
Četné nálezy krátkodobých římských táborů jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na českém území. Do současnosti{{kdy?}} je objeveno na 25 potvrzených nebo možných táborů.{{Fakt/dne|20200520185048|}} Nejsevernější z nich se nachází u [[Jevíčko|Jevíčka]],<ref name="ct24"/> další tábory se nacházely v [[Neředín]]ě<ref name="rimane-olomouc"/> a v [[Modřice|Modřicích]]. Nejvíce jich bylo v okolí kopce Hradisko nad někdejší obcí Mušov. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských jednotek mezi Rýnem a Dunajem. Přezimovalo zde asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě během vojenských tažení pak až sto tisíc mužů.<ref name="navara"/> Mezi tábory vyniká a výrazně se od nich odlišuje soustava římského opevnění na vrchu Hradisko a v jeho okolí, nacházející se dnes v katastru obce Pasohlávky.
|