Římská vojenská pevnost u Mušova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
Szikszay (diskuse | příspěvky)
m drobná oprava
Řádek 22:
|web = [http://www.marcomannia.cz/PAGES/Musov_Burgstall.html Archeologický ústav AV ČR, pracoviště Dolní Dunajovice]
}}
'''Římská vojenská pevnost u Mušova''' je [[archeologická lokalita]] nav katastru zaniklé obce [[Mušov]], která dnes je součástí obce [[Pasohlávky]] v&nbsp;[[okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]]. Nachází se na kopci [[Hradisko (221 m)|Hradisko]] v&nbsp;[[Olbramovická pahorkatina|Olbramovické pahorkatině]], nad současnou [[Silnice I/52|silnicí I/52]], nad [[Mušovská nádrž|Mušovskou nádrží]] [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]] na [[Dyje|Dyji]]. První výkopy z&nbsp;20. let 20. století zde odhalily vojenskou pevnost římského vojska (označovanou také jako stanici nebo tábor) z&nbsp;konce [[2.&nbsp;století]] našeho letopočtu. Její archeologické stopy jsou chráněny jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="mn"/>
 
V roce 2020 bylo poblíž pevnosti otevřeno návštěvnické centrum „Brána do Římské říše“ s expozicí.
 
== Historické pozadí ==
Místo bylo pravděpodobně využito Řimany poprvé při taženi [[Tiberius|Tiberia]] proti [[Marobud|Marobudovi]] v roce 6 n. l. V druhé polovině [[2. století]], v období vlády císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]], docházelo ve středním Podunají, na území [[Morava|Moravy]] a [[Slovensko|Slovenska]], k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky [[Dunaj]]e. Některé prameny uvádějí myšlenku vytvoření nové římské provincie na tomto území. Roku [[172]] se vojska Marka Aurelia vydala z tábora [[Carnuntum]] u [[Dunaj]]e podél toku řek [[Morava (řeka)|Moravy]]{{Není ve zdroji}}<ref name="docasne-tabory"/> a [[Dyje]], na Slovensku pak proti toku [[Hron]]u, na vojenské tažení proti germánským kmenům [[Markomani|Markomanů]] vedeným [[Ballomar]]em. Tažení je známé jako [[markomanské války]] (přibližně [[166]]–[[180]]). Na památku tohoto tažení byl na dnešním náměstí [[Piazza Colonna]] v [[Řím]]ě postaven [[sloup Marka Aurelia]], pokrytý [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] zobrazujícími různé epizody a výjevy z tažení proti Markomanům. Při tomto tažení kromě jiného mělo dojít k události označeného Markem Aureliem jako „Zázračný déšť Marca Aurelia“, kdy římská vojska byla napadena početnějšími germánskými jednotkami, aale vodní spousty padající z nebe zachránily římské legie před porážkou.
 
Četné nálezy krátkodobých římských táborů jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na českém území. Do současnosti{{kdy?}} je objeveno na 25 potvrzených nebo možných táborů.{{Fakt/dne|20200520185048|}} Nejsevernější z nich se nachází u [[Jevíčko|Jevíčka]],<ref name="ct24"/> další tábory se nacházely v [[Neředín]]ě<ref name="rimane-olomouc"/> a v [[Modřice|Modřicích]]. Nejvíce jich bylo v okolí kopce Hradisko nad někdejší obcí Mušov. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských jednotek mezi Rýnem a Dunajem. Přezimovalo zde asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě během vojenských tažení pak až sto tisíc mužů.<ref name="navara"/> Mezi tábory vyniká a výrazně se od nich odlišuje soustava římského opevnění na vrchu Hradisko a v jeho okolí, nacházející se dnes v katastru obce Pasohlávky.